Článek
The Art of the Deal, nebo TACO?
Kyvadlová diplomacie šéfa společnosti Nvidia Jensena Huanga mezi Pekingem a Bílým domem přinesla své výsledky. Nvidia, ovládající přes 90 % globálního trhu s čipy pro AI systémy a současně nejhodnotnější firma světa s tržní kapitalizací přes 4 biliony dolarů, má opět zelenou k exportu nejpokročilejších čipů Nvidia H20 do Číny. V dubnu přitom Spojené státy omezily jejich vývoz kvůli obavám z využití v čínských superpočítačích. Tento ústupek přichází v době, kdy se začíná rýsovat první setkání znovuzvoleného amerického prezidenta s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Už příští týden se pak mají setkat americký ministr financí Scott Bessent s čínskou delegací ve Stockholmu a diskutovat prodloužení příměří v obchodní válce, které vyprší 12. srpna.
Bessent na jednu stranu kritizuje Peking za pokračující nákupy ruské a íránské ropy a s tím spjatou masivní ekonomickou podporu režimů v Moskvě a Teheránu, současně jsou ale podle něj americké obchodní vztahy s Čínou na „velmi dobré úrovni“. Čínská média si všímají, že „těžiště čínsko-amerických jednání se přesouvá od cel ke geopolitice a čínsko-ruským a čínsko-íránským vztahům“. Prohlášení navazují na Trumpovu hrozbu vysokých sekundárních cel na obchodní partnery Ruska, pokud Moskva do 50 dnů nevyjedná mír s Ukrajinou. Nedávné ústupky Číně bez srozumitelné dlouhodobé strategie nicméně opět nahrávají kritikům prezidenta, podle nichž nakonec „vždycky vyměkne“.
Zdroje:
Guancha.cn: 美国财政部长竟威胁：中国买伊朗和俄罗斯石油，得谈谈
Nevydařený summit
Ve čtvrtek proběhl summit Evropské unie a Číny, který se tradičně koná střídavě v Pekingu a v Bruselu. Ačkoliv se letošní setkání mělo odehrát v Bruselu, Evropská unie jej nakonec přesunula do Pekingu poté, co Čína pohrozila, že se jednání nezúčastní Si Ťin-pching. Přesto až do poslední chvíle nebylo jasné, jestli se generální tajemník skutečně objeví. Peking též zkrátil délku summitu ze dvou dnů pouze na čtvrtek.
Po těchto oveturách není divu, že se setkání neneslo v přátelském duchu. Přestože předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ještě před půl rokem mluvila o možnosti nápravy vztahů s Čínou, nyní ČLR čím dál ostřeji kritizuje kvůli nekalým obchodním praktikám poškozujícím evropský trh, omezení vývozu vzácných zemin do Evropy i kvůli podpoře Ruska. Dodala také, že vzájemné vztahy dosáhly „bodu zlomu“. Světlým bodem jednání tak zůstává jen společné prohlášení o boji proti klimatickým změnám, v němž se obě strany hlásí k Pařížské klimatické dohodě i dalšímu snižování emisí.
Zdroje:
Čína v Tibetu zahájila stavbu největší přehrady světa
Čínský premiér Li Čchiang oficiálně zahájil výstavbu největší vodní elektrárny na světě na řece Jarlung Cangpo v Tibetu, na dolním toku známé jako Brahmaputra. „Projekt století“, jak jej Čína nazývá, má využívat obřího spádu 2000 výškových metrů na 50kilometrovém úseku řeky a odklonit její tok přes hydroenergetickou soustavu vybudovanou v horském masivu. Plánovaná kapacita výkonu až 300 miliard kWh elektřiny ročně tak výrazně překonává i stávající největší přehradu Tři soutěsky a odpovídá přibližně 19 Temelínům. Čínští představitelé zdůrazňují, že elektrárna přispěje k dekarbonizaci ekonomiky a zajištění energetické soběstačnosti a zároveň nebude mít významný dopad na životní prostředí ani na zásobování vodou v oblastech níže po proudu řeky.
Projekt však přesto vyvolává značné obavy ze sociálních, environmentálních a geopolitických dopadů. Výstavba může vést k vysídlení tisíců příslušníků tibetských komunit, kteří řeku považují za posvátnou a jejichž život je úzce spjat s místní krajinou, i k narušení křehkého ekosystému Tibetské náhorní plošiny. Riziko plyne také z častých zemětřesení v této oblasti. Indie a Bangladéš, země ležící níže po proudu, vyjádřily vážné znepokojení nad možným omezením toku vody a obávají se, že Čína by mohla v budoucnu využít kontrolu nad řekou jako geopolitický nástroj.
Zdroje:
Vláda ČLR: 李强出席雅鲁藏布江下游水电工程开工仪式并宣布工程开工
The Conversation: How China’s green transition is reshaping ethnic minority communities
Cvičení a dohody
Srbsko a ČLR uspořádají na konci července v čínské provincii Che-pej své první společné vojenské cvičení nazvané „Obránci míru 2025“. Bělehrad tak dále prohlubuje své blízké vztahy s Pekingem projevující se zejména otevřeností vůči čínským investicím v rámci iniciativy Pásu a stezky, loňskou dohodou o volném obchodu nebo nákupy čínských zbraní. Ohlášené cvičení se znepokojením sleduje EU, jejímž členem se Srbsko stále oficiálně chce stát. Pro úspěšné přijetí do Unie by ale balkánský stát musel podle Bruselu přiblížit svou zahraniční politiku zbytku Evropy, s čímž jsou námluvy s Pekingem (a Moskvou) v rozporu.
Na tento problém však EU naráží i u svých členských států, jako je Maďarsko, které v červenci s Pekingem projednávalo uzavření extradiční dohody. Taková dohoda sice mezi některými zeměmi EU a Čínou již existuje, v případě Maďarska ale panují výrazné obavy z jejího možného zneužití ke stíhání čínských disidentů pobývajících v Evropě. V loňském roce navštívil Budapešť šéf čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti, tedy jednoho z hlavních orgánů k zajištění politické „stability“ v ČLR, a podepsal s maďarským Ministerstvem vnitra dohodu o spolupráci policejních složek. Ta má umožňovat čínské veřejné bezpečnosti operovat na území Maďarska. Ministerstvo veřejné bezpečnosti se v Číně v mnoha ohledech překrývá s Ministerstvem státní bezpečnosti, a Maďarsko tak otevřelo dveře dokořán čínské špionáži uvnitř EU.
Zdroje:
