Článek
Miliony lidí sledovaly 8. srpna 2023 její pohřeb v přímořském městečku Bray u Dublinu, kde žila posledních patnáct let. Soukromého obřadu se zúčastnil irský prezident Michael D. Higgins, hudební kamarádi Bono, The Edge, Bob Geldof a další.
Sinéad byla kromě mimořádného hudebního talentu obdařena citem pro spravedlnost a odhodláním za ni bojovat. Její témata byla Irsko, náboženství, sexualita, dětství, mateřství a rasismus. Kde se vzalo tolik odvahy v někom, kdo měl být zformován katolickou pokorou? Její nekompromisní rebelství nemá český ekvivalent. Ani Milena Jesenská, ani Jana Krejcarová, ani Radúza. Ano, máme Muchu, ale u ní je rebelství v komediální rovině, kdežto u Sinéad v rovině smrtelně vážné. Možná to souvisí s tím, že ačkoliv mají Češi tendenci stavět se do pozice velkých trpitelů, ve srovnání s Irskem naše utrpení dost bledne. V Irsku za hladomoru v roce 1847 zemřela polovina obyvatelstva. Kolik Irů muselo vlast nedobrovolně opustit – jen v USA žije přes 34 miliónů potomků irských utečenců. Spojují nás sice teorie o společné keltské DNA projevující se bohémstvím a muzikálností – jen je podstatně víc irských hudebníků, co se proslavili.
Sinéad, to jsou dramatické dějiny teokratického Irska 70. a 80. let umocněné příběhem domácího násilí na dětech. Týrání v dětství přežila, aby o něm mohla otevřeně mluvit, například v talk show Dr. Phila, kde detailně líčí každodenní bití a ponižování ze strany matky.
Irsko to nakonec díkybohu vyhrálo s Evropskou unií: keltský tygr v devadesátých letech přinesl pěti milionům obyvatel demokracii a prosperitu.
Proč musela Sinéad O’Connor zemřít tak brzy? Ze všech stran je slyšet kritika nedostatečnosti sociálních a zdravotních služeb. Jedním z jejích odkazů může být nastartování otevřenější debaty o psychických potížích, péči o nalomenou psychiku dětí a o prevenci sebevražd (její syn Shane hospitalizovaný po pokusech o sebevraždu utekl a sebevraždu spáchal). Jak řekla v jednom ze vzkazů těsně před smrtí: Smrt dítěte v sedmnácti letech není dobrá pro duši ani pro tělo.
Sinéad a její sourozenci byli jako děti podrobeni ze strany matky každodennímu brutálnímu týrání. Když matka oholila sestru ze zhnusení nad jejími zrzavými vlasy, Sinéad se ze solidarity ostříhala taky.[1] To jí zůstalo. Později jako umělkyně hned z počátku odmítla normy krásy panující v showbyznysu, vystupovala jako punk či riot girrrl bojující proti mýtu krásy.
Známý je její mateřský dopis z roku 2013 Miley Cyrus ohledně kontroverzního videa Wrecking Ball, aby se nenechala ovládat pasáky showbyznysu, kteří ničí čistou sílu rock’n’rollu.[2]
Universal Mother 1994
Z hudebního odkazu si nejvíc cením alba Universal Mother z roku 1994, které je často přirovnáváno k psychoanalytickým albům Johna Lennona. Zároveň je protestní, politické a hlavně duchovní. Jen pár vzpomínek: z rapu Hladomor mi utkvělo: pro uzdravení je třeba pochopit co se stalo, prožít nad tím smutek, pak je možné odpustit. Další songy nesou poselství lásky, lásky k dětem, které se rodí zpívajíce boží jméno a Bůh je matka i otec. Úvodní slovo z proslovu Germaine Greer v BBC: Je třeba zlomit spirálu moci a spontánní akcí najít trik spolupráce, jenž učiní politiku irelevantní. V paměti mi tkví i nádherný obal, jenž namalovala sama umělkyně. Znázorňuje zářící bytost pozvedající stvoření mezi hvězdy. Příloha obsahuje i poselství… uchovejte svůj nejvyšší ideál neposkvrněný, směřujte k němu vždycky, ať vás nic neodradí…
Redaktorky Rádia Wave Aneta Martínková a Hana Řičicová briskně reagovaly na úmrtí Sinéad O’Connor jednak posbíráním vzpomínek českých fanynek a jednak originální analýzou mediální recepce umělkyně v devadesátkách. Je velmi užitečné si připomenout, jak negativní náloži musela čelit.
Je to jen pár rychlých poznámek, ale jedno je jasné. Sinéad se vážně nic nevyrovná, šlo o fenomenální talent a fenomenální heroismus. Její hlas a slova rezonovaly s posluchači a dotýkaly se jejich srdcí. Rozloučili jsme se s pozoruhodnou ženou, které se podařilo vyjádřit kolektivní duch lidstva.
Praha 11. 8. 2023
