Článek
Evropský technologický štít dráždí Čínu
Evropská komise ve středu zveřejnila balíček opatření pro posílení ekonomické bezpečnosti, který má podle západních médií „zaštítit klíčové technologie před Čínou“. Zaměřuje se na přísnější kontrolu zahraničních investic, posílení společného výzkumu a vývoje nebo koordinaci exportních kontrol, zejména u pokročilých technologií. Přestože dokument nejmenuje konkrétní země, jednou ze zjevných priorit je snížení závislosti evropských dodavatelských řetězců na Číně. Účinnost ekonomických nástrojů bude nicméně záviset také na vůli jednotlivých členských států.
Jedním z klíčových odvětví, na které ochranná opatření cílí, jsou takzvané technologie dvojího užití, nacházející uplatnění v civilním i vojenském sektoru, a zejména pak polovodičový průmysl. Čínská média nepřekvapivě kroky Evropské komise kritizují za „poškozování hospodářské a obchodní spolupráce mezi EU a Čínou“ a vnímají je jen jako výsledek „bezohledné čipové války vedené Spojenými státy“.
Zdroje:
Evropská komise: Commission proposes new initiatives to strengthen economic security
Lidská práva v Číně? „V souladu s trendem doby…“
Rada OSN se v úterý v rámci Všeobecného periodického přezkumu (UPR), kterému se každá členská země musí jednou za pět let podrobit, zabývala stavem lidských práv v ČLR. Zejména západní země kritizovaly situaci v Sin-ťiangu či v Hongkongu, stálý představitel České republiky v OSN Václav Bálek pak vyzval Čínu, aby „ukončila kriminalizaci náboženských a pokojných občanských projevů“ a „zastavila přeshraniční únosy a zastrašování čínských občanů žijících v zahraničí“.
Čínský velvyslanec v OSN Čchen Sü veškerou kritiku odmítá: „Vydali jsme se cestou rozvoje lidských práv, která je v souladu s trendem doby a odpovídá čínským národním podmínkám, a dosáhli jsme v tomto procesu historických úspěchů“. Pozadu nezůstali ani spojenci Číny. Rusko například Číně doporučilo „důsledně zlepšovat schopnost občanů v Sin-ťiangu používat standardní čínštinu“ (což je skutečně jedním z vedlejších cílů převýchovných táborů v této oblasti). Na straně Číny stály také některé africké země či Írán; Bolívie zase ocenila úsilí v boji proti odlesňování. Celkový obraz dokreslovaly skupiny demonstrantů před sídlem OSN: stoupenci hnutí Fa-lun-kung a aktivisté za práva Ujgurů, Tibeťanů a dalších menšin.
Zdroje:
AP News: Western countries use UN-backed review to press China on its treatment of activists and minorities
Zase ten princip
Podle zprávy čínského propagandistického serveru CGTN z minulého týdne ujistil irský premiér Leo Varadkar premiéra Číny Li Čchianga při jeho návštěvě Dublinu, že Irsko „bude vždy zastávat princip jedné Číny“ a doufá v brzké znovusjednocení Číny s Tchaj-wanem. Varadkar to následně dementoval. Podle svého vyjádření jen znovu potvrdil, že Irsko zastává svou vlastní politiku jedné Číny, která mu umožňuje rozvíjet neoficiální styky s Tchaj-wanem. ČLR záměrně zaměňuje pojmy „princip jedné Číny“, který implikuje nárok Pekingu na Tchaj-wan, a „politika jedné Číny“, kterou si každý stát určuje sám. Pokouší se tím přesvědčit světovou veřejnost, že představitelé ostatních států podporují její snahu „sjednotit“ Tchaj-wan s ČLR. (Více k problematice v našem policy briefu, odkaz níže.)
Sjednocení Číny jako jeden z hlavních cílů KS Číny sliboval generální tajemník Si Ťin-pching znovu v letošním novoročním projevu. Výsledek lednových voleb na Tchaj-wanu však ukazuje, že „mírovou“ cestou k naplnění této ambice Čína v tuto chvíli nedojde. Peking tak bude vůči ostrovu dále zvyšovat tlak. Ten snad v dohledné době nepřeroste v obávanou invazi – na tu podle většiny expertů nemá Čína zatím vojenskou kapacitu. Zároveň se ale shodují, že blokády ostrova, jež by podle mezinárodního práva představovala rovněž akt války, by ČLR už schopna byla.
Zdroje:
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
Těžká volba pro Írán: čínské peníze, nebo lokální spojenci
Čínští představitelé údajně vyzvali Írán, aby pomohl zastavit útoky jím podporovaných Húsiů v Rudém moři. V opačném případě Čína hrozí omezením vzájemného obchodu, který je pro Írán zásadní. ČLR se do situace vložila zejména proto, že má sama zájmy v Rudém moři a vedou tudy její dodavatelské trasy do Evropy. Úspěšné vyřešení konfliktu by jí také pomohlo v jejím pečlivě budovaném obrazu mírotvůrce (nejen) na Blízkém východě, kdy se jí v minulém roce podařilo v rámci své Iniciativy pro globální bezpečnost (全球安全倡议) zprostředkovat dohodu mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Jak minulý týden po skončení své cesty do Afriky uvedl ministr zahraničí Wang I, Čína svou bezpečnostní vizi přináší světu jako alternativu k západnímu „takzvanému modelu dobrého vládnutí (…), který vedl jen k dalším nepokojům a chudobě“.
Mluvčí Húsiů Mohammed Abdulsalam však ve čtvrtek uvedl, že hnutí zatím žádnou zprávu od Íránu nedostalo. Vzhledem k malé transparentnosti a spolehlivosti zúčastněných stran se lze jen dohadovat, na čem se ČLR s Íránem a Írán s Húsíi vlastně dohodli – pokud vůbec na něčem.
Zdroje:
Renminwang: 王毅在结束对非洲四国访问后接受中国媒体采访
Financial Times: US urges China to help curb Red Sea attacks by Iran-backed Houthis
Politico: Could China Stop Houthis?
