Článek
Další Nobelovka pro Trumpa
Tchaj-wan Spojeným státům navrhl nový model partnerství v oblasti strategických technologií. Plánuje podporovat své firmy při investování v USA včetně nabídky pojištění investic či poskytnutí vývozních úvěrových záruk. Chce také se Spojenými státy sdílet své zkušenosti s budováním vědeckých parků. Tuto vstřícnost doprovodil politickým gestem tchajwanský prezident Laj Čching-te, když prohlásil, že pokud by Donald Trump dokázal odradit Čínu od úmyslu připojit Tchaj-wan ke svému území, zasloužil by si Nobelovu cenu míru.
Donald Trump má k Tchaj-wanu značně komplikovaný vztah. Na jednu stranu jej podporuje, jindy ovšem spekuluje, jak jej využít při jednáních s Čínou. Na dovoz z Tchaj-wanu uvalil 20% cla a stejně jako ostatní státy i Tchaj-wan nutí, aby přesunul výrobu do Spojených států. Tchajwanská společnost TSMC odpověděla jednou z největších investic, jakou kdy soukromý investor učinil, a začala masivně budovat výrobní kapacity v Arizoně. Tchaj-wan mimo své hranice odmítá vyrábět nejpokročilejší čipy, přichází však s vlastními iniciativami, kterými se snaží vyjít Spojeným státům vstříc. Toto vyjednávání nemá jen ekonomickou rovinu – se stoupající agresivitou Pekingu roste i obava o budoucnost Tchaj-wanu. Tchajwanské společnosti vyrábí kolem 65 % světové produkce čipů, přičemž přímo na Tchaj-wanu vzniká téměř polovina všech čipů světa, v kategorii nejpokročilejších čipů je to dokonce více než 90 %. Spojené státy se tak obávají o budoucnost světové i vlastní ekonomiky v případě, že by došlo k napadení Tchaj-wanu. Tchaj-wan se zase obává, že k případnému napadení by mohlo snáze dojít, pokud ztratí svůj „křemíkový štít“, tedy své výsadní postavení v čipovém průmyslu.
Zdroje:
Tom`s Hardware: Taiwan proposes strategic tech alliance with the White House — „Taiwan Model“ would help companies invest easily in the U.S. to satisfy demands
Independent: Taiwan president says Trump deserves Nobel Peace Prize if he convinces China not to attack
Čínská „armáda trollů“ roky manipulovala filipínské sítě
Únik interních informací z filipínské marketingové agentury InfinitUs odhaluje, jak tamní čínská ambasáda využívala sociální sítě k manipulování veřejného mínění proti spolupráci s USA. Firma za využití falešných profilů na sociálních sítích provozovala „armádu trollů“, přes kterou narušovala důvěru ve spojenectví s Washingtonem a v efektivitu západních vakcín proti onemocnění COVID-19. Jejím úkolem bylo také vylepšovat obraz ČLR na Filipínách. Dále tato „armáda“ masivně komentovala příspěvky proamerických filipínských politiků ve snaze je očernit před voliči. Podle uniklých dokumentů spolupráce s čínskou ambasádou probíhala minimálně od roku 2020. V reakci na dotaz Reuters čínské ministerstvo zahraničí popřelo, že by zasahovalo do vnitřních záležitostí jiných států.
Manila hraje nezáviděníhodnou roli v čínsko-americkém soupeření. Jakožto bývalá americká kolonie dodnes udržuje vojenské spojenectví s Washingtonem. USA Filipíny vnímají jako klíčovou součást strategického „prvního ostrovního řetězce“ a na jejich území provozují devět vojenských základen. Peking si pak v rozporu s mezinárodním právem nárokuje řadu ostrovů a atolů ležících ve filipínské výlučné ekonomické zóně (EEZ). Čínská pobřežní stráž v tomto regionu eskaluje napětí a její potyčky s filipínskými protějšky opakovaně vedly ke zraněním na obou stranách. Vztah Filipínců k ČLR je komplikovaný – zatímco přes 90 % z nich se obává jejích teritoriálních nároků, 72 % kladně hodnotí její přínos pro místní ekonomiku. Být vnímán příznivě na strategických Filipínách je cílem obou světových velmocí. V boji o tamní veřejné mínění ale nehrají čistě ani Spojené státy, které během pandemie COVID-19 vedly obdobnou dezinformační kampaň proti čínské vakcíně SINOVAC. K té Peking výměnou za ústupky v Jihočínském moři Manile nabídl prioritní přístup.
Zdroje:
Reuters: How China waged an infowar against U.S. interests in the Philippines
Legal Clarity: How Many U.S. Military Bases Are in the Philippines?
Sinopsis: Nejžádanější vrak v Jihočínském moři
Špioni a megaambasáda v Británii
Tento měsíc měly britské soudy projednávat případ dvou údajných pročínských špionů – Christophera Berryho a Christophera Cashe – obviněných z porušení zákona o státním tajemství. Podle státní prokuratury měly informace od nich putovat přes prostředníky až k Cchaj Čchimu – členovi stálého výboru politbyra a pravé ruce Si Ťin-pchinga. Případ byl však nečekaně stažen, což vyvolalo kritiku a podezření, že vláda do případu zasáhla z ekonomických a diplomatických důvodů. Kabinet premiéra Keira Starmera tato obvinění odmítá.
Čína o vliv ve Spojeném království usiluje i dalšími kanály. V roce 2018 čínská ambasáda v Londýně koupila pozemek o rozloze 20 000 m² s plánem vybudovat tzv. „megaambasádu“ – rozsáhlý diplomatický komplex, který měl podle tehdejšího velvyslance „otevřít novou kapitolu zlaté éry čínsko-britských vztahů“. Kritici od počátku upozorňovali, že čínské ambasády ve světě často slouží jako uzly čínského vlivu, „zastrašují lidi, provádějí špionáž a usilují o přenos technologií“, jak uvedl v nedávném rozhovoru spolupracovník Sinopsis a bývalý kanadský diplomat Charles Burton. Stavební plány nakonec zablokoval městský obvod Tower Hamlets, který odmítl vydat povolení kvůli obavám z dopadů na místní komunitu. Proti projektu se postavili obyvatelé z řad hongkongských exulantů, kteří do čtvrti utekli před represí Pekingu, i místní početná muslimská komunita, která vnímá zacházení s Ujgury v Sin-ťiangu jako zásadní morální problém. O osudu projektu má britská vláda rozhodnout ještě tento měsíc.
Zdroje:
Musíš se zapojit do revoluce
Postojem Číny k Hongkongu a jeho obyvatelům se nezabývají jen odpůrci plánované „megaambasády“ v Londýně, ale také Melissa Chan a Badiucao ve svém grafickém románu You Must Take Part in Revolution (Musíš se zapojit do revoluce). Oba autoři jej představili na festivalu DOX Fall tento víkend v debatách moderovaných analytičkou projektu Sinopsis Kateřinou Procházkovou. Ve své prvotině zkoumají různé podoby boje proti útlaku v době, kdy síla nenásilných protestů slábne a režimy jsou na ně stále lépe připraveny, násilí však na druhou stranu vždycky přináší své důsledky. V knize spojili autoři své nemalé síly – Melissa Chan přináší zkušenosti novinářky, která mnoho let informuje o protestech po celém světě, Badiucao své umění, kterým satiricky komentuje cenzuru, autoritářství i kapitalismus. Ve své dystopické vizi pak společně ukazují, jak by mohl svět vypadat za pár let, pokud bude pokračovat současnou cestou. A není to hezký pohled.
Zdroje:
