Článek
Setkání Petra Pavla s dalajlamou
Prezident Petr Pavel se po pracovní návštěvě Japonska, kde se mimo jiné setkal s císařem Naruhitem, vydal do Ladakhu na severozápadě Indie, aby 14. dalajlamovi Tändzinu Gjamcchovi osobně poblahopřál k nedávným 90. narozeninám. Pavla na soukromé cestě doprovázela česká velvyslankyně v Indii Eliška Žigová a společně se setkali také s předsedou tibetské exilové vlády sikjongem Penpou Tseringem. Dalajlama, který od svého útěku z Tibetu v roce 1959 žije v indickém exilu, byl dlouholetým přítelem bývalého prezidenta Václava Havla a Česko navštívil celkem jedenáctkrát. Při příležitosti svých nedávných 90. narozenin pak potvrdil, že duchovní instituce dalajlamy bude nadále pokračovat, jeho nástupce se však narodí ve „svobodné zemi“, tedy mimo území ČLR.
Čínské velvyslanectví v Praze na setkání nepřekvapivě reagovalo kritickým prohlášením, ve kterém vyjádřilo „silné znepokojení a rozhodný nesouhlas“ s tímto krokem. Ambasáda v něm označuje dalajlamu za „politického exulanta, který se pod rouškou náboženství angažuje v protičínských separatistických aktivitách“, a zároveň důrazně požaduje, aby česká strana „přestala vysílat jakékoli nesprávné signály separatistickým silám usilujícím o nezávislost Tibetu“. Jak ovšem prezident připomněl v komentáři pro tibetská média, 14. dalajlama nutně neusiluje o plnou nezávislost Tibetu: „Velmi dobře rozumí střední cestě a pro svůj lid chce pouze svobodu náboženského vyznání, svobodu projevu a svobodu jazyka. Myslím, že bychom to všichni měli podporovat.“
Zdroje:
Ústřední tibetská správa: Historic Visit: Czech President His Excellency Petr Pavel Meets Tibetan Leaders, Affirms Support for Tibet Cause
Velvyslanectví ČLR v Praze: Mluvčí Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice odpověděl na otázku týkající se Tibetu
Sinopsis: Sacred Authority and State Power: The Future of the Dalai Lama Institution in a Global Context
CzechTourism a čínský příběh
Před třemi týdny vydala Bezpečnostní informační služba výroční zprávu za loňský rok, v níž kromě podpory ruské agrese na Ukrajině, špionážních aktivit či kybernetických útoků zmiňuje Čínu také v souvislosti s vlivovými operacemi usilujícími o kooptaci veřejně známých osobností. Státní agentura CzechTourism, příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj, ve stejné době plánuje Česko v Číně propagovat jako atraktivní turistickou destinaci – a to ve spolupráci s čínskými influencery a filmovými štáby.
Právě influenceři jsou předmětem častých kontroverzí spojených s propagací čínského režimu v zahraničí. Čínské státní orgány zvou do své země zahraniční influencery, kteří se výměnou za finanční odměnu účastní pečlivě naaranžovaných výletů. Jejich cílem je prezentovat Čínu v pozitivním světle a vyvracet „západní lži“ o porušování lidských práv, zejména v oblastech obývaných menšinami, jako je Východní Turkestán (AO Sin-ťiang). Neméně důležití jsou však i čínští influenceři. Například Li C’-čchi, aktivní členka komunistického svazu mládeže prezentující idealizovaný život na čínském venkově, patří mezi nejpopulárnější čínské influencery doma i v zahraničí. Zatímco podobní tvůrci jsou stále těsněji propojení s Komunistickou stranou, autoři obsahu, který nezapadá do oficiálně schváleného obrazu Číny, čelí cenzuře či přímé represi. Šance, že by agentura CzechTourism narazila na nezávislého influencera bez vazby na čínský stát, se limitně blíží nule.
Zdroje:
CzechTourism: Česko přitahuje čínské turisty i filmové štáby. Pomáhají přímé lety i úspěšná reality show
China Daily: Youth organization reaches out to web influencers
Tchajwanská politická krize nekončí
Úplným fiaskem skončila tento víkend na Tchaj-wanu první vlna hlasování o odvolání 24 členů legislativy z opoziční strany Kuomintang (KMT). Tzv. velké odvolací volby vyvolala občanská společnost v reakci na politické kroky opozice v uplynulém roce. KMT společně s Tchajwanskou lidovou stranou (TPP) tvoří opozici vůči vládní Demokratické pokrokové straně (DPP), zároveň ale drží většinu křesel v místním parlamentu, což značně komplikuje fungování vlády. Po pokusu o rozšíření pravomocí legislativy a blokování fungování ústavního soudu rozjitřily občanskou společnost opoziční škrty ve vládním rozpočtu. Ty se totiž týkaly i výdajů na obranu, a řada lidí proto obviňovala opozici z ohrožení bezpečnosti země ve prospěch Číny.
Ačkoliv byla odvolací kampaň silná, KMT se nakonec podařilo zmobilizovat své voliče, kteří „modré“ politiky podrželi. Rozložení sil v Legislativním dvoře tak zůstává stejné. Odvolací volby nabízely šanci pro vládní DPP získat zpět kontrolu na zákonodárnou mocí, pokud by se jí podařilo získat alespoň šest křesel na úkor KMT. K tomu stále, ačkoliv s velmi malou pravděpodobností, může dojít v druhé polovině srpna, kdy se bude hlasovat o odvolání dalších sedmi opozičních politiků. V každém případě se nyní bude muset DPP potýkat s ještě větším tlakem ze strany opozice, vyostřenou rétorikou a neschopností plnit obranné požadavky ze strany Spojených států.
Zdroje:
Sinopsis: Spirála odvolacích voleb na Tchaj-wanu
Commonwealth Magazine: 大罷免即時開票
Trumpovy „dealy“ a Tchaj-wan
Tchajwanský prezident Laj Čching-te odložil svou plánovanou návštěvu oficiálních diplomatických spojenců Tchaj-wanu v Latinské Americe. Jako důvod uvedl nestabilní politickou situaci ve své zemi související s neúspěšnými odvolacími volbami a nedávný tajfun. Skutečným důvodem se však zdá být zákaz mezipřistání v New Yorku, k němuž měl Trump přistoupit ve snaze zajistit si dobrou pozici pro obchodní „deal“ s Čínou.
Navzdory absenci oficiálních diplomatických vztahů jsou Spojené státy nejdůležitějším spojencem Tchaj-wanu a mezipřistání tchajwanských politiků, včetně prezidentů, dosud běžně umožňovaly. Současné odmítnutí je tak krajně neobvyklé. Přístup Donalda Trumpa vůči Tchaj-wanu je pak přinejmenším nestabilní a vyvolává otázky, jestli se nebude snažit „vyměnit“ Tchaj-wan za nějaké výhody pro svou zemi (případně pro své sponzory), a to v rozporu s platnou legislativou, která Spojené státy zavazuje Tchaj-wan podporovat. Trumpovy kroky však zatím žádné konkrétní výsledky nepřinesly – obrovský obchodní deficit s Čínou se nijak nezmenšil, Trumpova administrativa ustoupila ve výši cel i v zákazu vývozu některých čipů a čínský režim teď navíc veřejně přiznává svou podporu ruské agrese na Ukrajině.
Zdroje:
The Guardian: Taiwan president scraps Latin America trip amid reports the US opposed stopover in New York
O čem mluvíme, když mluvíme o bezpečnosti
Čínská lidová republika během víkendové konference o umělé inteligenci v Šanghaji navrhla vznik Světové organizace pro spolupráci v oblasti AI (WAICO) a zároveň představila akční plán pro globální správu umělé inteligence. Tyto kroky jsou součástí širší strategie, v rámci níž se Čína snaží postavit do čela vývoje i regulace AI na mezinárodní scéně, utvářet normy v této oblasti a zároveň vystupovat jako mluvčí rozvojového světa, jenž kritizuje technologickou hegemonii Západu a žádá rovný přístup k inovacím. Klíčovým „vývozním artiklem“ v této oblasti, který prosazuje i ve zmiňovaném plánu, se pro ČLR stal pojem „suverenita“, tedy právo každého státu zvolit si vlastní cestu regulace kyberprostoru. Tento koncept rezonuje zejména v některých afrických zemích či v Rusku, kde se při přijímání represivních opatření často odvolávají právě na tento pojem.
Premiér Li Čchiang na konferenci mluvil o potřebě zajistit bezpečnost umělé inteligence prostřednictvím „širokého mezinárodního konsenzu“. Dosáhnout takové shody však bude velmi obtížné – především proto, že ačkoliv je bezpečnost AI klíčovým tématem jak pro Čínu, tak pro západní státy, obě strany si pod tímto pojmem představují zásadně odlišné věci. Zatímco na Západě se bezpečnost týká především ochrany před zneužitím technologií, například k šíření dezinformací, či prevence před diskriminací a předsudky, v čínském kontextu jde především o ochranu státního zřízení založeného na vládě jedné strany. Podle tamních regulačních standardů představuje riziko například zpochybňování socialistických hodnot, výzkum podporující lidská práva či šíření negativního obrazu Číny v zahraničních médiích. „Čínské řešení“ bezpečnosti AI, které premiér Li na konferenci představil, tak ze západního pohledu působí spíše jako naplnění černých scénářů zneužití AI.
Zdroje:
Ministerstvo zahraniční ČLR: 李强出席2025世界人工智能大会暨人工智能全球治理高级别会议开幕式并致辞
Ministerstvo zahraničí ČLR: 人工智能全球治理行动计划（全文）
China Media Project: How China Sees AI Safety
