Článek
Oko za oko, clo za clo
Čínské ministerstvo obchodu v úterý oznámilo zavedení prozatímních „antidumpingových cel“ na dovoz brandy z EU ve výši 30,6 až 39 procent. Stalo se tak poté, co EU minulý pátek potvrdila cla na dovoz čínských elektromobilů v rozmezí od 17,4 % do možných 45 % po dobu pěti let. Unijní rozhodnutí bylo výsledkem ročního šetření Evropské komise, která varovala před nekalou konkurencí subvencovanou čínskou vládou. V Číně od léta probíhají podobná šetření zaměřená na evropské dotace vepřového masa a mléčných produktů, aktuální protiopatření však chirurgicky cílí na zboží, jehož dovozu do Číny dominuje jediná země – Francie.
Z deseti zemí hlasujících pro zavedení cel na čínské elektromobily totiž byla právě Francie jejich nejhlasitějším zastáncem. Pět států se naopak vyslovilo proti zavedení cel – vedle Ficova Slovenska a Orbánova Maďarska, které se v loňském roce stalo hlavním cílem čínských investic v rámci EU, své ne vyslovil i německý kancléř Olaf Scholz. Učinil tak zjevně pod tlakem německého průmyslu, který je úzce provázaný s Čínou a obává se reakce Pekingu. Česko bylo jednou ze dvanácti zemí, které se podle serveru Euronews zdržely hlasování za zavřenými dveřmi.
Zdroje:
Ministerstvo obchodu ČLR: 商务部新闻发言人就对欧盟白兰地实施临时反倾销措施等问题答记者问
Derisking po česku
Zatímco Evropská unie, ale i Spojené státy či jednotlivé vlády demokratických zemí na Západě stále častěji mluví o nutnosti chránit vlastní trh před subvencovanými čínskými výrobky a upozorňují na rizika spojená s ekonomickou a technologickou závislostí na ČLR, Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně naopak čile rozvíjí česko-čínskou ekonomickou spolupráci. Akce probíhá pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu, Velvyslanectví ČLR v Praze, Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, organizace CzechTrade a Svazu strojírenské technologie.
„Ekonomickou diplomacii“ Česko a Čína s velikou parádou rozvíjely v dobách, kdy byl u moci prezident Zeman. Slibované investice ve výši 230 miliard korun nikdy nedorazily, po zkrachovalé společnosti CEFC zůstala jen ostuda a dluhy. Čína se prodejem fotbalové Slavie zbavila posledního výrazného symbolu této éry a česká veřejnost na tuto etapu pomalu zapomíná. Evropské státy teď spíše řeší svou závislost na čínských produktech (např. komponentech pro výrobu antibiotik). Zásadním tématem je také spolupráce čínského a ruského režimu, bez níž by Rusko patrně nebylo schopné pokračovat ve své agresi na Ukrajině. Pokud zástupce vlády a byznysu nic z výše uvedeného netrápí, měli by si aspoň uvědomit, že vymahatelnost práva v ČLR není samozřejmostí, pod vládou Si Ťin-pchinga se podmínky pro domácí i zahraniční podnikatele v Číně neustále zhoršují, úspěch podnikání závisí na kontaktech s čínskými politiky (kteří ovšem často mizí v čistkách) a přivést majetek do Číny je podstatně snazší, než jej v případě potřeby vyvést, jak zakusila na vlastní kůži třeba společnost Home Credit.
Zdroje:
X: MPO
Ekonomika v rukou politbyra
Čínská ekonomika v posledních dvou týdnech dočasně ožila. Kapitálové trhy trhaly rekordy poté, co politbyro ÚV KS Číny oznámilo miliardové stimuly, nicméně čísla na burzách začala opět padat po nepřesvědčivém oznámení dalších plánů ze strany Státní rozvojové a reformní komise ČLR. Investoři doufali, že se dozví více o tom, jak vláda plánuje podpořit hospodářský růst. Místo toho slyšeli jen vágní informace a vzletné fráze předsedy Čeng Šan-ťieho, který je „plně přesvědčen“, že země dosáhne svých celoročních hospodářských a sociálních cílů.
Hospodářství ČLR se přitom dlouhodobě snaží vymanit z nepříznivé situace přetrvávající od dob politiky „nulového covidu“. Prozatím se mu k lepším výsledkům stále nedaří dojít „přirozenou“ cestou a je tak odkázané na přímou intervenci státních orgánů. Čínský kapitálový trh pohání politika spíše než ekonomika. To dále umocňuje nedostatek spolehlivých statistik. Ekonomičtí analytici jsou postihováni za pesimistické prognózy. Čínské burzy tak zůstávají příslovečnou „rudou ruletou“.
Zdroje:
Financial Times: Chinese stock rally cools after Beijing holds off on fiscal stimulus
Čínští hackeři opět bodují
Americká vláda i analytici mají plné ruce práce s vyšetřováním čínského kybernetického útoku na americké poskytovatele širokopásmového připojení (včetně firem Verizon, AT&T a Lumen Technologies). Ukazuje se, že hackeři ze skupiny Salt Typhoon, propojené pravděpodobně s čínským ministerstvem státní bezpečnosti, mohli mít přístup k jejich infrastruktuře už několik měsíců – a tím pádem také k řadě citlivých informací, včetně soudem schválených odposlechů.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu odmítlo tuto záležitost komentovat. Podle Brandona Walese, bývalého výkonného ředitele americké Agentury pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA), bude nějakou dobu trvat, než se zjistí, kam všude se hackeři nabourali. Je to však každopádně zatím nejvýznamnější z dlouhé řady varovných signálů, že Čína přitvrdila ve své „kybernetické hře“.
Zdroje:
The Washington Post: China hacked major U.S. telecom firms in apparent counterspy operation
Wall Street Journal: U.S. Wiretap Systems Targeted in China-Linked Hack
Zabavené pasy a zákazy cestování státním zaměstnancům
Čínská lidová republika stále více omezuje cestování svých občanů do zahraničí. Státní zaměstnanci, zejména učitelé, ale i bankovní úředníci či zaměstnanci státních podniků obdrželi výzvu k odevzdání svých pasů místním úřadům. Pokud chtějí vycestovat, musí si podat žádost. Ti, kteří se o to již pokusili, ovšem mluví o zdlouhavém administrativním procesu s velice nejistým výsledkem. Tyto kroky mají oporu v čínských zákonech z roku 2003, které umožňují omezovat cestování některým zájmovým osobám. Nejde o plošné opatření vynucované na centrální úrovni, zprávy o tomto postupu však přicházejí z různých provincií a vypovídají o systematické snaze čínských úřadů omezovat kontakt svých občanů se zahraničními entitami.
Čínské úřady cestování do zahraničí stále více komplikují. Zatímco v roce 2018 vydala ČLR svým občanům 30 milionů cestovních pasů, loni to bylo pouhých 18 milionů. Vláda čím dál častěji mluví o potřebě „uchránit“ své občany před ideologickým znečištěním, které by na ně mohlo číhat v zahraničí. Upozorňuje také na rizika plynoucí ze zahraniční špionáže, jíž by se cestovatelé mohli stát obětí. Od cestujících do zahraničí z výše zmíněných skupin se zároveň snaží získat podrobné informace o cíli cesty, trase i lidech, s nimiž se setkali.
Zdroje:
Financial Times: China demands schoolteachers hand in their passports
Těžko udržitelná pozice ČLR na Blízkém východě
S eskalujícím napětím na Blízkém východě Peking zintenzivňuje svou kritiku Izraele a stále zjevněji se odklání od pozice své deklarované neutrality. Po útoku na Libanon ČLR vyzvala Izrael, aby „upustil od své posedlosti využíváním síly“ a tento týden nabídla Libanonu humanitární pomoc. Kritikou nešetří také na půdě OSN, kde čínský velvyslanec Fu Cchung označil atentát na vůdce Hamásu Ismáíla Haníju za „nehorázný pokus o sabotáž mírového úsilí“ a izraelský útok na školu a mešitu v Gaze, při kterém zemřelo přes devadesát Palestinců, nazval „ohavným“.
Deklarovaná neutralita dosud umožňovala Číně v regionu bez omezení obchodovat se všemi stranami konfliktu. S Izraelem intenzivně spolupracuje v technologické oblasti už po celá desetiletí, zejména pak od izraelského boomu počátkem tisíciletí, a v rámci iniciativy Pásu a stezky sem proudí více čínských investic než do kterékoliv jiné země regionu. Írán je zas pro ČLR důležitým dodavatelem ropy a zároveň i blízkým partnerem, kterého diplomaticky podporuje na mezinárodním poli. Pro Čínu by bylo ideální zachovat tento stav – obchodovat se všemi a podporovat své spojence diplomaticky bez přímého zapojení. Ve vyostřujícím se konfliktu to však může být stále složitější.
Zdroje:
Čínské MZV: 常驻联合国代表傅聪大使在安理会紧急审议黎以局势时的发言
Sinopsis: Čínské zájmy ve Svaté zemi
