Článek
Bermudský trojúhelník se stal takovým synonymem pro mysteriózní ztrátu. Ale není třeba hledat nějaké tajemné síly za něčím, co má čistě mechanické příčiny. Jen musíte mít alespoň špetku představivosti. Právě konspirace fungují nejlépe na ty lidi, kteří mají velmi omezenou vlastní míru představivosti, a hlavně si vůbec neumí dát věci dohromady.
Jak se stal bermudský trojúhelník metaforou pro uměle vytvořenou záhadu
Pokud si umíte představit následující situaci, nejspíše nebudete tak snadnou obětí konspiračních teorií. Například v Česku. Zkuste tady podnikat. Rozjedete se plnou rychlostí a ejhle, narazíte do zdi. Proč? Protože tam prostě ta bariéra je. A nějak podobně je i tomu s bermudským trojúhelníkem. Veškerý fyzický prostor má své dané možnosti.
Česko je zaprdlé a zaklíněné mezi horami, přes které fakticky neprojde nic, i když si hraje na čilý kontakt s vnějším světem. Podobně vypadá i bermudský trojúhelník, taky se tam navenek hodně děje, ale v realitě vlastně nic moc.
Existují jiné, snad ještě větší „záhady“. Jak se mohl New York, město proslulé ošklivými megastavbami, kde zpravidla vůbec není vidět na nebe, pokud si nekoupíte apartmán v jednom z těchto ohyzdných domů, stát světovou metropolí a takovým magnetem na masovou pozornost? Jednoduše proto, že vkus davu má poněkud výrazné fyzické limity. Čím škaredější, tím podobnější ošklivosti davu samé a tím oblíbenější mezi pseudoumělci, investory a jinými masovými lidmi a těmi, kteří davovou pozornost mají rádi.
Podívejme se nyní na záhadu bermudského trojúhelníku a věřím, že po předložených faktech, pokud máte všech pět pohromadě, uznáte, že se jedná o hoax nebo jak se říká dlouhodobou fake news.
Případ zmizení lodě a bombardérů
Bermudský trojúhelník podnítil fantazii konspirátorů nejvýrazněji dvakrát ve své historii. Tedy pardon, před tím i samotný Kolumbus tvrdil, že mu v oblasti nějak haprovaly přístroje. Kdybyste chtěli vědět, kde bermudský trojúhelník přesně leží, předcházející foto vám napoví.
Poprvé zmizela na sklonku první světové války v oblasti v roce 1918 nákladní loď USS Cyclops (AC-4). Podezření padlo na německé ponorky, které se v té době rozlezly až k území USA. Nicméně nakonec se potvrdilo, že tam tehdy nebyly.
Letka pěti letounů se jmenovala Mstitel, no ta msta se nějak nevyplatila
Druhý, pro některé nevysvětlitelný, úkaz nastal znovu na sklonku války, tentokrát druhé světové, a jednalo se o pět zmizelých bombardérů Grumman TBF Avenger a k tomu nádavkem ještě jednoho letadla, které se vydalo je hledat.
Žádný signál, rádiové ticho, všechny objekty zmizely beze stopy. Pokud třímáte nějaké základní znalosti z geografie a meteorologie, nemáte se čemu divit.
Hurikány a špatné počasí
Loď s divným jménem Kyklop se ztratila v trojúhelníku v roce 1918
Oblast trojúhelníku pokrývá více než milion čtverečních kilometrů. A navíc v něm působí hodně ošklivé počasí a spodní mořské proudy. Bylo by tedy s podivem, kdyby se občas neztratila nějaká ta lodička či letadýlko tak nějak dílem samotných přírodních sil.
Sargasové moře plné chaluh
Biomasa v Sargasovém moři
Už v 17. století máme záznam jednoho námořníka, který byl zděšen, když se do části trojúhelníku, které zabírá sargasové moře, doplavil. Prý tam byla spousta nehybných lodí, až tolik, že mohl po suché noze skákat z jedné do druhé.
Faktem je, že sargasové moře je téměř mrtvé, nehybné, a pohyb v něm znemožňuje ještě spousta nahromaděné biomasy. Tam se zarazí kdekdo, asi jako český podnikatel snadno zapadne v nehybné české biomase, tak i ultramoderní plavidlo či supermoderní jachta v sargasovém moři zmizí jen se po nich zavře voda.
Statistika nuda je, má však cenné údaje
Oblast bermudského trojúhelníku je vysoce frekventovaná. Takže čistě statisticky s počtem letadel a lodí, které se v inkriminovaném území pohybují, USA tam mají dokonce námořní a leteckou základnu, je celkem logické, že určitý nepatrný počet objektů může zmizet beze stopy stejně jako kdekoli jinde na světě na jiném území se stejným provozem.
Jak vznikají falešné legendy
Jaké plyne poučení z výše uvedeného? Asi, že lidé rádi dělají záhady z něčeho, co vůbec záhadou není. Takové mýty se začínají tvořit v situaci, kdy si prachobyčejní tvorové hrají na záhadné a kradou tak mystérium těm, které by nepředčili, ani kdyby si sehnali dvě náhradní hlavy. Ze závisti. Podobně jako popularita Dana Browna a některých českých pisatelů spočívá na davové závisti a neschopnosti všeobecného čtenářstva přechroupat složitější a zajímavější myšlenku.
Tito lidé však mermomocí chtějí sami působit jako nejchytřejší na světě. A co udělá ten, který moudrý není, aby se zviditelnil? Chytí se nebo si vymyslí nějakou pitomost, kterou pak s velkou vervou šíří do svého okolí. A tady máme počátek konspiračních teorií. Navíc takové legendy dobře prodávají. Kdo by taky cestoval do oblasti, kde nic není, kdyby nebyla hooodně tajemná?!
Že je bermudský trojúhelník záhadou, je asi takový snový příběh, jako že je Praha magická. Ale ano, pro Pražáky magická je, je to přece jejich domov a ten je magický pro každého, ať je jím Praha, vesnice za lesem, městečko v tramtárii nebo třeba chata na polárním kruhu. Ale pokud se bavíme o objektivní magičnosti, nikoli té subjektivní a citově zabarvené láskou k domovu, co je prosím magického na shluku domů? Stejně jako, co je záhadného na liduprázdné oblasti moře?
Zhola nic. Jen babské tlachy. A pokud máte rádi skutečné tajemno a opravdovou magii, nejdřív se naučte mít pro strach uděláno. Jinak na vás věčně zbydou jenom směšné paběrky a praženy z pravěku s falešnými mýty o tom, že už se ví, jak to tenkrát vlastně všechno bylo.
Zdroje:
Jiří Bílek. Trojúhelník záhad a legend. 1990. Svoboda.
https://www.gotobermuda.com/inspiration/article/legends-lore-bermuda-triangle
