Článek
Dnes si připomínáme 209 let od narození amerického filozofa, spisovatele a myslitele Henryho Davida Thoreaua (12. července 1817), autora slavného Waldenu a eseje Občanská neposlušnost. Jeho jméno možná nezná každý. Jeho myšlenky ale ovlivnily Mahátmu Gándhího, Martina Luthera Kinga Jr., Lva Tolstého i moderní ekologické hnutí.
Jedna noc ve vězení
Roku 1846 Thoreau odmítl zaplatit daň. Nebyl to projev lakoty ani anarchie. Odmítal financovat stát, který vedl válku proti Mexiku a zároveň toleroval otroctví. Strávil jedinou noc ve vězení, protože někdo z příbuzných daň zaplatil za něj.
Z této zkušenosti vznikla esej, která změnila politické dějiny. Thoreau v ní napsal jednoduchou, ale nebezpečnou myšlenku: člověk nemá povinnost poslouchat zákon jen proto, že je zákonem. Má povinnost poslouchat vlastní svědomí.
Tato věta dodnes zneklidňuje každou moc. Každý autoritářský režim totiž stojí na přesvědčení, že poslušnost je nejvyšší ctností. Thoreau obrátil pořadí hodnot. Tvrdil, že nejvyšší hodnotou je odpovědnost.
Walden není útěk do lesa
Mnozí čtou Walden jako romantickou knihu o přírodě. Jenže Thoreau neutekl do lesa proto, že nenáviděl lidi.
Odešel proto, aby zjistil, kolik věcí člověk ve skutečnosti nepotřebuje.
Ve společnosti, která už tehdy začínala propadat konzumu, položil otázku, která je možná ještě naléhavější dnes: Kolik života obětujeme jen proto, abychom vlastnili stále více věcí?
Nešlo o oslavu chudoby. Šlo o svobodu. Člověk, který není závislý na neustálém růstu své spotřeby, je mnohem obtížněji ovladatelný.
Neposlušnost není revoluce
Dnes bývá občanská neposlušnost zaměňována za pouhé porušování pravidel nebo mediálně atraktivní protest.
Thoreau měl na mysli něco jiného.
Občanská neposlušnost podle něj není odmítání zákonů obecně. Je to odmítnutí spolupracovat se zlem, když se zlo stane součástí zákona.
Právě proto jeho text inspiroval Gándhího v boji proti britské koloniální nadvládě i Martina Luthera Kinga při zápasu za občanská práva Afroameričanů. Nenabádal k násilí. Nabádal k odvaze nést důsledky vlastního svědomí.
Proč je Thoreau stále aktuální
Žijeme v době, kdy se často mluví o svobodě slova, ale méně o svobodě nést odpovědnost.
Thoreau připomíná, že svoboda není možnost dělat cokoliv. Je to schopnost odmítnout to, co považujeme za nesprávné, i když za to zaplatíme osobní cenu.
To není pohodlná filozofie. Je to filozofie charakteru.
Možná právě proto jeho knihy přežily téměř dvě století. Neučí nás, jak změnit svět jediným gestem. Učí nás, že každý skutečný odpor proti nespravedlnosti začíná u člověka, který si odmítne namlouvat, že za všechno mohou ti druzí.
