Článek
Podívejme se nejprve na specifické charakteristiky této knihy, které z ní udělaly bestseller. Ano, Bible je nejlépe prodávaná a také zdarma distribuovaná kniha na světě, avšak v poměru k její rozšířenosti ne zas tolik čtená. Je to zvláštní paradox, málokterou knihu si někdo koupí jen proto, aby ji měl, avšak nečetl. Přesně tak je tomu s Biblí. Jak se dá poznat, že lidé Bibli nečtou? Vždyť samotní věřící křesťané často ani netuší, co se skrývá uvnitř ní. Proto také katoličtí kněží vždy varovali své ovečky. Bylo-li tomu už ve středověku, pak před potulnými kazateli. Ale situace se nezměnila dodnes, kdy je gramotnost na vrcholu, stále církev varuje před „okrajovými“ křesťanskými skupinami, které narozdíl od jejích členů, pozornost Bibli věnují.
Před nějakým časem čněla na jedné budově nad ikonickým brooklynským mostem v New Yorku výzva:
Čtěte Bibli, Boží slovo, denně.
Každý z řidičů na mostě si toho mohl všimnout. Lze se jen dohadovat, kolik z nich tak učinilo. Jen málokdo se čtení Bible pravidelně věnuje, natož denně, a přitom mají lidé tu čest s výjimečnou knihou. I když jejímu obsahu třebas nevěříte z různých důvodů, musíte uznat, že tato kniha měla a má jedinečný osud.
Zobrazení od Leonarda da Vinciho, Panna Marie čte Bibli, podobně jako dnes mnoho lidí, jen „hladí“ stránky
Dostupnost Bible přesáhla rozšířenost jakékoliv jiné knihy na světě
Podle Guinnessovy knihy rekordů byla v letech 1815 až 1975 Bible vytištěna v počtu asi 2 500 000 000 exemplářů. Žádná jiná kniha v dějinách ani zdaleka nedosáhla takového světového rozšíření.
Nemluvě o tom, že byla Bible přeložena do největšího počtu jazyků vůbec. Jedná se o více než 1800 jazyků. Většina lidí o řadě jazyků, do kterých byla Bible přeložena, ani netuší.
Pro něco takového musí být velká motivace, nemyslíte?
Bible má ty nejlepší reference
Žijeme v sekulární společnosti, ale také v době, která musí respektovat jistá základní historická fakta. Nic se dnes neutají, a proto samotná světská encyklopedie The New Encyclopædia Britannica o Bibli říká:
Je sbírkou knih, která je pravděpodobně nejvlivnější v lidských dějinách.
Řada významných intelektuálů měla o Bibli vysoké mínění. Heinrich Heine, německý básník 19. století, přiznal:
Za veškeré osvícení vděčím zcela prostě čtení jedné knihy, Bible.
Abraham Lincoln o Bibli prohlásil:
Bible je nejlepší dar, jaký kdy Bůh dal člověku. Bez ní bychom nemohli rozeznávat správné od nesprávného.
Bible inspirovala i základy světového právního systému, byla totiž přítomna v římské společnosti v době, kdy byl formován. A proto sir William Blackstone, britský právník, poznamenal:
Na těchto dvou základech, na zákonu přírody a na zákonu zjevení [na Bibli] spočívají všechny lidské zákony; to znamená, že těmto zákonům by žádné lidské zákony neměly odporovat.
Unikátní soubor literatury v porovnání s ostatními historickými spisy
Je zajímavé srovnat motivaci biblických autorů a jejich následovníků s touhou lidí, kteří zapisovali zkušenosti velkých říší a kultur, zachovat jejich výpovědi. Pisatelům Bible často hrozilo pronásledování nebo genocida. Zatímco autorům různých řeckých spisů či římským historikům šlo o život jen zřídka. Přesto se světská prestižní literatura zachovala v poměrně útržkovitém množství, narozdíl od Bible. K tomu říká profesor biblistiky, F.F. Bruce toto:
Pokud jde o Caesarovo dílo Zápisky o válce galské , dochovalo se v několika rukopisech, z nichž však jen devět nebo deset je dobrých, a nejstarší z nich pochází z doby asi 900 let po Caesarovi. Ze čtrnácti knih Tacitových Dějin (kolem 100 po Kr.) se dochovalo jen čtyři a půl knihy; ze šestnácti knih jeho Letopisů se dochovalo jen deset knih úplně a dvě knihy částečně. Totéž platí o Dějinách, které napsal Hérodotos (kolem 488–428 př. Kr.). Žádný znalec klasických jazyků by však nepřipustil námitku, že hodnověrnost Hérodota nebo Thúkydida je sporná proto, že nejstarší použitelné rukopisy jejich děl vznikly o 1300 let později než jejich originály.
Oproti tomu máme k dispozici tisíce rukopisů různých částí Bible. A rukopisy Křesťanských řeckých písem pocházejí z doby nanejvýš sto let po napsání původních knih.
Motivace uchovat a rozšířit biblické spisy byla v průběhu dějin na naprosto nadstandardní úrovni, porovnáme-li ji s jinými slavnými spisy. Zacházení s Biblí je v kontextu jiných spisů opravdu unikátní.
Zápas o její zachování
Není tedy divu, že ti, kteří se dostali k Bibli, se ji snažili chránit a dělat vše pro to, aby přežila. Například za Nerona došlo k velkému pronásledování křesťanů. Být tehdy křesťanem, šlo vám o krk. V roce 303 n. l. zaútočil císař Dioklecián přímo na Bibli. Přikázal, ať jsou všechny Bible do jedné spáleny na troud. Nestalo se nic, co by Bibli vyhladilo, naopak tito frustrovaní římští císaři sami zmizeli jako pára nad hrncem a po nich nastala zlatá éra křesťanství.
I za středověku se paradoxně samotná katolická církev pokusila o pálení Biblí, zřejmě proto, že se domnívala, že biblické poznání nepatří do ruky všeobecnému lidu. To se dnes změnilo, každý může mít svůj výtisk Bible, a taky ji často má, ale mnohdy je pro lidi uzavřena jako zaheslovaný soubor, ke kterému nemají přístup. Čtou, ale neví co, a tím se dostáváme k důvodům, proč.
Proč ji lidé chtějí, ale nečtou
V čem spočívá klíč k odemknutí biblického obsahu?
Lidstvo věnovalo tolik energie do zápasu o přežití této knihy a její rozšíření po celém světě a přesto, i když ji často mají lidé doma, neotevřou ji. Každý ji chce, protože je věc prestiže ji mít, a taky chtějí mít to, co ostatní, aby jim nic neušlo, ale na druhou stranu, málokdo jí bude rozumět.
Nabízím několik důvodů, proč tomu tak je:
1. Podvědomý strach z obsahu
Bible není kniha typu Rychlých šípů nebo druhu Pipi, dlouhá punčocha. Při jejím čtení se moc nepobavíte, zato se můžete začít bát o svou existenci a dobré bydlo. Proč? Protože jde přímo proti materialistickému vidění světa, odhaluje lidskou povahu a touhy bez příkras a na takový syrový pohled do duše je málokdo připraven.
2. Je složitá na rozlousknutí
Málokdo čte rád něco, o čem dopředu tak nějak tuší, že tomu nebude rozumět. Bible není jednoduchá kniha a její studium se dá přirovnat třeba ke studiu oboru filozofie na vysoké škole. Je určená jen pro lidi, kteří rádi zapínají mozek.
3. Kniha, která vyžaduje dodatečné vzdělání
Bible sice je mířena na všechny, ale řada jejích pasáží se nedá rozklíčovat bez rozsáhlých znalostí historie, antropologie, archeologie a etnologie, případně jejích originálních jazyků. Nuže, není to opravdu lehké víkendové čtení.
Arci málokdo má trpělivost se zabývat textem, který je natolik komplexní, že obsahuje texty kulturní, náboženské, mystické a eschatologické. Možná je to tak správně, protože jen zlomek lidí se v životě dostane k poznání vyššího řádu. Nakonec je největší tajemství Bible skryto právě v tom, že ji může číst a pochopit jen někdo, kdo si jejího obsahu opravdu váží.
Jistě, někteří z vás narazili i na jiné důvody, proč se přímému setkání s Biblí lidé vyhýbají. Budu rád, když se o ně podělíte.
Anketa
Zdroje:
F.F. Bruce, The Books and the Parchments. 1984. Fleming.
John Barton. A History Of The Bible. 2019. Allen Lane.
