Článek
Ne, vážně, ono se vám to může zdát jako legračně primitivní otázka, asi jako ta, jestli je Země kulatá. Ale stejně jako na otázku kulatosti Země mají i dnes mnozí lidé kontroverzní názory, s noční tmou je to úplně stejné.
Když už jsme u toho, zda je Země kulatá, jistě jste zaznamenali zprávy, že se povážlivě velké množství lidí domnívá, že je Země placatá a nikoli kulatá. V tom případě by mne ale docela zajímalo, jak by takoví lidé vysvětlili, kde se bere noc.
Noc je totiž jak známo astronomický jev, kdy se vlivem otáčení naší Země, která má tvar přibližné koule, odborně se jejímu tvaru říká geoid, vždy jistá část Země nachází ve svém vlastním stínu vůči Slunci, na odvrácené straně od Slunce. Tím vzniká tma z toho důvodu, že není sluneční světlo.
Teď bych se ale rád pozastavil nad otázkou, jak to tedy mají ti, kteří věří v Zemi placatou, jak se u nich vlastně tvoří tma? Asi by mi nejspíš sdělili, že tím, že ona placka se taky otáčí, případně se Slunce otáčí kolem ní, a tím, jak zajde na druhou stranu placky, tak je tma na druhé straně. To by ale nevysvětlovalo dva jevy. Jednak, jak by tedy byl možný postupný západ Slunce? Když by byla Země placatá, Slunce by zkrátka zašlo na druhou stranu a žádné dodatečné světlo na obzoru by se nekonalo. A hlavně, jak tedy zastánci placaté Země vysvětlí, že u nás je noc, zatímco v jiných zemích je postupně tma v jedné po druhé a žádný náhlý přechod ze dne do noci se nekoná? Až potkáte nějakého zastánce placaté Země, můžete se ho na to zeptat.
K otázce, proč je v noci tma, se ale ještě vraťme. To, že je Země ve stínu Slunce ale nevysvětluje, proč je v noci tma. Vesmír přece také vyzařuje. Zde se dostáváme ke druhému důvodu, proč je v noci tma. Lidské oko totiž není uzpůsobené na frekvence záření, které se vyskytují v noci, a proto nic nevidí. Není tomu tak ale u všech živočichů. Noční dravci jako například sovy i jiní noční živočichové vidí v noci docela dobře nebo si pomáhají jinými orgány, třeba čichem jako vlci nebo sluchem jako netopýři.
Za tímto účelem, vnímání nočního záření s jinou intenzitou a frekvencí, ale má člověk vyvinutou funkci nočního vidění. Zrakové čípky, které vnímají barvy a vidí za dne, vystřídají v noci takzvané tyčinky, které vidí sice černobíle, ale vnímají slabší noční světelné signály. Pokud je tedy v noci alespoň trochu světla, tak není úplně tma. Dobře to znáte ze světlých nocí, kdy svítí alespoň srpek měsíce nebo se nad obzorem ještě odráží sluneční světlo.
No a důležitou poznámkou k otázce, proč je v noci tma, je ta, že to vlastně vůbec není pravda. Dnes v době, kdy jsou města i venkov plná světel na noční tmu skoro nenarazíte, leda byste vyrazili někam do hlubokého lesa nebo do přírody, kde je ke zdrojům světla daleko. Pokud je jasná noc, pohled na hvězdnou oblohu, která se dnes už jen tak nevidí a bude to jediné, co bude vidět, vám bude jistě za takový výlet líbeznou odměnou.
Zdroje:
