Článek
Čínský olympijský ideál: bez symbolů Tchaj-wanu, zato se stínem dopingu
Tchajwanské badmintonové duo Wang Chi-lin a Lee Yang v neděli obhájilo zlatou olympijskou medaili svým vítězstvím nad dvojicí z Číny. Zápas však vedle sportovního mistrovství ukázal také jindy nevídanou politizaci. Samotná tchajwanská výprava se kvůli tlaku Pekingu musí oficiálně nazývat Čínská Tchaj-pej a má pro tyto účely také speciální vlajku a hymnu. Tchajwanští fanoušci si při vstupu na sportoviště museli setřít národní barvy z obličeje a byly jim zabaveny transparenty podporující Tchaj-wan. Kvůli citlivosti zápasu čínská státní televize CCTV dvakrát zpozdila přenos a když tchajwanská dvojice zvítězila, okamžitě vysílání přerušila. Vynechala pak také medailový ceremoniál, v němž Čína získala stříbro.
Aby kontroverzí nebylo málo, na čínskou olympijskou reprezentaci dopadá stín dopingových skandálů. V dubnu vyšlo najevo, že 23 čínských plavců, včetně několika medailistů z tokijských her, mělo v roce 2021 pozitivní dopingové testy. Čínská antidopingová agentura (CHINADA) tehdy situaci přičítala kontaminaci jídla v hotelu, což bez dalšího přezkoumání přijala i Světová antidopingová agentura (WADA). Skandál však vyvolal pobouření mezi zahraničními sportovními fanoušky a atlety. Americká antidopingová agentura (USADA) obvinila WADA z krytí Číny a požádala o prošetření celé záležitosti. Věcí se teď zabývá i FBI.
Zdroje:
Foreign Policy: China’s Swimming Victories Marred by Criticism
Opatrný posun pozic v „opioidových válkách“
Po nedávném setkání pracovní skupiny pro protidrogovou spolupráci mezi Čínou a Spojenými státy ČLR oznámila, že od 1. září zpřísní předpisy a kontroly vývozu tří základních chemických látek používaných při výrobě nelegálního fentanylu. Spolupráce mezi USA a Čínou, navazující na loňské jednání Si Ťin-pchinga a jeho amerického protějšku Joea Bidena v San Francisku, má napomoci řešení opioidové krize sužující Spojené státy. Ta si jen v loňském roce vyžádala více než 107 000 obětí, předávkování opiáty je tak hlavní příčinou úmrtí ve věkové skupině mezi 18 a 45 lety.
Čínské úřady dlouhodobě popírají jakoukoliv účast na obchodu s fentanylem, zdůrazňují svou přísnou protidrogovou politiku a trvají na tom, že kořeny krize leží v USA. Výbor Sněmovny reprezentantů pro Čínu nicméně ve své dubnové zprávě Peking obvinil z podpory programů a ekonomických subvencí, které odměňují společnosti za vývoz fentanylu a dalších nelegálních drog do USA.
Zdroje:
South China Morning Post: US-China fentanyl cooperation gathers momentum with senior meeting in Washington
Xinhua: 中美禁毒合作工作组举行首次高官会议
Ochrana osobních údajů s čínskými rysy
Čínští regulátoři navrhli vytvoření nového systému „státního digitálního ID“, které by čínští uživatelé využívali jako jednotný identifikátor při svých aktivitách na internetu. Důvodem takové iniciativy je podle úřadů nejen prevence před podvody, ale také snaha o ochranu samotných uživatelů před sběrem jejich osobních dat internetovými společnostmi. Ten by si tak monopolizoval stát, mimo jiné skrze Ministerstvo veřejné bezpečnosti, jehož úkolem je především dohled nad politickou stabilitou v zemi.
Návrh je v testovací fázi a jeho implementace má být prozatím na dobrovolné bázi. I v samotné Číně se myšlenka jednotného digitálního ID setkala s kritikou, a to nejen kvůli obavám ze zneužití uživatelských údajů státem. Několik právních expertů například v článku pro server Caixin tvrdí, že navrhovaný systém by mohl vést k utlumení celkové aktivity čínských internetových uživatelů, které by mělo dopady na digitální ekonomiku. Kritický článek po několika dnech z webu Caixin zmizel.
Zdroje:
The New York Times: China Wants to Start a National Internet ID System
China Digital Times: 【404文库】南方都市报｜网证网号来了？两部门新规征求意见引争论，试点APP已上线
Konec čínského „kastovního“ systému?
Státní rada (vláda ČLR) vydala přelomový akční plán na rozvolnění registrace domácností, tzv. chu-kchou. Tento systém, který v zásadě dělí obyvatelstvo do dvou „kast“ na městské a venkovské, byl v Číně zaveden v 50. letech s cílem soustředit ve striktně plánované čínské ekonomice zdroje do měst k rychlé industrializaci země. Venkov měl sloužit především k uspokojování potřeb městského obyvatelstva. Migranti z venkova, kteří přicházejí do měst za prací, jsou pak na základě tohoto systému dodnes zbaveni základních práv, jako je například přístup ke zdravotní péči. Jejich děti nemohou navštěvovat městské školy, a tak v mnoha případech zůstávají s příbuznými na venkově, bez možnosti žít se svými rodiči.
Navzdory těmto hlubokým sociálním problémům se čínské vedení odhodlalo k zásadnějším krokům teprve nyní. Zdá se totiž, že uvolnění systému chu-kchou by mohlo být klíčem k řešení některých současných palčivých ekonomických problémů. Nedostatek domácí poptávky sužující čínský realitní trh i další odvětví by mohl být částečně vyřešen tím, že bude venkovskému obyvatelstvu umožněno nakupovat městské nemovitosti. Další výzvou je stárnutí populace, které vede k nedostatku pracovní síly. Nedávné třetí plénum na to reagovalo návrhem na zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, změny v systému chu-kchou by pak mohly dále podpořit mobilitu pracovních sil. I přes tato rozvolnění však Čína systém nehodlá zcela opustit – a zbavit se tak velmi užitečného nástroje kontroly obyvatelstva.
Zdroje:
Čínská vláda: 国务院：实施新一轮农业转移人口市民化行动
Sinopsis: Registrace domácností (chu-kchou)
