Článek
Čína byla odjakživa hierachistická se zaměřením na koncentraci moci ve vyšších rukou a nikoliv v dlaních lidových mas. Pozornost lidu vždy uchvátil císař, byl-li žlutý či nefritový nebo zelený je celkem jedno. Nakonec i samotný Mao Ce-tung byl takový císař, který srazil na kolena toho předchozího. Na ideologii v Číně tolik nesejde. Jde o politickou doktrínu, která se skrývá přímo v základech, v mechanismu jejího fungování.
Čínský vládce vždy dostával neurčité noty přímo z mysteriózních abstraktních nebes. Když se nebesům znelíbil, nastoupil někdo jiný. Číňané mají bezpochyby takový velký stroj, který údajně jede sám od sebe a zdánlivě nečeká na žádné vnější vstupy. Je to v podstatě takový obrovský vysavač maskovaný do podoby draka, dovnitř jde vše, ven nic.
Hovořit o Číňanech jako komunistech či o masách dělníků by znamenalo dopustit se velkého kulturního přehmatu. S něčím takovým nepočítali čeští i jiní podnikatelé ze zahraničí, kteří si mysleli, že Číňané jsou tak naivní, že budou jen plnit jejich zadání a vyrábět vše na přání jako jedna velká fabrika odněkud z časů komunistického Sovětského svazu. Číňané však komunisticky rozhodně nemyslí ani neplánují.
Čínský komunismus je pouze jedním z demonstrací čínského pohledu na společenský řád, který je pevně ukotven ve filozofii konfucianismu a taoismu. Dvou ideologiích, které jsou k sobě obráceny asi jako jin a jang. A kdokoliv jedná s Čínou, jak obchodně tak kulturně, by ji měl dobře znát, jak funguje zevnitř. I ti, kteří by mohli být naplněni strachem z takzvaného čínského nebezpečí by se měli trochu kulturně vzdělat v této oblasti.
Komunismus s čínskou dračí tváří
Byl to předseda Mao, který Číně vtisknul komunistickou ideologii, spíše však svou vlastní, i po jeho smrti nadále označovanou jako maoismus. Ale maoismus je také neaktuální označení, protože ihned po jeho smrti jej Číňané znovu podle pokynů „nebes“ popřeli a dokonce odsoudili jeho někdejší Maovu spoluvládkyni, jeho manželku, k trestu doživotí.
Co Čína schvátí, už nenavrátí
Čína byla dříve označována za spící Růženku, později za spícího draka. Nicméně tenhle drak sice může mít potenciál strašidla, ale uvnitř je poměrně dutý. I když se Čína stává supervelmocí, je dobré sledovat, co je tím míněno. Investuje obrovské peníze do francouzských vinic, které ani samotní Francouzi neumí uživit. Kupuje si část Afriky a netuší, že je to Afričanům jedno a už někde v rohu se chystá nějaký diktátor vzít si vše zpátky a znárodnit. Čína staví obrovské developerské projekty, které po jejich realizaci ční prázdnotou. Číňané nejsou zrovna experti na lidský element, ale ten duchovní jim poměrně jde. Více se dozvíte, když budete číst dál o čínské filozofii.
Trocha historie
Nixonova návštěva Číny v roce 1972 odstartovala hospodářskou spolupráci
Čína je se svými 1,4 miliardami lidí nejlidnatějším státem na světě. Má obrovskou plochu, Rusko sice jako největší stát nepředčila, ale disponuje velkými přírodními zdroji, a pokud jde o výbavu, tak se řadí mezi supervelmoci právě kvůli módě vlastnění jaderných zbraní a raketám, které samozřejmě má taky.
Po dvě desetiletí po roce 1949, kdy komunistické síly převládly na pevnině, zůstala Čína pro zahraniční návštěvníky z velké části hermeticky uzavřená. Pak došlo ke změnám spíše však kosmetickým, protože Čína byla v jednostranné izolaci vždy. Proč jednostranné? Protože cizím myšlenkám a filozofiím a nápadům se očividně Čína nebrání, sama však žádné neprodukuje.
Počátky čínské magie se pojí s příchodem perských zoroastristů v rámci odchodu královských elit do exilu. Píše se 7. století n. l. Čína rovněž o mnoho dříve absorbovala indický buddhismus a šamanismus, její drak měl vždy k dispozici po určité údobí čerstvé papání. Pak si zase lehl do slůje a tvrdě spal.
Čína zůstávala po další staletí v téměř naprosté izolaci. Probudily ji až požadavky evropských národů v 19. století týkající se obchodu a území. V roce 1839 Británie vyvolala konflikt s Čínou v rámci takzvané„opiové války“. Britové požadovali a vyhráli právo prodávat opium čínskému lidu. Trvalo dalších sto let, než se z toho Číňané vzpamatovali. Až rozpad britské velmoci jim zachránil kůži.
Křesťanství se kupodivu v Číně neuchytilo, nemáme-li na mysli kompletní kopii křesťanského Vatikánu, kterou si Číňané převedli na svou půdu. V zemi funguje stínová katolická církev, která odmítá přijímat pokyny z evropské pevniny.
Čína před „komunistickou“ revolucí byla zbídačelá. Vnímavý cestovatel mohl být právem znovu a znovu šokován chudobou, hladem a nedostatkem hygienických zařízení. Na každém kroku se potkával s žebráky, prostitutkami, bezdomovci a sirotky. Až Mao, který ostatně Číňany musel k válce s Japonskem přinutit, jinak by se opakovaně vzdali, Čínu pozvedl, a pak zase na několik desetiletí pohřbil. Nepřál si nadále západní vlivy, což mu vzhledem ke stavu země, když ji převzal, ani nemůže být vyčítáno.
V roce 1974 se k Číně vyjádřil předseda senátní většiny Spojených států Mike Mansfield takto:
Je to změněná Čína oproti té, kterou jsem znal a navštívil před lety. Na ulici nejsou žádní žebráci; lidé se zdají být zdraví; všichni jak se zdá pracují. Je dostatek jídla a oblečení a místo starého rodinného konceptu se vyvinul pocit sounáležitosti s komunitou. Dokázali si udržet zdravý rozpočtový základ. Nemají žádný externí dluh; nemají žádný interní dluh. Mají jen malé daně.
Není divu, že Spojené státy americké tehdy začaly do Číny masivně investovat a zdálo se jim naprosto normální, že budou obyčejným lidem v USA létat holuby do pusy zadarmo, zatímco budou čekat na levnou čínskou pracovní sílu, až jim vyrobí trička, boty i léky.
Mohutné změny, které byly v Číně provedeny vesměs přes noc, však dřímaly v čínském drakovi již po tisíciletí, a to díky společenskému systému, který zavedl konfucianismus a jemu spřízněné mechanismy myšlení.
Role taoismu a konfucianismu
Konfucius, nepůsobí zrovna štastně
Taoismus volí mystický přístup a ve své původní podobě doporučuje pasivitu, ztišení a trpnost, vyhýbání se lidem a návrat k přírodě. Jeho základní myšlenkou je, že všechno dopadne dobře, jestliže lidé dají ruce do klína a nechají přírodu jít svou cestou. Tím jsou Číňané rovněž proslulí, a proto často nedělají nic, i když by něco dělat měli. To je fáze dřímajícího draka.
Lao-c' na vodním buvolu, tradiční zobrazení
Pak zde máme aktivní fázi, kterou předepisuje konfuciánství, které je ve skutečnosti motorem čínské společnosti. Podle něj je možné společenský řád zachovat jen tehdy, když bude každý člověk respektovat své určené místo, hledět si svého a svých povinností. Není divu, že svoboda myšlení a přístupu k informacím není pro většinu Číňanů životní prioritou.
Konfuciánství jasně kodifikovalo všechny lidské a společenské vztahy: vládce–poddaný, otec–syn, manžel–manželka a další a pro všechny má jasné a zřetelné manuály.
Důsledky komunistického hoaxu v mezinárodních vztazích
Snad je z předchozích řádků jasné, že přistupovat k Číňanům coby k soudruhům sovětského střihu se nikomu nemusí vyplatit. Rozhodně nebudou mít pochopení pro to, když jim budete demonstrovat svůj obdiv pro komunismus.
Máte pocit, že jsou Číňané ve svých ekonomických plánech komunisté? Co by na to řekl šéf Koh-i-noor machinery? V rozhovoru pro Seznam se třese jako osika před čínskou konkurencí. Komunistická ekonomika je přeci známá tím, že je neefektivní, takže asi ta čínská nebude úplně střižená podle komunistického vzoru, nemyslíte? Možná právě kvůli falešnému cejchu komunismu se Číny nikdo z rádoby vyspělých zemí dosud ekonomicky neobával.
Pamatujte si to, kulturní omyly stojí zatraceně hodně a nemyslím jen peníze, ale i nenávratně ztracené samotné kulturní hodnoty. Žít ve své sociální bublině se totiž nikomu v globální společnosti nevyplatí.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-cinane-chteli-i-nas-zavod-nabizeli-hodne-rika-sef-koh-i-noor-machinery-290154
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-auta-mobily-solary-kyberurad-vydal-nebyvale-varovani-pred-cinskou-technikou-285207
