Článek
Je překvapivé, jak mnoho lidí dnes věří na spirituální jevy. Česká republika je trochu výjimkou, ale jen navenek. Protože zdejší obyvatelstvo procházelo intenzivní ateistickou masáží již od 50. let, bývá jejich přístup k duchovním vědám zablokován.
Dialektický materialismus se dostal mnoha Čechům pod kůži, včetně samotných vědců, lidí, kteří by měli být schopni přistupovat ke světu pokud možno objektivně. Nicméně, i tak v totalitní minulosti existovaly pokusy „duchovno“ vytěžit. I přes to, že přímo věřit v Boha stejně jako dnes se tehdy moc nenosilo. A mohlo to zanechat stopy na vašem kádrovém profilu.
Nejdříve se budeme zabývat vědeckým zkoumáním nadpřirozena v Čechách a poté přejdeme do jiných krajů. Vše pod taktovkou vědců a vědeckých laboratoří. Zde se zkoumaly jevy jako je: psychokineze - schopnost ovlivňovat fyzické předměty vlastní myslí nebo telepatie - přenos či čtení myšlenek.
Kahudova psychoenergetická laboratoř

František Kahuda
Od roku 1978 existovalo v naší zemi pracoviště určené na studium paranormálních jevů. Založil jej tehdejší ministr školství František Kahuda. Laboratoře byly otevřeny na ČVUT a VŠCHT. Pracoviště byla zrušena až na počátku 90. let dvacátého století. I přes „vědecký“ nátěr této aktivity existovaly snahy působení laboratoře zdiskreditovat. Dokonce samotnými vědci, kteří na experimentech spolupracovali. A i dnes má její činnost dozvuk v poněkud umělecky nezdařilém komediálním seriálu: To se vysvětlí, soudruzi!
Ve skutečnosti Češi svou snahou studovat tajemné jevy pouze následovali pokyny Sovětů. Ti se i přes jinak nezlomnou víru v materialismus zabývali duchovnem na profesionální úrovni. V Sovětském svazu fungovala pravoslavná církev po Stalinově smrti téměř bez problémů. Hlavně prostřednictvím studia tajemných jevů Rusové soutěžili s Američany ve studené válce, ale o tom později.
Víme také, že ještě na začátku 90. let vyšla v erudovaném lékařském časopise Praktický lékař studie primáře hustopečské nemocnice Lubomíra Olivy (byl zapojen do Kahudovy psychoenergetické laboratoře) a léčitele Karla Kožíška. Ten byl mimo jakoukoliv pochybnost a hlavně mimo pravděpodobnostní rovinu schopen uhodnout diagnózu pacientů. Nutno říci, že Kožíšek byl léčitel, nikoliv lékař, a vyznal se více v kresbě než v lékařské terminologii. Přesto byl úspěšný. Škoda, že v jeho době společnost českých skeptiků Sisyfos nenabízela finanční vyrovnání za takový nadpřirozený čin. Jistě by si Kožíšek takovou odměnu zasloužil.
Stejně tak, jako někdo nemá hudební sluch a neslyší falešné tóny, tak jsou i lidé, kteří necítí energii. Nejsou senzibilní, to znamená, že nemají schopnost citlivě reagovat na různé mimosmyslové podněty. Setkávám se s tím stále. Na mých výstavách se často najdou lidé, kterými moje obrazy hluboce otřesou, podnítí je ke změně osobnosti, či upraví jejich zdravotní stav.
V českém kulturním prostředí se toho dále moc v paranormální oblasti neudálo, až na nedávný seriál s Miroslavem Donutilem Záhadné případy. Publikum seriál hltalo, natáčí se proto nové díly. Pokud jde ale o jeho provedení, jedná se opětovně o snahu dehonestovat skutečné jasnovidce či léčitele. Měřit duchy přístroji a vydávat díky tomu léčitelskou činnost za vědeckou, může opravdu jen naivka inspirovaný americkými duchařskými seriály. A opravdu, jeden z odborných konzultantů byl touto mánií zasažen. Zajímavé je, že když se použijí přístroje místo lidského faktoru, hned je ze šarlatánství vědecká aktivita. A přitom to celé může být jen divadelní představení pro diváky.

Jedno z udělátek v psychotronické laboratoři pro interakci s jasnovidcem
Češi dokonce použili pro studium mimosmyslových jevů výraz, který zní odborně, ale není nic víc než slepeninou francouzských výrazů: psychotronika. Pochází z francouzského výrazu psychotronique a má jít o studium lidského vědomí v interakci s technologiemi.
Podívejme se však na vědu na Západě, která má se zkoumáním tajemných jevů již stovky let zkušeností.
Vědci, kteří „věřili“ na „duchy“

Ruský vědec Dmitrij Ivanovič Mendělejev na svou periodickou tabulku přišel intuicí, nikoliv v laboratoři
Na Západě patří pro vědce k „dobrému tónu“ zabývat se rovněž psychickými jevy jako je jasnovidectví, čtení z ruky a předpovídání budoucnosti. Je známou skutečností, že oficiální autority - vlády si v Německu i Británii za druhé světové války najímaly jasnovidce.
Zakladatel klubu vysoce inteligentních lidí Mensa, Roland Fabian Berrill, byl nadšeným propagátorem tajemných jevů. Asi proto, že chápal, že na geniální myšlenky nikdy nepřišli skalní materialisté a nevěřící Tomášové, ale naopak lidé z pohledu vědy vybavení nadpřirozeným chápáním a ovlivňováním jevů.
Už v roce 1882 ve Velké Británii vznikla vědecká společnost: Society for Psychical Research. Byla založena cambridgeskými vědci s cílem zkoumat jevy klasifikované jako mesmerické, psychické a spiritualistické. Parapsychologie je rovněž oborem přednášeným na západních vysokých školách. Vyučuje se na katedrách obecné psychologie.
Členy této vědecké společnosti byli převážně držitelé Nobelovy ceny v různých oblastech. Tito vědci využívali poznání mimosmyslových jevů za účelem nových objevů. Jednalo se třeba o Olivera Lodge (1851-1940), fyzika a držitele klíčových rádiových patentů, Lorda Rayleighe (1842-1919), fyzika, objevitele argonu a držitele Nobelovy ceny za fyziku z roku 1904, Sira J. J. Thompsona (1856-1940), kterému se připisuje objev elektronu a je nositelem Nobelovy ceny za fyziku. Rovněž o Williama Jamese (1842-1910), otce americké psychologie, a profesora Charlese Richeta (1850-1935), také nositele Nobelovy ceny z roku 1913 za fyziologii a medicínu. Členy společnosti byli také Carl Gustav Jung spolu se Sigmundem Freudem.
Jedním z obdivovatelů mimosmyslového vnímání a lidí, kteří tuto schopnost třímají, byl i Augustus De Morgan (1806-1871), autor slavných Morganových zákonů. V knize Od hmoty k duchu: Výsledek desetiletých zkušeností s manifestací ducha (de Morgan, 1863) napsal:
I když považuji za velmi pravděpodobné, že vesmír může obsahovat několik činitelů – řekněme půl milionu – o kterých nikdo nic neví, nemohu se domnívat, že malá část těchto činitelů – řekněme pět tisíc – může být jednotlivě kompetentní k vytvoření všech [spiritualistických] jevů, nebo že může být docela zdatná v jednom z nich. Fyzikální vysvětlení, která jsem viděl, jsou snadná, ale žalostně nedostatečná: spiritualistická hypotéza je dostatečná, ale těžkopádně obtížná.
Na rozdíl od krátkozrakého a poněkud zabržděného módního skepticismu českých vědců sdružených ve spolku Sisyfos, byli tito odborníci opravdu znalí mimosmyslových fenoménů a chápali jejich užitečnost napříč obory.
Armády, které vsadily na mimosmyslové vnímání

Mimosmyslové vnímání poskytuje armádám další netušenou zbraň
Pravděpodobně nejzajímavější výzkumný program v oblasti mimosmyslového vnímání (ESP) začal v roce 1972, kdy výzkumníci Russel Targ a Harold Puthoff zahájili pro americkou vládu utajovaný výzkumný program o psi (výzkum parapsychologických fenoménů). Zavedli termín „dálkové pozorování“ (remote viewing), aby popsali situaci, kdy má účastník přesně popsat polohu geograficky vzdáleného agenta.
Pověření „dálkoví pozorovatelé“ byli schopni najít a identifikovat sestřelený ruský bombardér v Africe, správně odhadnout zdravotní stav amerických rukojmích v Íránu, najít uneseného amerického generála v Itálii a lokalizovat sovětské továrny na munici na Sibiři atd. Navíc byli schopni předpovědět čínský atomový test asi tři dny před jeho skutečným provedením. Většina experimentálních výsledků zůstala v utajeném režimu.
Velkou pozornost vědecké komunity však přilákaly výsledky publikované v prestižním vědeckém časopise Nature v roce 1980 (Tart, Puthoff a Targ, 1980). Experimenty se opět staly terčem kritiky. Akademické útoky zjevně prosákly veřejným míněním, jelikož Targův záznam na Wikipedii byl samotným Targem na jeho oficiálních webových stránkách označen za hanlivý nesmysl.
V současnosti americká vláda investuje do podobných programů, kódově zvaných jako „Intuice“, „Pavoučí smysl“ a podobně.
Postoj, jaký lidé zaujímají k výzkumu psychických jevů a především k výjimečným jedinců schopným vidět do lidské duše a ovlivňovat věci kolem nich dosud nevysvětlitelným způsobem, vypovídá o celkovém charakteru lidské společnosti.
Většina lidí se prostě nedokáže srovnat s tím, že jsou věci, které se naučit či našprtat nedají, a je pro ně nutný talent. Možná od přírody, možná od pánaboha, ale každopádně se jedná o schopnosti navíc. Zda budou využity ve prospěch lidstva už pak záleží na tom, jak se lidstvo s těmi, kteří jimi disponují, dokáže domluvit a bude schopné takové lidi pozitivně motivovat ve svůj prospěch.
Zdroje:
Inglis, B. Science and Parascience: A history of the paranormal, 1914-1939. 1984.London: Hodder and Stoughton.
Targ, R. The Reality of ESP: A Physicist's Proof of Psychic Abilities. 2012. New York: Quest Books.
Tart, Ch. T., Puthoff, H.E., & Targ, R. (1980). Information transmission in remote viewing experiments. Nature, 284 , 191.
Karel Kožíšek. Za hranici rozumu. Praktické použití automatické kresby. 1998. Fontána.
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/karel-kozisek-mistr-podvedomi.A040216_210514_alt_medicina_pol






