Článek
Morava má své světové prvenství a tím je keramická soška, která uvnitř neobsahuje nic zvláštního. Podle jejího nálezce Karla Absolona (přesněji sošku nalezl Absolonův dělník na vykopávkách, v té době byl Absolon ve Francii) měla být vyhotovena z mamutoviny, ale nakonec se pozdějším skenem zjistilo, že obsahuje běžné spraše z vyskytující se v okolí místa nálezu.
Karel Absolon, objevitel moravského pravěku
Karel Absolon se vyhnul zásahu nacistů. Jeho oponenti tvrdili, že je ochráněn mystickou hradbou své osobnosti. Že by prehistorické rituály?
Absolon je spojován s mnohými objevy na Moravě, především s lokalitou Moravského krasu. Byl prvním badatelem, který po svém příbuzném Jindřichu Wanklovi „objevil“* komplexní systém Punkevní jeskyně v Moravském krasu spojený s Macochou a především je zpřístupnil pro veřejnost. Své asistenty, kteří denně sestupovali do temna krasu, nazýval učuspíny. Očividně si nedělal žádné iluze o svých spolupracovnících. V roce 1925 se svým asistentem objevil v oblasti Věstonic sošku obtloustlé ženské postavy složenou ze dvou částí.
Věstonická venuše a její příběh
Organizace Ahnenerbe se zajímala i o živé „venuše“. Zde antropometrická měření pracovníka Ahnenerbe v odlehlém Tibetu
Má být stará bezmála 25 000 let, což ji ve své kategorii řadí mezi nejstarší světové nálezy. Venuše velmi zaujala nacistickou organizaci Ahnenerbe, v překladu její název znamená Dědictví předků. Je opředena mnoha mýty, ale jejím hlavním účelem bylo sbírat po světě různé magické předměty a shromažďovat je v říši a pro říši. S venuší se to organizaci nepodařilo, zůstala po celou dobu války na území protektorátu s tím, že ji nakonec uchránil Němec, byl to německý ředitel brněnského muzea, který přikázal, ať je schována mezi uhlí v Biskupském dvoře. Na nedalekém místě, v areálu Moravského muzea, je k vidění dodnes.
Symbolika věstonické venuše
Pro srovnání rakouská venuše z vápence cca 20 000 tisíc let nazad
Venuše, to je už dnes synonymum pro korpulentní dámy. Jsem taková venuše, řekne patřičná slečna či paní, a každý by měl vědět, co to asi znamená. Masité boky a velké poprsí. Dodnes můžeme v lokalitě Brno a okolí takové typy zaznamenat a tak se nemusíme dohadovat o významu této sošky. Její smysl přetrval tisíciletí. Plodnost? Usazenost? Trvalé obývání jednoho místa? Všechno dohromady. Tady si někdo magicky chtěl pojistit svůj důlek navždy. Nedošlo mu však, že svět se mění a jeho kulisy s ním. Věstonická venuše je symbolem myšlení prehistorického člověka a nejen jeho, i mnoha dnešních lidí, kteří si troufají nazývat se moderními, zatímco v hlavě mají jen tu svoji vlhkou jeskyni a kus shnilého mamuta.**
Možná je však význam sošky ještě zlověstnější. Je synonymem černé magie, v tomto případě podporou a oslavou matrilinární linie nad patriarchátem. Žádná mužská ztepilá figurka se jako doplnění k této přerostlé figuře nenašla. Naznačuje to, že v okolí Brna vládly ženy a dá se říct, že ani po několika deseti tisících letech poté se v této oblasti nic nezměnilo. Podívejte se na oblast kulturní, akademickou a politickou, Brnu vládnou ženy a nepotřebovali k tomu jako Pražáci žádnou Dívčí válku. Hodnoceno z tohoto úhlu pohledu je spíše smůla, že se figurka vůbec zachovala. Rozhodně pro brněnské muže.
Zdroje:
*Průniků do punkevních jeskyní v Moravském krasu byla celá řada i před Wankelem a Absolonem. Svědčí o tom zpravidla poničená vnitřní krápníková výbava očouzená různými loučemi, také zde lidi sbírali krápníky na prodej.
**Takzvaní lovci mamutů zpravidla útočili již na nemocné a oslabené kusy.
Věstonická venuše - Sto let od nálezu, který změnil dějiny. Čt dokument 2022.
https://www.mzm.cz/venuse-100
