Nejprodávanější básník na světě není ani Shakespeare ani Goethe, ale Rúmí

Česká varianta „laické“ encyklopedie Wikipedie o básníkovi Rúmím říká:

„Svou poezii psal v perštině a jeho práce jsou široce čtené v Íránu  a Afghánistánu, kde se perštinou mluví.“

Už ale neříká B, že je Rúmí světovým bestsellerem a ne pouze lokálním tahákem kdesi v dalekém Íránu či Afghánistánu.

Reportéři BBC, to narozdíl od českých wikipedistů, dobře ví. O tom, že je Rúmí neznámějším básníkem na světě se povídá i na Youtube.

Dokonce termín ruminovat je odvozen od činnosti, kterou Rúmí provozoval často. Ruminoval, ergo přežvykoval myšlenky.

Rúmí je jedním z projevů duchovního hnutí uvnitř islámu nazývaného súfismus. Je to neortodoxní cesta k Bohu v rámci muslimské ortodoxie. Súfisté jsou obdobou křesťanských mystiků a ruských jurodivců. Tento duchovní proud vychází z předpokladu, že Korán v sobě, krom doslovného významu, také nese hlubokou symboliku, kterou mohou pochopit jen ti, kteří jsou Bohu blíže než ostatní. Jedná se konkrétně o lidi nazývané jako Boží přátele a proroky. Představitelé tohoto myšlenkového proudu jako Ibn Arabi tvrdili, že oni jsou jen taková Boží ústa a sami od sebe nic lidem neinterpretují.

Je tedy s podivem, že třeba v USA, které je převážně křesťanské všechny ostatní básníky předčil v prodejích právě orientální Rúmí. Ale když se na téma podíváme podrobněji, nemělo by to pro nás být žádným překvapením.

Rúmí byl jedním z těch muslimských intelektuálů, kteří museli utéci z Afghánistánu před mongolskou invazí. Natrvalo se přesídlil právě v turecké Konyi. Zde tvořil a žil až do konce svých dnů ve věku 66 let. Jeho učitelem byl Íránec jménem Šams, který jej zasvětil do mystické cesty.

Dnes jsou sice súfisté převážně spojováni s Tureckem, ale je to hlavně kvůli Rúmímu, který nebyl Turek, ale nejspíše Afghánec či Íránec. Jinak k jeho životu nelze moc říci, vnější dobrodružství moc nezažíval, takže by jej lidé s adrenalinovými choutkami s touhou po „lození“ na skály či létání asi nepochopili. Protože mystik se nepotřebuje potápět, aby zažíval pocit hlubokého propadu do propastí lidského vědomí ani se nemusí vytahovat leteckou akrobacií. Z nadhledu vše vidí a duchovní veletoče ovládá levou zadní.

Právě jeho duchovní tvorba a básně jej předurčily k tomu, aby oslovil srdce a mysl milionů lidí na celém světě. Čím je tento muslimský mystik tak univerzální? Ve svém díle se dotýká velkého tématu lásky, nikoliv však té fyzické, sexuální, ale především spirituální. Veškeré obrazy z lidského života, které používá, jen upotřebuje v rámci duchovního vyjádření.

UNESCO dokonce vyhlásilo rok 2007 k výročí 800 let od jeho narození jako Mezinárodní rok Rúmího.

Rúmí psal v perštině a ovlivnil řadu autorů jak na Východě tak i na Západě a to již v dávné době.

Rúmí a jeho učitel dokázali rozlišit mezi opravdovým mystikem a tím, kdo si na něj jen hraje a chce se pouze okultnem předvádět. Pochopitelně tím urazili hodně lidí kolem, kteří měli takové tendence. Povídá se, že jeho učitele Šamse dokonce zabil Rúmího syn. Ať tak či onak, z turecké Konye jeho guru Šams raději odešel, nejspíše zpět do Íráni. Zatímco Rúmí zde vydržel, ale zemřel předčasně.

Ačkoliv řada náboženství se dívá na fyzickou stránku života s podezřením, ne tak Rúmí:

Rúmí ve svém díle vyjadřoval hlubší lidské potřeby, které jsou nejvíce rozvinuty v mysticích, kteří s lidským duchem zacházejí nejobratněji.

Zdroje:

Rúmí. Rumi's Little Book of Life. 2012. Red Wheel.

Rúmí. Rumi's Little Book of Life: The Garden of the Soul, the Heart, and the Spirit. 2012. Hampton.