Hlavní obsah
Věda a historie

Live Aid po čtyřiceti letech. Zachránil svět, nebo naučil svět hlavně dobře se cítit?

Foto: ChatGPT

Čtyřicet let po Live Aid zůstává otázka aktuální: změnil slavný koncert svět, nebo především náš pocit, že jedním večerem lze vyřešit globální utrpení?

Článek

Dne 13. července 1985 se na dvou kontinentech odehrálo něco, co do té doby nemělo obdoby. Na londýnském stadionu Wembley a na stadionu JFK ve Filadelfii vystoupily desítky největších hudebních hvězd své doby. Queen, U2, David Bowie, Elton John, Madonna, Mick Jagger, Paul McCartney, Led Zeppelin nebo The Who. Koncert sledovalo odhadem 1,5 až 1,9 miliardy lidí ve více než stovce zemí a během jediného dne se podařilo vybrat přes sto milionů dolarů na pomoc oblastem postiženým hladomorem v Etiopii.

Live Aid se stal symbolem víry, že hudba dokáže měnit svět.

Čtyřicet let poté ale stojí za to položit méně pohodlnou otázku: změnil skutečně svět, nebo především způsob, jakým si představujeme pomoc?

Den, kdy se planeta na chvíli zastavila

Organizátor Bob Geldof nechtěl uspořádat jen další benefiční koncert. Chtěl vytvořit událost, kterou nebude možné ignorovat.

V době bez internetu a sociálních sítí spojila satelitní technologie desítky televizních stanic. Poprvé v historii sledovali lidé na různých kontinentech stejnou kulturní událost téměř současně. Nebyla to jen technická revoluce. Byl to okamžik, kdy se ukázalo, že globální veřejnost skutečně existuje.

Dodnes se nejčastěji připomíná dvacetiminutové vystoupení skupiny Queen. Freddie Mercury během několika minut ovládl desetitisíce lidí na stadionu i miliony diváků před obrazovkami. Hudební kritici je dodnes označují za jedno z nejlepších živých vystoupení v historii rockové hudby.

Jenže Live Aid nebyl koncert o Queen.

Byl to koncert o hladovějících lidech, na které se svět do té doby díval spíše jako na vzdálenou statistiku.

Pomoc, která přišla v pravý čas

Bylo by nespravedlivé tvrdit, že Live Aid nic nezměnil.

Peníze financovaly potravinovou pomoc, zdravotní péči, dopravu humanitárních zásilek i dlouhodobější rozvojové projekty. Band Aid Trust funguje dodnes a část prostředků z koncertu byla využívána ještě řadu let.

Zároveň koncert přesvědčil miliony lidí, že humanitární katastrofy nejsou problémem vzdáleného kontinentu, ale morální výzvou pro celý svět.

V tomto ohledu byl Live Aid skutečně přelomový.

Ale vznikl také nový druh iluze

Právě zde však začíná druhá část příběhu.

Postupně se objevila kritika, že západní celebrity vytvořily obraz Afriky jako kontinentu bezmocných obětí čekajících na záchranu. Mnozí afričtí autoři upozorňovali, že podobné kampaně sice vyvolávají soucit, ale zároveň posilují stereotypy o Africe jako místě bez vlastní historie, iniciativy a schopnosti řešit vlastní problémy.

Další otázky se týkaly distribuce pomoci. Část humanitárních dodávek se dostala do oblastí ovládaných autoritářským režimem Mengistu Haile Mariama a historici dodnes diskutují, zda některé prostředky nepřispěly nepřímo i k fungování represivního státního aparátu. Neznamená to, že pomoc byla zbytečná. Znamená to pouze, že mezi dobrým úmyslem a dobrým výsledkem někdy stojí složitá politická realita.

Dobrý skutek nestačí

Live Aid možná odhalil jednu zvláštní vlastnost moderní společnosti.

Lidé chtějí pomáhat.

Zároveň ale chtějí mít pocit, že jejich pomoc byla rychlá, jednoznačná a morálně čistá.

Jenže skutečná humanitární práce taková není. Neodehrává se na pódiu před kamerami. Trvá roky, často selhává, musí jednat s diktátory, místními elitami i korupcí. Není spektakulární. Právě proto se o ní mluví mnohem méně.

Potřebujeme dnes nový Live Aid?

Dnešní svět má jiné nástroje.

Sbírku lze během několika minut spustit na internetu. Jediný příspěvek na sociálních sítích osloví miliony lidí. Přesto se zdá, že společnost se shodne na společném cíli mnohem obtížněji než v roce 1985.

Hudební scéna je roztříštěná, publikum rozdělené a autority, které by dokázaly spojit celý svět, téměř zmizely. I Bob Geldof připouští, že zopakovat Live Aid ve stejné podobě by dnes bylo velmi obtížné.

Možná tedy největším odkazem Live Aid nejsou vybrané miliony ani legendární koncert Queen.

Je jím připomínka, že solidarita není jednorázová emoce vyvolaná silným televizním přenosem.

Je to dlouhodobá práce, která pokračuje i ve chvíli, kdy reflektory zhasnou a hudba utichne.

Zdroje

HISTORY – Live Aid concert raises more than $100 million for famine relief in Africa
https://www.history.com/this-day-in-history/july-13/live-aid-concert

HISTORY – The Real Story Behind Queen's Iconic Live Aid Performance
https://www.history.com/articles/freddie-mercury-queen-live-aid-performance-1985

Associated Press – Bob Geldof reflects on 40 years of Live Aid
https://apnews.com/article/ceb42fcd7a65609bde3517272b47cdb6

National Library of Ireland – Step Back to 1985: Live Aid Archive Goes Digital
https://www.nli.ie/news-stories/news/step-back-1985-nli-live-aid-archive-goes-digital

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz