Romové jsou rození hinduisté

Jezdíte pro duchovní obnovu do Indie? Přitom máte její kulturu za rohem. V tradiční romské společnosti se uchovala řada náboženských indických prvků. Jenomže to by museli mít Evropané otevřené oči a dobře se dívat kolem sebe, aby si toho všímali. Raději jedou na druhý konec světa, aby zjistili, že existuje něco, co už dávno mají v jejich sousedství. To je problém s většinovou evropskou společností, kterou vždy vyděsilo a stále děsí něco cizího a vzdáleného.

Podle nedávno uveřejněné analýzy výzkumu se nezanedbatelné procento Čechů domnívá, že mluvit o soužití s Romy je jedno z témat, o kterém se v naší společnosti nedá svobodně hovořit. Spíš je to tak, že zkrátka nevědí, kdo ti Romové vlastně jsou a co si o nich mají myslet, protože od základu nechápou a nerozumí podstatě, ze které romská kultura vychází. Možná, že nastane doba, kdy si někteří duchovně založení Romové vezmou splývavý oranžový oděv, udělají tečku doprostřed čela a nechají si říkat guru. Pak to snad bude o něco jasnější.

Svého času to byli Romové, původem z Indie, kteří na evropské území přišli cestou přes Egypt. Když viděli, jak tehdejší křesťané zachází s Židy, zpozorněli. Pochopili, že je pro ně nezbytné hrát roli kajícníků, aby jim katolíci a tehdejší mocipáni dali pokoj. Což bylo poměrně sociálně progresivní řešení, které jim umožnilo fungovat, i když pod hávem křesťanství v jakémsi duchovním exilu. Navenek zapálení křesťanští věřící s pannou Marií na řetízku, ale ve skutečnosti vyznávali hinduismus. Ozvěny tohoto systému jsou v jejich tradici dodnes. Je totiž mnohem bližší jejich duši, i když se s křesťanstvím nijak netluče. I hinduisté do sebe křesťanství jednoduše absorbovali a některé prvky v křesťanství jsou pozoruhodně podobné s těmi hinduistickými.

Ve zkratce se dá říci, že kdo nepochopil hinduismus, nikdy nebude rozumět Romům.

Hinduismus je souhrnný pojem, vytvořený uměle v 19.století pro účely britských okupantů. Indové tak nabídli Britům okénko do svého světa a přizpůsobili se jim. Když už mají křesťané to své náboženství, Indové přeci taky musí mít své.

I když to indické - pomyslný hinduismus - se od každého jiného náboženství velmi ostře liší. Už jen pojetím Boha. Ten není jeden, ale ani není obsažen v Trojici, kde jsou všichni Bohové rovni a jsou vlastně jeden. Hinduisté Boha vidí ve všem, ve všech aspektech života. Proto se povídá, že jejich náboženský systém obsahuje až 330 milionů bohů. Jinými slovy, každý může mít svého boha nebo bohů, kolik chce.

Podobně Romové si svou náboženskou flexibilitu přivezli do Evropy z Indie. Stejně jako tradiční Indové vybírají a kombinují náboženské prvky, které vidí kolem sebe.

Indie je tradičně spojována s kastovním systémem. To, co může dělat někdo z vyšší kasty, nemůže konat nikdo z nižší. V podstatě v jisté podobě je kastovní indický systém součástí i dnešní romské kultury.

Není možné, aby si Rom z jedné skupiny vzal Romku z jiné. Není také přípustné, aby žužo - Rom, který nejí nečisté maso (psí a koňské) přijal pozvání na večeři u degeše, který takové maso jí. Člen jedené kasty nesmí sáhnout na odpadky jiného. Takto vzniká i kontrast mezi vymydlenými byty Romů a jejich zaneřáděným okolím.

Stejně jako u Indů, v romské společnosti zodpovídá rodina za dodržování tradic a zvyků. Domácí svatyně a oltáříčky jsou v Indii naprostým standardem, stejně tak u Romů. Kostel Romové často nenavštěvují, neboť tvrdí, že ho mají doma.

Romové stejně jako hinduisté přivazují dětem na ruku červenou nit jako symbol ochrany před zlými duchy. Stejně jako Indové se Romové rádi účastní náboženských poutí. Proto je pro ně atraktivnější katolicismus se svou lidovou zbožňostí narozdíl od protestanství, které ji neakceptuje. Až na určité výjimky.

Z tohoto důvodu se velká část Romů považuje za katolíky. Ale není to jediné náboženství, které je pro ně atraktivní. Kupodivu je přitahují i Svědkové Jehovovi. Jejich zakladatel Charles Taze Russell byl totiž fascinován starověkým Egyptem a Romové v něm dlouho pobývali. Zřejmě odtud pramení jejich fascinace svědkovským učením.

Podotkněme, že anglický výraz pro světské, spojovaný často s Romy, gypsy, vznikl (vypuštěním počátečního e) z výrazu pro Egypťany.

Rovněž v zemích, kde je populární pravoslavná víra, jsou Romové členy této církve. Pravoslavní totiž kladou velký důraz na niterné prožívání víry s minimem teologické zátěže, a to Romům vyhovuje.

Romové se v rámci svého náboženského synkretismu inspirovali prorokem Máním. Ten ve třetím století n. l. učil dualismus. Jasné rozdělení mezi dobrem a zlem. Dobro pro Romy představuje bůh Del, který lidi ochraňuje. Zatímco Beng je zlý tím, jak lidi pokouší a svádí je ke špatnému.

Romové se na svého boha či bohy obracejí pomocí chvalozpěvů a prosebných výkřiků. Svého času byl mezi nimi populární i bývalý Svědek Jehovův Michael Jackson, na jehož nábožensky motivované písně tvořili vlastní nápěvky.

Bůh je pro Romy bytost, která ovládá celý svět, je strůjcem lidského osudu. Pro řadu z nich je však bližší hinduistická bohyně Kali Sára neboli Černá Sára, která je jejich jedinou svatou. Církev ji neuznává, ale toleruje její uctívání. Koná se ve francouzském městě Les-Saintes-Maries-de-la-Mer.

Zde k ní přichází všechny romské generace, aby uctili její památku a vyprosili si od ní požehnání. Americký spisovatel Dan Brown dokonce tvrdí, že Sára byla Ježíšova dcera. Ale znáte Dana Browna, je to literát a rád si vymýšlí, aby pobavil.

Romská procesí k Sáře probíhají podobně jako ta hinduistické. Návštěvníci se rukama dotýkají jejích šatů, ženy ji líbají a hladí. Sára má na sobě vždy několik šatů, které Romky přinášejí jako dar. Věří se, že Sára má moc vyléčit nemocné. Podobný rituál praktikovali Drávidové na severu Indie. A rovněž Thugové - odtud anglický výraz pro vrah či zločinec, kteří byli vyznavači bohyně Kálí, které přinášeli lidské oběti v podobě oklamaných pocestných.

Věří se, že vzývání bohyně Sáry by mělo vyvolávat déšť, což by se zvlášť v tomto období ve Francii velmi hodilo.

Romové jsou v evropském prostředí nositeli unikátní indické tradice, kterou paradoxně jejich evropští bližní jezdí nadšeně obdivovat zpět na indickou půdu. Přitom si nějak zapomínají všímat, že ji mají přímo u sebe doma.

Poznámka ke komentářům:

Nemohu se zbavit dojmu, že způsob, jakým se o Romech vyjadřuje komentující veřejnost není primárně „předsudečný“, byť tak vypadá, ale spíše ukazuje na naprostou neschopnost a neochotu chápat kohokoli jiného a jeho životní kontext a snahu neuznat mu za žádnou cenu pozitivní kredit, tedy ho de facto okrádat o čest. Jako kdyby komentující úplně vytěsnili dobu , kdy se nechali pobavit romskou performance včetně hudby, filmovou tvorbou s Romy v hlavní roli, mnozí mají romské lékaře nebo zrovna na výkopech při opravách jejich vlastní ulice maká parta Romů. A to nemluvím ani o známých osobnostech s romskou krví, o kterých ani nevíte.

Všichni kteří se domnívají, že opírat se do někoho jen tak pro zábavu a popírat záměrně jeho pozitiva by měli vědět, že si tím na sebe přivolávají velmi špatnou karmu, která bezpochyby přinese takovým osobám cosi podivného do života.

Nechť je taková diskuse pod tímto článkem mementem toho, jak vypadá ostudná performance skupinové zabedněnosti, v tomto případě provozované ze strany komentující veřejnosti a inspirovaná otřepanými klišé o Romech.

Ano, Romové mají umělecké sklony a umí inspirovat, bohužel místní lidé mají problém vidět věci z celkové perspektivy a tak je chápou po svém… Snad se někdy dopracují k tomu, přiznat si svá vlastní omezení, třeba to, že jsou sami nudní tak, že se to s nimi nedá vydržet, aby je přestali tak vehementně vyčítat ostatním.

Fotograf Jindřich Štreit se Romům ve své tvorbě blíže věnoval:

https://www.jindrichstreit.cz

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/podle-kazdeho-ctvrteho-cecha-nelze-o-souziti-s-romy-svobodne-mluvit-sirit-o-nich_2606290500_jgr

Rasamandala Das. Illustrated History Of Hinduism: The Story Of Hindu Religion, Culture And Civilization, From The Time Of Krishna To The Modern Day, Shown In Over 170 Photographs. 2014. Southwater.

Nina Pavelčíková. Romové v českých zemích v letech 1945-1989. 2004. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Peter Stojka, Rastislav Pivoň. Náš život Amáro Trajo. 2003. Bratislava : Slavomír Drozd studio.

Kolektiv autorů Muzea romské kultury. ROMOVÉ – O ROMA : Tradice a současnost Angoder the akának. 1999. 1. vyd. Brno : SVAN a Moravské zemské muzeum.

Kristýna Hroudná. Romské tradice a náboženství od počátku k dnešku. 2009. Bakalářská práce.

Zde v tomto videu se herec Michael Caine hlásí k indické romské tradici:

https://www.youtube.com/watch?v=62wJOJ8NzoM&t=456s