Hlavní obsah

Strach z Ruska není opodstatněný, jednou válka skončí

Foto: Moataz1997, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Ruská kultura - chrám - importovaná přímo do Jeruzaléma.

Jsme jen lidi. Všichni. Bez ohledu na stát, kde žijeme.

Článek

Smiřte se s tím, Rusové jsou taky lidi. I když jiní než my. Jiní než Poláci, jiní než Američané či Arabové. Ale jednou si budeme muset zvyknout na skutečnost, že válka skončí. Zatím, jak píší média, je Česko na čtvrtém místě v hitparádě ruských nepřátel.

Nic příjemného, ale podle všeho se Rusko vymezuje vůči všem státům EU, protože na blížící se konferenci „ublížených“ nebyl pozván ruským ministrem zahraničí ani jeden velvyslanec ze zemí EU.

Rusko jako strašák do zelí: historici zdvihají varovný prst

Foto: ugraland [1] from Moscow, Russia, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Je pár míst, kde se Rusko zvedá, jako na Urale

V nedávném rozhovoru mezi uznávaným historikem Pavlem Kosatíkem a moderátorem Veselovským se diskutovalo na téma, proč je Rusko tak jiné. Kosatík nabídl několik perspektiv, které tak nějak shrnují stanoviska většiny politologů, historiků či politických geografů:

  • Rusko je ploché a proto se rozpíná, až na výjimky nemá hory, nikde nekončí
  • Rusko je zaostalé, až na výjimky tam nenarazíme na renesanční objekty, na gotiku už tuplem ne, možná trochu na baroko - takže prošlo minimálním kulturním vývojem
  • Rusko se za cara Petra Velikého modernizovalo jen proto, aby mohlo už tehdy válčit se Západem. Car měl problém se Švédy, ale později to byly války i s Prusy a Francouzi.
  • Rusko má historii neustálého útlaku vlastního obyvatelstva. Nejdříve Vikingové utlačovali Slovany, pak Mongolové Rusy. Carové nevolníky a tak dále.

Všechna tato fakta vyndaná na stůl působí pomalu jako postupka složená ze samých es. Ve skutečnosti není pravda tak jednobarevná, jak ji líčí historici.

Ruská geografie a historie nedefinuje současné Rusy víc než jiné národy

Foto: Aurevilly (talk | contribs), Public domain via Wikipedia commons

Koncentrační tábory nevyprodukovali nevzdělaní lidé. Vzdělání před zrůdností a hloupostí nechrání

Říci, že protože je něčí země placka, budou takoví lidé rozpínaví, je podobný argument jako vzít si Araby a jejich pouštní či polopouštní prostředí a tvrdit, že tihle nikdy nikam nedospějí, vždyť žijí v tak nepodnětném prostředí. Určitě jsou tam takoví zabarikádovaní. Kdokoliv trochu cestoval ví, co se v posledních letech na Arabském polostrově změnilo.

Dnes se jezdí do Dubaje jako do Paříže. A lidé jsou fascinováni moderním rozvojem arabských zemí. Jinými slovy, vaše geografie vás nedefinuje natrvalo. Není to žádný Stalinův pomník zalitý v betonu.

Co se týče ostatních argumentů, dalo by se rozhodně polemizovat s „fakty“ typu, že jsou Rusové zvyklí žít v porobě. Třeba Češi žijí v konstantní porobě již dva tisíce let. V žádné době se jim nelíbili jejich vládci a politické uspořádání a vždy se cítili utlačovaní. Znamená to, že by se jich mělo jejich okolí bát? V českých zemích kvůli napěchovaným strachům a vnitřním konfliktům vznikla jedna z nejdelších evropských válek - třicetiletá válka.

V Srbsku zase ta první světová. Balkán se označuje za sud střelného prachu. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Každá země má svou historii a poznamenanost, ale prezentovat její obyvatele jako nějaké bezduché figurky, které se nemůžou vzepřít ničemu zvenčí kvůli jejich minulosti, jak to vidí čeští a jiní historici s Ruskem, je opravdu šlápnutí vedle.

Vezměme si třeba Německo. To bylo oproti Rusku na jiné příčce ve vývoji. Vzdělanost Němců se s tou ruskou nedala srovnat. A co z ní vzešlo? Zrůdná nacistická ideologie. A kultura? Koncentrační tábory. Takže je třeba opravdu pomalu soudit. Jak říká pán Ježíš, nesuďte a nebudete souzeni.

Ruská kultura není pouze cizí výpůjčka

Foto: Nobel Foundation, Public domain, via Wikimedia Commons

Bunin, první ruský nositel Nobelovy ceny za literaturu. Dostal ji v roce 1933

Rusové přijali spoustu kulturních podnětů zvenčí a vytvořili si z nich svébytné pravoslavné náboženství, které sice nese prvky řecké kultury, ale také ruskou svébytnost. Ruská duchovnost má svá silná specifika. Vzpomeňme třeba Modlitbu Poutníka, která se dodnes objevuje a opakuje i v jiných kulturách jako příklad inspirativního duchovního fenoménu.

Ruští spisovatelé nedostávali Nobelovy ceny jen tak, protože byli Rusové, neřkuli zaostalí. Jejich psychologický realismus inspiroval řadu západních spisovatelů, aby tvořili podobným způsobem. Ruští skladatelé jako Rachmaninov a Čajkovskij měli svůj vlastní osobitý přístup k hudbě, který se nenarodil nikde jinde než v ruské duši.

Představovat Rusa jako takového primitivního mužika může sice být pro řadu povrchně uvažujících konformistů pohodlné a výhodné, ale rozhodně to neodpovídá realitě.

Jak vypadá obyčejný ruský člověk

Foto: Ilya Varlamov, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Když zamrzne Jakutsko, člověku snadno zamrzne i úsměv

Je třeba se nenechat zmátnout velkými popisy ruského zoufalství, jak nám nabízejí ruští spisovatelé přelomu 19. a 20. století. Rusko je velké, ostatně je to největší stát na světě, a tak by bylo s podivem, kdyby většina Rusů připomínala nějaká divoká zvířata, která se při nejbližší příležitosti vrhají na svou kořist jako kočka na myš. Většina Rusů jsou tvrdě pracující lidé, kteří se potýkají s každodenními problémy, a mnozí s daleko většími než ti, kteří žijí v mírném pásmu.

V určitých oblastech Jakutska přijdete-li o čepici, znamená to vaši jistou smrt. Teploty zde atakují až mínus 40 stupňů, možná víc. Dovedete si jistě představit, že v takovém počasí se toho moc dělat nedá. Rozhodně není důvodem k oslavě. Přesto v takových oblastech žijí statisíce lidí.

Udržet navíc pohromadě více než 200 etnik v jednom státě taky není žádná legrace, zvlášť, když řada z nich má jiné vyznání než ty druhé. Pestrost ruské kultury je velká. Od slovanského pohanství přes šamanský buddhismus až po ortodoxní křesťanství či islám. Není známo, že by se jednotlivé náboženské systémy vzájemně potýkaly s nenávistnými projevy.

Nepředstavujte si Rusko jako nějaké místo, kde bují satanismus a lidé zde chodí v oblečení z kůže a srsti a večer si zapalují louče jako v jeskyni.

Všichni ti, kteří v současnosti vyjadřují svůj nesouhlas s ruskou politikou, což je naprosto legitimní, by si měli uvědomit, že existují jisté hranice. Kdy se nesouhlas stává nenávistí. Rusy rozhodně není žádný důvod nenávidět. Odsoudit skupinu 146 milionů lidí kvůli tomu, co dělá část z nich a z toho ještě řada nedobrovolně, není rozhodně signál, který podporuje toleranci a porozumění mezi národy.

Jednou válka skončí, to je jisté. Zbývá otázka: bude pak možné navázat na dřívější kulturní či obchodní výměnu? Vše závisí na tom, co si vyberete. Nenávist vůči ruské kultuře či rovnou jejím obyvatelům nebo pochopení a smíření?

Zdroje:

https://www.youtube.com/watch?v=KrpqNXxX5ak

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-babisova-vlada-je-pro-rusko-nepritelem-cislo-4-40597368

https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-lavrov-porada-kulaty-stul-o-ukrajine-a-zapadu-prijde-pres-110-velvyslancu-ceskeho-nepozval-40596790

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz