Článek
Kdo kdy navštívil svého času slovutného MUDr. Hnízdila, dříve známého jako experta na psychosomatickou medicínu, často se dozvěděl to stejné bez ohledu na to, jestli za ním přišel s kuřím okem nebo s alergií. Doktor si ho změřil a jedna z prvních otázek byla: „Kdy jste měl naposledy dovolenou?“ Že před dvěma roky, no tak šupajda aspoň na tři týdny někam na sluníčko.
Tato zvláštní diagnostika vycházela z prostého předpokladu, že pokud se nemá člověk čas uvolnit, tak mu to jednoduše přetíží organismus a ten je pak díky tomu víc náchylný k nemocem.
To, že mohou nemoci pocházet ze stresu, je jedna věc, druhá je, co s tím můžete udělat.
Západní versus východní přístup ke zdraví
Symbol čínské medicíny
Tady se Západ s Východem trochu přou. Zvlášt Češi jsou „experti“ na urgentní medicínu, ale místní doktoři znatelně selhávají v léčení chronických onemocnění. Už přízvisko chronický značí něco, co se vleče. A co se vleče, jak se říká, neuteče. U nemocí se dá říct, bohužel.
Třeba čínská medicína vnímá zdraví jako harmonii mezi ying a yangem, dvěma komplementárními silami vesmíru. Indové zase se svou ajurvédou řeší souvislosti mezi tím, jak člověku je a co se děje jeho duši. Zatímco západní medicína řeší především technické aspekty nemoci. Díky tomu, že západním i českým lékařům chybí řádná psychologická průprava, tak se často stává, že pacienty či dnes klienty spíš straší. Paní, vám může klidně být to a to a stane se vám nejspíš toto. Mnohdy se tak doktoři stávají spíše proroky zkázy než léčiteli. Není divu, že řada smrtelných nemocí je dnes na vzestupu už od toho, když vás lidově řečeno trefí šlak, až po rozmáhající se různé druhy rakoviny.
Regionální rozdíly v psychosomatice v Česku
Náměstí svobody v Brně, město působí nevinně, ale na raka je to množírna
Být milý není vždy řešení. Kupodivu v Česku je nejvíc rakoviny v Brně a v Plzni. Obě tato místa jsou proslulá tím, že se tam lidé tváří jako měsíček na hnoji, zkrátka jako takoví míliusové. Kdo si to chce představit a nikdy Brňáka neviděl, ať se koukne na současného premiéra. No a jak to souvisí s tělem a duší? Jednoduše tak, že pokud po vás někdo chce, abyste byl neustále milý za všech okolností a ke všem bez ohledu na to, jak se k vám kdo chová, tak se ve vás může napěchovat hodně vzteku, který nemáte kam dát. Ten se vám uloží do těla, svalů a tělesných orgánů. To není žádná esoterika, ale vědecky potvrzená věc.
Podobně jako když někdo zemře na zásah elektrickým proudem až den poté, protože se mu v těle vytvoří elektrické napětí v orgánech a projeví se až během několika hodin. To je známý efekt pro záchranáře, a proto varují lidi při zásahu proudem, aby šli do nemocnice na sledování. Stejně tak se v případě, že jste na všechny hodní a slušní a neumíte rozlišovat své reakce podle typu chování, ve vašem těle začnou pěchovat negativní emoce, které vedou k nenávratným organickým změnám.
Lékaři ví mnoho o takzvaném placebu, tedy léku, který není lék, ale pacient si to o něm myslí. Méně však vědí o dopadu negativních přesvědčení a svých diagnóz na pacienty. Někteří staří lékaři tento efekt dobře znali a tak se v případě ortelu nějaké smrtelné choroby leckdy úplně vyhnuli tomu, o ní pacientovi říkat. To taky není řešení a dnes už to možné ani legislativně není, ale ukazuje to, že doktoři dobře vědí o vlivu negativních zpráv na tělesná onemocnění.
Rakovina, ortodoxní versus neortodoxní řešení
Rak neboli rakovina je obrovský strašák a když ho někdo vyřkne, je to pro lidi často fatální diagnóza. Dnes již v mnoha případech řešitelná. Nicméně, nedávné vědecké výzkumy zjistily překvapivou skutečnost. V některých případech může vést ozařování naopak k rozvoji rakoviny. Je to záležitost, kterou vědci zjistili poměrně nedávno, a bude to chtít ještě další zkoumání. Logika selského rozumu říká, že při ozařování se jedná o zabíjení i zdravých buněk, ale v mnoha případech to jinak nejde, že by ale docházelo k šíření metastáz díky samotné léčbě, to je pro lékaře novinka.
Co víme na beton je to, že v léčbě rakoviny hraje hlavní roli psychika. Ostatně není lepšího příkladu než příběh, v němž hraje hlavní roli právě jeden fiktivní lék na rakovinu z 50. let, který jednoznačně ilustruje pravdivost tohoto tvrzení. Dnes by něco takového nemohly lékařské etické komise dovolit, ale tehdy to šlo. Pacient trpěl rakovinou. Lékař mu podal zázračný lék jménem Krebiozen. Byla to ale jen injekce čiré vody. Tumory opravdu zmizely včetně vody na plicích, po rakovině zbyl jen čistý klinický obraz. Jenomže jakýsi lékařský časopis v té době napsal: „Národní testy ukazují, že Krebiozen je naprosto bezcennná léčba rakoviny.“ Za několik dní potom dostal pacient akutní symptomy rakoviny a záhy na to zemřel. Bohužel totiž tuto zprávu četl.
O čem by vás měl tento článek přesvědčit? Že u léčby jakékoliv nemoci, neřkuli u její prevence, hraje hlavní roli psychika a to, co si říkáte a co vám říkají druzí. Ano, i slovy můžete někoho zabít nebo naopak vyléčit.
Léky jsou až poslední štace, když už se některé nemoci objeví, zůstanou s vámi často chronicky napořád s pilulkami, které berete. Není tedy daleko lepší nemocem předcházet?
A jak? Jedním z hlavních nástrojů prevence je právě řádná psychohygiena. A o tom také je psychosomatika.
Upozornění:
Není účelem článku vám doporučovat nějakou konkrétní léčbu ani vás od jakéhokoliv léčebného postupu odrazovat. Článek se týká pouze psychologického komponentu léčby, který je nadmíru důležitý.
Zdroje:
Alexander, F. (1950). Psychosomatic medicine. New York: Norton.
Beecher, H. K. (1959). Measurement of subjective responses. New York: Oxford University Press.
https://www.science.org/content/article/chemotherapy-may-help-cancer-spread-new-study-shows
https://www.bangkokpost.com/world/3071986/chemotherapy-can-speed-up-cancer-spread-chinese-study-finds
