Článek
Slovenské hodnoty a čínské investice
Slovenský premiér Robert Fico minulý týden navštívil Čínu i s rozsáhlou podnikatelskou delegací. V Pekingu se mu dostalo vřelého uvítání, setkal se zde s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem, premiérem Li Čchiangem i řadou ministrů. Fico s Čínou uzavřel strategické partnerství, zároveň pro Slovensko vyjednal patnáctidenní bezvízový styk a příslib přímé letecké linky Peking-Bratislava. Důležitými body jednání byly ale hlavně dvě továrny, které chce Čína na Slovensku vybudovat a vyrábět v nich auta a baterie do elektromobilů, i možné budoucí investice do slovenské infrastruktury a energetiky.
Fico, premiér členské země EU a NATO, prohlásil, že Čínu je třeba respektovat, neboť představuje garanta míru a rovnováhy v regionu i ve světě. V Pekingu navíc vyslovil přání, aby se Slovensko přidalo k Přátelům míru. Toto společenství zemí OSN, které založila Čína s Brazílií, usiluje o obnovení dialogu mezi Moskvou a Kyjevem bez podmínky, aby se ruští vojáci stáhli z obsazených území na východě Ukrajiny. Za situace, kdy Rusko proti Ukrajině vede útočnou agresivní válku, jejímž největším podporovatelem je právě Čína, Fico naprosto srozumitelně vyjádřil, jaké má být dle jeho představ hodnotové ukotvení Slovenska.
Zdroje:
Jednostranné zprávy z Pekingu
V reakci na zavádění dodatečných cel na dovoz čínských elektromobilů Evropskou komisí se Peking stále více obrací na jednotlivé státy EU, aby mu pomohly tyto kroky zablokovat. Podpora ze strany Slovenska a Maďarska je téměř jistá, nyní ji ale Čína hledá i u Česka, které o to během návštěvy zástupců českého MPO v Pekingu požádal čínský náměstek ministra obchodu Ling Ťi.
O schůzce informovala nejen česká, ale i zahraniční média. V těch zaznělo, že zástupci MPO údajně představili postoj ČR, která je „zastáncem volného obchodu a odpůrce protekcionismu“. Z toho by se dalo snadno usuzovat, že Praha o pomoci Pekingu uvažuje. Zprávy o schůzce vycházejí ovšem pouze z jednoho zdroje, a to vyjádření čínského Ministerstva obchodu. Čínské zprávy z obdobných setkání se často liší od verze druhé strany, v tomto případě se ale bohužel MPO ke své cestě do Pekingu veřejně nevyjádřilo a jeho skutečný postoj k možné pomoci Číně tak nelze ověřit. ČR tak za sebe nechává mluvit Peking, který jejím představitelům může do úst vkládat vyjádření a postoje neslučující se nutně s realitou.
Zdroje:
Ministerstvo obchodu ČLR: 中国—捷克经济联委会第十二次会议在京召开
Hospodářské noviny: Podáme Číně pomocnou ruku? Peking tlačí na Česko, aby za něj lobbovalo v EU proti clům na elektroauta
Obchodník Trump v Indo-Pacifiku
Na americké volby, z nichž vyšel vítězně republikánský kandidát Donald Trump, se Čína pečlivě připravovala již dlouho dopředu. Podle nedávných zjištění čínští hackeři pronikli do systému amerického operátora a po mnoho měsíců získávali hlasové záznamy i textové zprávy od obětí, mezi nimiž byli i vysoce postavení lidé z kampaní Kamaly Harris i Trumpa. Americké úřady předpokládají, že bezprecedentní a technicky pokročilý útok neměl přímo ovlivnit volby ve prospěch konkrétního kandidáta, ale sloužil především ke sběru informací a špionáži. Ani čínská státní média výrazně nestranila žádnému z kandidátů, ale soustředila se především na obecné vykreslení amerických voleb jako nedůvěryhodné události plné hněvu a násilí, jež vyvolává obavy u většiny amerických občanů.
Trumpova výhra a zejména jeho „obchodnický“ přístup pak staví Čínu před nové příležitosti i výzvy. Až šedesátiprocentní cla na dovoz čínského zboží ji mohou za situace, kdy se snaží zbavit své nadprodukce, poměrně bolet. Rozvolnění spojenectví, která budovala Bidenova administrativa v Indo-Pacifiku a jež Trump ve svých projevech často degraduje na čistě transakční vztahy, jí však může umožnit jednat v regionu ještě agresivněji. Tchaj-wan, obviněný Trumpem ze zneužívání americké vojenské ochrany, či Jižní Korea, nazývaná v této souvislosti dokonce „mašinou na peníze“, tak možná budou muset přehodnotit své bezpečnostní strategie.
Zdroje:
Xinhua: 美国2024年大选选举日投票举行
The Atlantic: Taiwan Has a Trump Problem
Český rozhlas Plus: Čína ještě nemá na to stát se světovým hegemonem, vztahy s USA se teď ale dále zhorší, míní sinolog
Severokorejské dilema v Pekingu
Nasazení až deseti tisíc severokorejských vojáků v Kurské oblasti je významnou eskalací konfliktu, s možnými důsledky pro oba konce eurasijského (super)kontinentu. Přímé zapojení severokorejských jednotek do ruského válečného tažení může ovlivnit poměr sil na bojišti či umožnit přesuny ruských jednotek do dalších bojových oblastí. Výměnou za tuto pomoc Kimův režim usiluje o získání pokročilých vojenských technologií z Ruska a posílení svého raketového a jaderného programu. Roste tak i riziko destabilizace na Korejském poloostrově a v širším indo-pacifickém regionu.
Severokorejská pomoc Rusku představuje pro Peking strategické dilema. Na jedné straně může čínská strana alibisticky tvrdit, že se jedná o záležitost mezi Moskvou a Pchjongjangem, zatímco bude závislosti obou zemí na Číně využívat k dosažení vlastních geopolitických cílů. Současně však musí čelit rostoucímu vojenskému napětí nedaleko svých hranic a prohlubující se spolupráci mezi USA a jejich spojenci ve východní Asii. Pro Peking navíc vzhledem k vazbám na oba režimy bude čím dál složitější udržet si obraz neutrální a stabilizující síly na mezinárodní scéně. Převažující mlčení čínských státních médií k celé záležitosti je tak v tomto ohledu výmluvné.
Zdroje:
