Článek
Narcista je vlastně takovým opakem ideálu křesťana. Místo, aby miloval druhé stejně nebo víc než sám sebe, miluje ze všeho nejvíc jejich pozornost. Než aby obětoval sebe za druhé, je ochoten všechny obětovat za svou potřebu vyniknout.
Podívejme se blíže na tuto duchovní osobnostní vadu a na to, co by se s ní dalo dělat.
Psychologický výzkum narcismu
Psychologové si dříve mysleli, a někteří si to myslí doteď, že si narcista příliš užívá pocitu nadřazenosti a vlastního blaha. Iluzi své velikosti. Nicméně praktické pokusy zjistily, že narcisté jsou často sami plni vnitřních zápasů a pochybností o sobě samých. Narcista je velice křehký, vlastně podobně jako květina stejného jména.
Narcističtí rodiče
Jak se říká, vše začíná doma, od kolébky. A zde, pokud máte rodiče s narcistickou poruchou, je skoro vyloučeno, že můžete v jejich bezprostředním okolí sami uspět. Proč? Protože blízká osoba s tímto postižením neustále kontroluje prostředí kolem sebe a zjišťuje, jak by mohla vyloučit všechny možnosti osobního neúspěchu a hlavně si přivlastnit úspěch, který je v její blízkosti.
Jinými slovy, pokud hrajete na klavír a hraje na něj i vaše narcistická matka, zle vám bude. Bude vás chtít trumfnout za každou cenu, i za tu, že vám pokazí vaše vlastní představení. Pak je logické, že ztratíte jakoukoliv chuť sami uspět. Jinak se tomu říká házet někomu klacky pod nohy. Ale čekali byste to ve vlastní rodině? Asi ne, ale s narcistou se dočkáte lecčeho.
Narcistická společnost: být nejlepší jako propaganda narcismu
Narcista a okolí, to je spojitá nádoba. Ve společnosti, kde se nejvíce oceňují dobré známky a skvělá hodnocení a osobní posudky, narcismus jen bují. Někdy v převlečení za „šprtismus“ a podobné jiné nechvalné rysy, které může mít narcista jako svůj nástroj zviditelnění ve společenském životě už odmala. Být nejlepší, když jste opravdu nejlepší, je v pořádku. Předstírat a snažit se za každou cenu vypadat jako nejlepší, když na to nemáte, navíc často na úkor kohokoli, je společenská patologie se jménem narcismus.
Jak vypadá svět plný narcistů: žádná legrace, jen vážné kyselé tváře
Představte si rozhovor lidí, kteří všichni třímají přesvědčení, že musí uspět za každou cenu. Je v něm uvolnění, prostor pro vtip a relaxaci? Naopak, všichni se snaží za každou cenu trumfnout svého posluchače. Dokonce i v tom, být nejvtipnější a nejzábavnější, ale legrace plynoucí z takového motivu má ošklivou pachuť.
Podívejte se na společnost kolem vás, není zachvácena narcismem? Kolik v ní je prostoru pro radost a uvolnění? Jestli máte pocit, že se dá relaxovat jen u piva, tak chápu, že pro téma asi nebudete mít pochopení. I když právě pivní slovní přestřelky jsou krásnou ukázkou narcistické choroby. Další jsou sociální sítě, komentující článků chtějí především dát najevo, že oni ví víc než jejich autor. Když tedy tolik ví, proč sami nepíšou? Protože o tématu zpravidla opravdu neví tolik, ale jen tak chtějí za každou cenu působit.
Kreativní prostor v narcistické společnosti je téměř nulový. Jak chcete poznat něco nového, když každý chce především za každou cenu vědět, jak jeho počínání dopadne? Nemožné. A tak, pokud máte pocit, že svět je nuda, a nejste třeba šprt, který se baví vyplňováním excelových tabulek, sudoku či hraním šachů, bude pro vás nutné vědět proč: kvůli narcistům.
Zdroje:
Avi Besser Handbook of the Psychology of Narcissism. 2014. Nova.
Neville Symington. Narcissism A new theory. 1954. Karnac Books.
