Článek
Dnes byl náš poslední den v práci. Už teď mi chybíš. Tvé pracovní nasazení bylo pro mě inspirací. Vím, že jsi mě neměla v prvních dnech našeho společného soužití v práci ráda. A existovat způsob jak mi podkopnout nohy, velice ráda by ses té funkce ujala. Avšak má tvrdost vůči tobě, nesla výsledky. Každým dnem se z tebe stával lepší a lepší pracovník. Nemysli si, stále máš k dokonalosti daleko 😂. Ale jsi pracant, který umí zastat jakoukoliv práci. Překousne výtku a snaží se zlepšit. Moc příležitostí k udělení pokárání jsi mi nedala. To bylo na tobě úžasné. Věřím, že v myšlenkách jsem byla ta nejhorší tvá vedoucí. Věřím, že jsi mě občas začala proklínat a představovala si, jak mi setnout hlavu. Avšak budeš mi v týmu chybět. Tvé průpovídky, tvá ochota, tvoje odhodlání. To vše po pracovní stránce. A teď:
Budeš mi chybět, jako kamarádka. Ta, která rozjasnila den, když jsem se cítila na dně. Ta, která viděla, že mě něco trápí, i když jsem se usmívala. Ta, která věděla, na co se správně zeptat, abych nemohla mít vyhýbavou odpověď. Ta, která i když sama měla své starosti, si našla chvilinku zaobírat se mými. Ta, která věděla, že když se zeptá, jestli něco nemám, že to mít budu. A ráda půjčím.
Tak, nebude to každý den. Ale budou tady pro tebe moje moudra, moje starosti a radosti. Bude tu pro tebe deník. Avšak psát a posílat poštou se mi taktéž zamlouvá. Tak budu očekávat, že mi napíšeš. Samozřejmě tě navštívíme a nezapomeň mít za dvacet let připravený pokoj pro mě.
