Článek
Strana velí armádě
I přes strádající ekonomiku jsou oblasti, ve kterých čínští soudruzi evidentně nehodlají škudlit. Během Dvou zasedání, pečlivě zinscenovaném politickém spektáklu, jenž skončil tento týden, byl schválen opětovný růst rozpočtu na obranu, a to o 7,2 %. Rozpočet je pod drobnohledem celého světa kvůli hrozícím konfliktům ČLR mimo jiné v Jihočínském moři či v Tchajwanské úžině. Experti se nicméně shodují, že oznámená cifra nesvědčí o bezprostředních přípravách na válku, a to přesto, že premiér Li Čchiang v otázce Tchaj-wanu ve své pracovní zprávě opustil termín „mírové sjednocení“ a hovořil pouze o nutnosti „pevně prosazovat sjednocení Číny“.
Čínská armáda se patrně do většího střetu nebude pouštět i kvůli nedávným protikorupčním čistkám, jež smetly mnoho jejích generálů či ministra obrany Li Šang-fua. Očekávání, že na Dvou zasedáních padnou nová jména, která zaplní prázdná místa, se však nenaplnila. Li Šang-fuův nástupce Tung Ťün navíc stále postrádá křeslo v Ústřední vojenské komisi, nejvyšším čínském vojenském orgánu, jehož vedení tak zůstává v rukou Si Ťin-pchinga a jeho nejbližších spolupracovníků. Oba kroky svědčí o tom, že se strana stále více navrací k Mao Ce-tungově heslu „strana poroučí zbraním“ a usiluje o větší kontrolu nad armádou.
Dvě zasedání se tedy nakonec téměř nevěnovala svým dvěma tradičním agendám – formálnímu schvalování makroekonomické politiky a personálních změn na nejvyšších postech. Ani v jedné oblasti prakticky není co schvalovat, protože „jádro strany“ zachovává třeskuté mlčení. Celý rituál tak byl ještě vyprázdněnější než obvykle.
Zdroje:
South China Morning Post: China’s ‚two sessions‘ 2024: defence budget signals military readiness, not imminent war, experts say
Xinhua: 政府工作报告
Maďarsko pod ochrannými křídly Pekingu
Maďarsko uzavřelo s Pekingem dohodu o „spolupráci v justičních a bezpečnostních záležitostech“. V maďarských ulicích tak brzy bude možné potkat nejen maďarské policisty, ale také jejich čínské protějšky. Jak uvedlo maďarské ministerstvo vnitra, cílem je „zlepšení komunikace mezi občany obou zemí, zlepšení bezpečnosti a veřejného pořádku“.
Maďarsko se v posledních dvou letech těší nebývale vysokým čínským investicím; tato dohoda ovšem daleko překračuje ekonomickou sféru. Čínští policisté už korzují srbskými městy, v Evropě tak již máme dvě země, kde mohou čínští strážci pořádku legálně dohlížet na turisty i na čínské občany, kteří zde dlouhodobě žijí.
Zdroje:
Hungary today: Chinese Policie Officers Will Soon Be on Patrol in Hungary
Z nobelisty historickým nihilistou
Jeden z nejvýznamnějších současných čínských spisovatelů a držitel Nobelovy ceny za literaturu Mo Jen se v posledních měsících dostal pod palbu čínských politicky uvědomělých blogerů. Ti mu vyčítají, že ve svých románech z druhé čínsko-japonské války vykresluje čínské vojáky i v jejich negativní podobě, například líčením sexuálního násilí. Tím se měl Mo Jen podle rozhořčených internetových trollů dopustit nevlasteneckého chování, v současném politickém diskurzu shrnutého pod termínem „historický nihilismus“. Ten zahrnuje veškerý výklad čínských dějin odchylující se od oficiální verze.
Od roku 2018 lze v ČLR „historické nihilisty“ i trestně stíhat, a to na základě zákona na ochranu hrdinů a mučedníků. Právě toho využil Mo Jenův nejhlasitější internetový kritik a podal na spisovatele soudní stížnost za urážení válečných hrdinů. Zatím není zřejmé, zda budou Mo Jena čínské úřady kvůli jeho dílu popotahovat, tato „aféra“ nicméně ukazuje, že hněvu čínských nacionalistů se nemusí vyhnout ani osoby, které jsou jinak zdrojem národní hrdosti.
Zdroje:
China Media Project: Mo Yan Against the Martyrs
Sinopsis: Historický nihilismus
Sinopsis: Zákon na ochranu hrdinů a mučedníků
65 let od Tibetského národního povstání
V neděli 10. března si svět připomněl již 65. výročí od násilného potlačení Tibetského národního povstání, které si vyžádalo na 80 tisíc obětí. Dnes, po více než sedmi dekádách systematického útlaku ze strany komunistického režimu, čelí Tibeťané celé řadě problémů a výzev ohrožujících jejich svébytnou kulturu a identitu – počínaje prosazováním čínštiny na úkor tibetštiny přes nucené stěhování nomádů a umísťování dětí do vzdálených internátních škol až po snahu o úplnou kontrolu nad tibetským buddhismem.
Již tradičně se při příležitosti výročí shromáždily davy podporovatelů Tibetu před čínským velvyslanectvím v Praze, aby upozornily na pokračující porušování lidských práv. Mezi účastníky akce byl například zpěvák Tomáš Klus nebo místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. V rámci každoroční akce Vlajka pro Tibet vyvěsila tibetskou národní vlajku, která je na území ČLR jakožto symbol „separatismu“ ilegální, například Sněmovna, pražský magistrát nebo stovky radnic, úřadů a dalších míst po celém Česku.
Zdroje:
Central Tibetan Administration: Statement of Tibetan Parliament-in-Exile on the Sixty-Fifth Anniversary of Tibetan National Uprising Day
