Článek
Těšila jsem se na volný víkend, a jak se vyspím a odpočinu si. Já minila, osud měnil. Tak vyspat se není možno, starší syn přišel z žádosti, jestli ho probudim v půl šesté, jde na půl sedmou v sobotu. No, ovšem že ano, žádný problém. Ráno ještě než mi zvonil budík, vstávám a jdu se psy. Pak jsem rozhodnutá vzbudit syna, jde do práce. Juhu povedlo se na počtvrté. Odchází v šest do práce, ještě že jí má za rohem. Jinak si nedovedu představit jak jde na autobus a na čas. A ten mladší, jakože vstává obvyklé v šest, tak dnes, když matka by ráda spala, on spí až do devíti. No ještě, že nemusím vařit, máme zbytky z pátku. Vývar a guláš. Prcek vstane v devět a náladou nejlépe ho zakopat pod zem. Udělá co ráno má dělat, snídaně, zuby, obléct. Mami můžu tablet, můžeš. Matka chce ležet a čumět na televizi. Za chvíli křik, s rychlostí lenochoda se zvedám a jdu se podívat co se stalo, malý si shodil tablet na nohu. No skvělý, koukám na nohu, má tam odřeninu. Pofoukám, políbím. Malý spokojený a já jdu opět vykonávat svou činnost v ležení. No nebudu to mít zas až tak jednoduché, hlava se rozhodla, že když nechci přemýšlet a zatěžovat mozkové buňky, ukáže mi jak se umí rozzlobit. A pomalým nástupem se vkrádá migréna s ex vší parádou a návštěvou záchodové mísy.
Po obědě koukám malému na nohu prostřední prst fialový, no nic. Zvednu se a jdu s ním na pohotovost zda to není zlomené. To byl super nápad, lidí jako by byl den otevřených dveří. No nic, nebyly jsme na tom zas tak špatně, čekáme na rentgen, ale to nebylo zase tak zlé, migréna se drží v pozadí, ale je tam. Po dvou hodinách jdeme k lékaři, zlomené to není. Po dvou hodinách debaty, proč ten pán křičí a zda umře jako naše babička, když přestala chodit a za jak dlouho umře. A jestli umře i on sám a jestli se zas a znovu narodí. Už mám vidinu jeho budoucnosti, bude politik.Super, děkujeme. A migréna, vykukuje a začíná být rozverná. No nic, dnes se nevyspim. Přijdeme domů, starší dorazí a ptá se vzbudíš mě zítra o půl páté, mám na pět třicet. To si děláš prdel ne? Ne. Dobře. V neděli budu vstávat tedy o půl šesté. To jsem si vždycky přála. No holt můj volný víkend. Migréna stále ukazuje jak dokáže nade mnou vítězit.
A to ještě nemám hotovou práci do práce. Žádám migrénu o schovívavost a laskavost, vyjednávám s ní mir.
