Článek
V následujícím textu se zabývám názory Petra Charváta, renomovaného historika, který hledal počátky české státnosti. Zjistil, že jak na Moravě, tak v Čechách, došlo v prvních fázích české státnosti k jejímu obohacení ze strany poměrně neobvyklé a orientální: íránské zbožnosti. Jak se na toto území dostaly myšlenky ze staré perské říše? Jednoduše přes Avary a cestující obchodníky. Charvát také spekuluje, že možná i přímo od Slovanů, kteří mohli mít poměrně široký dosah. Dříve byl svět zřejmě ještě globálnějším a otevřenějším než je dnes.
Morava a introdukce íránské kultické zbožnosti
V 8. století, kdy doznívala poroba od Avarů, se na jižní Moravě setkáváme se zvláštními úkazy. V oblasti Pohořelic se našly na opaskovém řemeni z té doby vyobrazení specifických orientálních postav. Je to člověk s křídly, stojící před zvířetem sedícím na zadních nohách. Dále je zde okřídlená lidská postava s vytřeštěnýma očima, která jede na soumarovi. A další varianty jako čtvernožec s lidskou hlavou. Toto umělecké ztvárnění se často vyskytuje právě na Blízkém východě jako bájné zvíře, soumar, který údajně vynesl proroka Mohameda, zakladatele islámu, ze skály na posvátné hoře v Jeruzalémě na jeho mýtickou cestu. Kupodivu, stopy nemíří k Arábii, ale do Íránu. Odtud se totiž tato legenda o Mohamedovi rozšířila. Spíše než k islámu legenda odkazuje k zoroastrismu, starobylému perskému náboženství. Vypráví příběh o Artá Virázovi, který upadl do extáze a jeho duše prošla nebem, očistcem i peklem.
Nález v Pohořelicích však není ojedinělý. Podobné opasky s postavami, ze kterých navíc vychází světelné paprsky, jeden ze symbolů zoroastrismu, najdeme také v okolí moravských Mikulčic.
Zde se dostáváme k jednomu ze staroíránských božstev, Mithrovi. Jeho jméno se nejspíš psalo Mir, což v ruštině znamená svět a zároveň mír. Dostal se do slovanských jazyků právě přes tento íránský kult boha Mithry. Vládl rostlinám a vláze a byl ochranným vojenským božstvem. Římané jej proto převzali, ti totiž bojovali neustále, jako kultický předmět pro své vojenské jednotky. Mithrovské kulty byly ve starém Římě velmi populární.
Předměty se do oblasti jižní Moravy dostaly až z Íránu*, podle Naďi Profantové jich bylo asi 4% ze všech nálezových předmětů, většinou vyrobených v místě. S příchodem křesťanství se kult boha Mithry na Západě ztrácí, ale na pohansko-křesťanské Moravě se očividně v nějaké podobně uchytil, ale nejen tam, v Praze jím byl dokonce zasvěcen samotný Pražský hrad.
Česká státnost a íránský kult boha Mithry
Postavy z íránského náboženského kultu, vlevo Mithra s paprsky
Podle některých výkladů v původním jazyku zoroastrismu, avestánštině, znamená Mithra: „ten, který svazuje“. Co bylo potřeba v Čechách upevnit nebo svázat? No přeci základy českého státu položeného Přemyslovci.
Ohledně Pražského hradu se hovoří o čtyřech fázích osazení v devátém století. První fáze se týkala především vymezení jeho prostoru. V poslední fázi, v roce 900, byl na místě vztyčen hrad. Kosmas se zmiňuje o místě zvaném Žiži nebo Žíž, někde v místě nynějšího Pražského hradu. Může naznačovat vypálené místo či žároviště nebo ohňovou svatyni. Kupodivu původní kostely založené Přemyslovci zcela míjí střed hradu a ocitají se spíše za hradbami. Co vytlačovalo křesťanskou posvátnost mimo svůj střed? Nejspíš starobylý íránský kult Mithry, který nechtěli Přemyslovci nijak narušit, aby nedošlo ke zrušení vazby k němu a také k porušení symbolu moci, který skýtal.
Historik Petr Charvát spekuluje, že kamenný stolec, na který usedali původní Přemyslovci s sebou zároveň nesl symboly boha Mithry, se kterým všichni následní vládcové vstupovali do souručenství a za to měli vládu nad světem. Nejstarší záznamy o tomto čase se zmiňují o miru svatého Václava v rukou knížete či krále. Což zároveň připomíná předání atributů vlády jakýmsi rukoudáním, tak jak tomu bylo třeba v novobabylonské říši. Král zde obřadně uchopil ruku Bála (nejvyššího boha tehdejšího pantenonu). Podobně se česká knížata a králové staly držiteli Mithry (miru a míru). Božstvo nejspíše mělo sídlit právě v kamenném stolci, který dosud nebyl nalezen. Až kníže Václav zbudoval v bezprostřední blízkosti svatyně také křesťanský kostel, možná aby dal najevo převahu křesťanství nad Mithrou. Osobně, jak víme, za to obdržel pekelnou smůlu.
Je dobré vědět něco o české historii a především to, jak se snoubí s historií světa neboli staroslověnsky mirem. Češi jsou sice myšlenkově hermeticky uzavření, nebyli však takoví vždy, ještě před tím, než se Česko stalo uzavřenou kotlinou, její brány zapečetilo právě íránské božstvo. Jak na Moravě tak v Čechách.
*Zejména v 9. století probíhal na Moravě čilý dálkový obchod. Nalezena byla řada předmětů ze Sýrie. Z hlediska umělecké tvorby byla Morava tehdy vzorem pro své české protějšky.
Zdroje:
Petr Charvát. Zrození českého státu. 2007. Vyšehrad.
Profantová Naďa. Umajjovská měděná mince z Čelákovic. Numismatický sborník 20. 2005.
