Článek
V neděli 28. června uplyne 535 let od narození Jindřicha VIII. Narodil se roku 1491 v Greenwichi jako druhý syn Jindřicha VII. Původně se ani nepočítalo s tím, že bude králem. Dědicem trůnu byl jeho starší bratr Arthur. Když však Arthur roku 1502 zemřel, Jindřich se ocitl v centru dynastických plánů Tudorovců. O sedm let později nastoupil na trůn a oženil se s Arthurovou vdovou Kateřinou Aragonskou.
Právě toto manželství se později stalo jedním z nejznámějších politických problémů evropských dějin. Jindřich neměl mužského dědice, kterého považoval za jistotu pokračování dynastie. Kateřina mu porodila několik dětí, ale dospělosti se dožila pouze dcera Marie. Král stále silněji věřil, že jeho manželství je neplatné, mimo jiné proto, že Kateřina byla vdovou po jeho bratru. Když papež anulaci odmítl, Jindřich nepřijal porážku. Rozhodl se změnit pravidla celé hry.
Často se říká, že anglická reformace začala kvůli královu rozvodu. Je to sice pravda, ale jen zčásti. Rozvod byl spouštěčem, nikoli celým vysvětlením. Jindřichův spor s Římem otevřel mnohem zásadnější otázku: kdo má v Anglii poslední slovo v církevních věcech? Papež, nebo král?
V roce 1533 byl přijat Act in Restraint of Appeals, (Zákon o zákazu odvolání k Římu ), který zakázal odvolávání anglických případů k papeži. Anglie byla v něm popsána jako samostatná „říše“, jejíž panovník nemá nad sebou žádnou pozemskou autoritu. To nebyla jen právní formulace určená pro Jindřichovo manželství. Šlo o zásadní prohlášení politické suverenity: anglický stát už neměl připouštět, aby o jeho vnitřních otázkách rozhodovala cizí duchovní moc.
O rok později Act of Supremacy označil Jindřicha VIII. za nejvyšší hlavu anglické církve na zemi. Tím se formálně přerušila vazba na Řím. Král se nestal papežem v anglickém převleku, ale získal právo rozhodovat o církevní správě, personálním obsazení i majetku. Církev už neměla být institucí stojící vedle státu. Měla být součástí jeho moci.
Nejviditelnějším důsledkem bylo rozpuštění klášterů v letech 1536 až 1540. Kláštery nebyly pouze domy mnichů a jeptišek. V řadě míst zajišťovaly péči o chudé, vzdělávání, pohostinnost i správu rozsáhlých hospodářských statků. Jejich zánik proto znamenal zásah do každodenního života celé země. Koruna získala obrovské množství půdy a majetku, který pak prodávala nebo rozdávala nové elitě. Reformace se tak stala také majetkovou revolucí. Mnoho vlivných rodin mělo od té chvíle přímý zájem na tom, aby se Anglie k Římu už nikdy nevrátila.
Jindřich VIII. přitom nebyl protestantem v pozdějším smyslu slova. V mnoha teologických otázkách zůstával velmi konzervativní. Zákon šesti článků z roku 1539 potvrzoval tradiční učení o eucharistii, kněžský celibát i některé formy pozdně středověké zbožnosti. Jindřich tedy nezrušil katolictví jako víru. Především zrušil papežskou jurisdikci nad Anglií.
To je důležité i pro pochopení jeho brutality. Thomas More nebo biskup John Fisher nebyli popraveni jen proto, že měli jiné teologické názory. Odmítli uznat královu církevní supremacii. V Jindřichově systému se náboženský nesouhlas snadno měnil v politickou neposlušnost a politická neposlušnost ve zradu. Král tím ukázal, jak nebezpečné může být spojení státní moci a nároku rozhodovat o svědomí.
Anglikánská církev, jak ji známe dnes, se nevytvořila najednou za Jindřicha. Výrazněji se proměnila za jeho syna Eduarda VI., kdy získala protestantštější podobu, a stabilnější podobu dostala až za Alžběty I. v druhé polovině 16. století. Jindřich však vytvořil rozhodující předpoklady: odloučení od Říma, podřízení církve koruně a přerozdělení jejího majetku.
Jeho dědictví proto neleží jen v obrazu krále se šesti manželkami. Jindřich VIII. změnil Anglii v zemi, kde se otázka víry už nedala oddělit od otázky státu, loajality a moci. Spor o jedno manželství se proměnil v proces, který přepsal anglické dějiny na staletí dopředu.
Zdroje
Britský parlament – Act of Supremacy (1534)
https://www.parliament.uk/about/living-heritage/transformingsociety/private-lives/religion/collections/common-prayer/act-of-supremacy/
Britský parlament – anglická reformace a Jindřich VIII.
https://www.parliament.uk/about/living-heritage/transformingsociety/private-lives/religion/overview/reformation/
Church of England – dějiny rozchodu s Římem
https://www.churchofengland.org/about/history-church-england
The National Archives – rozpuštění klášterů 1536–1540
https://www.nationalarchives.gov.uk/help-with-your-research/research-guides/dissolution-monasteries-1536-1540/
The National Archives – dokumenty k zániku klášterů
https://www.nationalarchives.gov.uk/explore-the-collection/explore-by-time-period/early-modern/the-dissolution-of-the-monasteries/
British Library – proces a poprava Thomase Mora
https://www.bl.uk/stories/blogs/posts/the-execution-of-sir-thomas-more
Church of England – proč Jindřich VIII. nesl titul „Obránce víry“
https://www.churchofengland.org/media/stories-and-features/why-king-known-defender-faith
Church of England – Třicet devět článků náboženství
https://www.churchofengland.org/prayer-and-worship/worship-texts-and-resources/book-common-prayer/articles-religion
