Stalin si ze světa udělal dobrý den

Píše se 22. červen 1941, místo: dača u Moskvy, jsou čtyři hodiny ráno, jeho pobočník má přísný rozkaz jej nebudit. Nakonec to nedodrží, začala totiž Velká vlastenecká válka. Adolf Hitler zaútočil na Sovětský svaz. Ten muž na osamělé usedlosti se jmenuje Stalin a nemůže tomu uvěřit.

Stalin se narodil v obyčejné rodině v gruzínském Gori. Jeho otec měl nejspíše sklony k násilí a matka zase k náboženské mystice. Stalin velmi brzy vstoupil do pravoslavného semináře a stejně tak rychle z něj vystoupil. Vadila mu jedna věc. Kněží se mu šťourali do duše a od té doby kdokoliv se o něco takového byť jen pokusil, skončil špatně. Později, již v roli sovětského vůdce, si procházel ve svém sídle seznamy lidí a s věšteckým prstem určoval, kdo půjde do gulagu.

O Stalinově kariéře, kdy se jako zbojník pomstil arménskému obchodníkovi, který okradl jeho otce, kolují celé legendy. Také se před vypuknutím první světové války objevil stejně jako Hitler ve Vídni a chodili oba (každý zvlášť) do stejného parku v Schönbrunnu. Koukali tam na kočár tehdejšího císaře Františka, Čechy zvaného starého Procházku.

Stalinova praktika přeměny Ruska ze země kulaků (soukromých sedláků) na území kolchozníků (členů družstva) se zvláště na Ukrajině v letech 1932 až 1933 nesetkala s pochopením. Řada sedláků se odmítla podělit o své zásoby. Stalin reagoval prudce, nechal je zabavit. A protože byl maximalista, nechal odvézt úplně všechno. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Na Ukrajině a nejen tam vypukl hladomor, jehož důsledkem byly milióny mrtvých.

Stalin a Hitler se nejspíš kromě anonymního kontaktu ve vídeňském parku nikdy nesetkali. Přitom jeden druhého obdivovali. Když Hitler nechal zlikvidovat SA v čele s Röhmem, Stalin k tomu poznamenal: Takhle se to má dělat. 23 srpna v roce 1939 spolu přes prostředníka uzavřeli smlouvu o neútočení s tajným dodatkem o rozdělení Polska a Pobaltí. Oba se netajili svým derogativním postojem k národu jednoho i druhého. Hitler plánoval zotročit a posléze vyhladit slovanskou „sběř“, jak častoval své sousedy, a spřádal epickou bitvu s asijskými hordami na Východě. Nakonec 22. června 1941 zaútočily Hitlerovy armády přímo na nic netušící Sovětský svaz.

Stalin si opravdu v prvních chvílích války myslel, že to je chiméra, že se jedná o  nějakou zvrácenou fantazii jeho důstojníků. Nařídil, aby se nebránili. Na začátku války rozpoutané Německem na sovětském území opravdu vzdorovalo jen mizivé procento vojáků, a tak Hitler nezadržitelně postupoval na Moskvu. Stalin láteřil, pochopil, že je situace vážná. Nechal se zavést do Kremlu a pak se znovu uchýlil do ústraní. Celé dny nereagoval na telefonáty. Nakonec sluchátko zvedl a řekl: Chyběl jsem vám, viďte? Beze mě to nedáte. Okamžitě začal organizovat válku, nejdříve prostřednictvím svých schopných generálů jako byl Žukov a poté sám. V některých věcech nehodlal ustoupit a stálo to miliony životů navíc. To pro něj bylo typické.

Nakonec vyslal speciální jednotku Čeky, aby v Berlíně vyzvedla Adolfa Hitlera. Nebyl úspěšný. Hitler se mezitím zastřelil a po jeho osobě zbylo jen pár kostí a část lebky. Stalin přijal telefonát, jen poznamenal: Tak nám ten bastard upláchl. A položil.

Je 9 hodin ráno, 18. dubna, rok 1930, slavnému sovětskému spisovateli Michailovi Afanasjevičovi Bulgakovovi, jehož dílo Mistr a Markétka je dodnes jednou z nejpopulárnějších knih v Rusku, se rozdrnčel telefon. Nesměle tušíc, že to je něco velmi důležitého, vzal do ruky sluchátko. Tady Stalin, ozvalo se z druhé strany. Bulgakov oněměl, že by to byl ten tajemný krutý a nevypočitatelný Mistr z jeho knih osobně? Taváriš Michail, nikam neodjížděj, potřebuji tě tady. Mám pro tebe angažmá v divadle, vše je zařízeno. Tak čest.

Byl to opravdu ten krutý diktátor, který posílal na smrt jen za to, že se na něj někdo špatně podíval. Sovětští generálové si zpravidla po audienci u Stalina museli vyměnit spodky. Tak dalece se báli setkání s velkým Stalinem. Naproti tomu spisovatel Bulgakov proslul narážkami na absurdity tehdejšího režimu. Byla mu proto zatrhnuta účast na jakékoliv veřejné činnosti. Sedl ke stolu a napsal dopis soudruhovi Josifu Vissarionoviči Stalinovi: Žádám vás o povolení odjet ze země, bez mé veřejné kulturní účasti jsem vám k ničemu. Buď mi dejte možnost tady literárně působit, nebo pokyn odjet. Stalin udělal to první.

Jeden židovský spisovatel a dobrodruh napsal obsáhlou knihu o Stalinovi, na němž nenechal nit suchou, jednu věc mu ale přiznal a nemohl ji opomenout. Stalin viděl do lidí. A možná právě proto se jej tak báli. Byl tento muž opravdu černým Mágem?

Historici se shodují bez ohledu na to, ze kterého spektra jsou, jestli z Východu či ze Západu, že Stalinovo působení sice stálo Sovětský svaz desítky milionů životů jak ve válce tak v čistkách, ale zároveň udělalo ze zaostalé země industriální velmoc. Sovětský svaz byl také první zemí na světě, která experimentálně vyzkoušela socialismus a větší práva a prostor pro ženy. Během Stalinovy vlády se z agrárního doupěte stala země mašinou na průmyslový pokrok. Stalin dal celou zemi elektrifikovat, což byl vzhledem k jejím rozměrům téměř nadlidský úkol.

Stalinovo dědictví je rozporuplné i pro něj samotného. Umřel nenápadně a bez větších sentimentálních výlevů ze strany členů politbyra. Dnes je slovo Stalin, což znamená něco jako muž z oceli, strašákem pro každého, kdo by byť jen pomyslel na možnost, že se znovu objeví tento kníratý nenápadný muž a zavrtá se mu do duše.

„I přes obrovské ztráty, které Sovětský svaz utrpěl, získal Stalin slávu bojovníka za svobodu a osvoboditele národů.“ Agitka z 50. let? Ne, umělá inteligence, 1. 9. 2025. Vítejte v nové době.

Zdroje:

STALIN Josef Visarionovič. O Veliké vlastenecké válce Sovětského svazu. 1949. Naše Vojsko.

J. Fishman, J. B. Hutton. Das Privatleben des Josef Stalin. 1967. Wilhem Heyne Verlag, München.