Článek
Si Ťin-pching slaví 60 let rozvoje Tibetu, protesty místních ale odhalují jinou realitu
U příležitosti 60. výročí založení Tibetské autonomní oblasti podnikl minulý týden Si Ťin-pching svou teprve druhou oficiální cestu od převzetí moci v roce 2012 do tibetského hlavního města Lhasy. Jeho návštěva, která dominovala zprávám v čínských médiích, zdůraznila odhodlání Pekingu prosazovat kontrolu regionu a současně vyvrátila spekulace o Siho vážných zdravotních problémech – pokud by se zakládaly na pravdě, pobyt v bezmála čtyřtisícové nadmořské výšce by pro 72letého vůdce znamenal značné riziko. Na slavnostním ceremoniálu pod palácem Potala se ke generálnímu tajemníkovi připojili další vysocí představitelé, včetně člena stálého výboru politbyra a hlavního stranického ideologa Wang Chu-ninga. Si zde nastínil vizi KS Číny pro Tibet v podobě čtyř strategických priorit: zajištění stability, urychlení hospodářského rozvoje, ochrany životního prostředí a posílení ochrany hranic.
Okázalá podívaná však kontrastuje s každodenní realitou v Tibetu. Jen několik dní před ceremoniálem spáchal Šersang Gjamccho, vysoce postavený mnich z kláštera Cang, sebevraždu na protest proti pokračujícím represím ze strany Pekingu. Ty eskalovaly v souvislosti s nedávnými 90. narozeninami 14. dalajlamy – probíhaly například policejní prohlídky v klášterech a mniši se nesměli účastnit tradičních náboženských obřadů v nomádských komunitách. Šersangova smrt tak rozšiřuje ponurou bilanci více než 160 Tibeťanů, kteří se od roku 2009 upálili na protest proti čínskému působení v oblasti. Zároveň čtvrtá priorita Pekingu – zabezpečení hranic a pokračující militarizace regionu – nadále vyvolává napětí s Indií, a to zejména po smrtelných potyčkách v minulých letech a nedávno zahájené výstavbě největší přehrady světa na řece Jarlung Cangpo, horním toku indické Brahmaputry.
Zdroje:
Sinocism: Tibet 60th anniversary ceremony
Ústřední tibetská správa: Tibetan Monk Shersang Gyatso of Tsang Monastery in Tibet Takes His Own Life in Protest Against Chinese Repression
Nejzadluženější developer světa krachuje
Čínská společnost Evergrande, jejíž akcie byly loni staženy z obchodování, byla v pondělí definitivně vyřazena z hongkongské burzy. Evergrande se proslavila jako největší čínský i světový developer, budovala stavby ve stovkách čínských měst. Na své aktivity od státu dostávala horentní půjčky, masivně prodávala ještě nepostavené byty a získané peníze investovala do dalších průmyslových odvětví, zejména elektromobilů. Investice se ovšem Evergrande nevrátily. Prodej bytů v Číně výrazně zpomalil a jejich cena již několik let klesá. Roku 2021 se tak Evergrande dostala na pokraj krachu, přičemž dlužila ekvivalent trojnásobku tehdejšího státního dluhu Česka, a ještě nepostavené byty u ní mělo zakoupeno půl druhého milionu čínských občanů. Přestože v následujících letech získala vládní podporu a prošla rozsáhlou restrukturalizací, dnes už společnost není schopna dostát svým závazkům.
Společnost Evergrande je obdobně jako v Česku známější a již dříve zkrachovalá CEFC příkladem překotného čínského růstu na dluh. Osobám s politickými konexemi čínské státní banky neváhaly půjčovat obrovské sumy, které pak jejich firmy zběsile investovaly do odvětví, jež nebyla návratná. Tento model postupně destabilizoval čínský trh a je jedním z faktorů, proč se nyní čínská ekonomika nachází ve značných potížích. Stavebnictví představuje až třetinu čínské ekonomiky a zároveň je hlavním zdrojem příjmu pro notoricky zadlužené samosprávy. Krach společnosti Evergrande tak může ohrozit nejen čínskou ekonomiku, ale ve svém důsledku i společenskou stabilitu, jíž Komunistická strana dlouhodobě opírá právě o materiální blahobyt obyvatelstva.
Zdroje:
Neúspěšné odvolání a referendum
V sobotu se na Tchaj-wanu konala druhá vlna „velkých odvolacích voleb“, v nichž voliči rozhodovali o možném odvolání 7 zákonodárců za opoziční stranu KMT. Stejně jako po červencovém kole, které se týkalo 24 politiků, si na základě rozhodnutí voličů všichni zákonodárci své mandáty ponechají. V zemi tak bude nadále panovat komplikovaná politická situace, kdy vládní strana DPP nemá většinu v Legislativním dvoře, tedy tchajwanském jednokomorovém parlamentu, čímž se výrazně komplikuje její akceschopnost. Odvolací volby vznikly jako reakce občanské společnosti na lednové škrty opozice ve vládním rozpočtu, které podle mnohých ohrožují bezpečnost země a slouží čínským zájmům.
Společně s volbami se konalo i KMT vyvolané referendum o možném obnovení jaderné elektrárny Ma-an-šan. Pro se vyjádřila značná většina zúčastněných, nicméně jich stále zbývalo 700 tisíc pro dosažení kvóra a hlasování je tak neplatné. Ukončení provozu tchajwanských jaderných elektráren iniciovala DPP s odkazem na zkušenost havárie v japonské Fukušimě. Otázka bezpečnosti jádra se na Tchaj-wanu mísí společně s otázkou energetické soběstačnosti, protože ostrov je v současnosti z velké části závislý na importu energií. Ekologická bezpečnost tak stojí v přímém protikladu s na Tchaj-wanu vždy aktuální bezpečností národní.
Zdroje:
Sinopsis: Spirála odvolacích voleb na Tchaj-wanu
Fotbal jako „motor ekonomiky“
S velkou slávou vyhlašovaný „čínský fotbalový sen“, který měl z ČLR do roku 2050 učinit světovou fotbalovou velmoc, se v posledních letech rozpadá. Po letech zběsilých nákupů zahraničních hráčů i klubů se čínští investoři stahují, s čímž má zkušenost i Česko, kde firma CITIC vycouvala z vlastnictví Slavie Praha. Čínský národní tým se navíc opět nedostal na mistrovství světa, kam zatím nahlédl jedinkrát v roce 2002. Premiér Li Čchiang má však nyní pro fotbal a sport obecně jinou roli než posilování měkké síly ve světě – má se stát „hnací silou“ hospodářského růstu. Státní rada proto slibuje více financí do sportovní infrastruktury, rozšíření nabídky sportovního vybavení i podporu lokálních vlád v pořádání kampaní a akcí.
Jak může tato strategie fungovat, ukázala letošní letní „superliga“ v provincii Ťiang-su. 13 amatérských týmů a desetitisíce fanoušků proměnily soutěž v regionální senzaci. Rivalita mezi městy v této provincii se přelila na tribuny a účastníci ve velkém nakupovali místní maskoty, jako například plyšové „pečené kachny“ z Nankingu. Města pak zaplavily provokativní nápisy jako „Soutěž na prvním místě, přátelství na čtrnáctém“ a nepříliš úspěšné týmy ze Su-čou, Wu-si a Chang-čou si vysloužily přezdívku „tři blázni od jezera Tchaj-chu“. Zdá se, že zatímco globální ambice čínského fotbalu krachují, na domácí úrovni se mu daří probouzet přinejmenším emoce. Jestli však bude fotbal stačit k oživení domácí spotřeby potýkající se s chronickými problémy, zůstává přes všechny vášně nejisté.
Zdroje:
Xinhua: 李强主持召开国务院常务会议
China Economic Weekly: 微吧#“苏超”，火的不只是足球#
Sinopsis: „Velký skok“ čínského fotbalu do prázdna
