Článek
Vyprodané i pozvolna obnovované přímé lety
První místopředseda Senátu Jiří Drahoš se tento týden vrátil z návštěvy Tchaj-wanu, kde se setkal s tchajwanským prezidentem, viceprezidentkou, předsedou Legislativního dvora a vybranými ministry. Společně jednali o spolupráci na podpoře Ukrajiny, vědecké výměně, především v oblasti polovodičů, či investičních příležitostech pro tchajwanské firmy. Prohlubuje se i kulturní výměna – během návštěvy zahájilo svou činnost České centrum v Tchaj-peji, jež povede Markéta Záhumenská a které bude na ostrově představovat české umění a kulturu. Palácové muzeum pak potvrdilo, že našemu Národnímu muzeu zapůjčí sto nejdůležitějších uměleckých děl čínské kultury včetně slavného nefritového „zelí“ a jaspisového „bůčku“. Výstava bude otevřena příští rok v září.
Mezitím obnovuje potichu společnost Hainan Airlines od příštího týdne přímé lety mezi Prahou a Pekingem. Na vrcholu česko-čínské družby měla Praha přímá letecká spojení s Pekingem, Šanghají a Čcheng-tu. Obstarávaly je čínské aerolinky poté, co jedna z předních tváří čínského vlivu v Česku Jaroslav Tvrdík svým hospodařením naopak české aerolinky přivedl ke krachu. Přímé lety čínská strana zrušila během pandemie koronaviru rok poté, co v Česku praskla bublina s čínskou podvodnou společností CEFC a zmizel poradce prezidenta Zemana Jie Ťien-ming.
Zdroje:
Formosa TV news: 捷克中心在台設立據點
Letiště Praha: Do Prahy se vrací přímé lety do Číny. Dopravce Hainan Airlines spojí třikrát týdně Prahu a Peking
Proruská neutralita mezi Švýcarskem a Korejským poloostrovem
Minulý týden se ve švýcarském Bürgenstocku uskutečnil mírový summit k Ukrajině, kterého se zúčastnilo celkem 78 zemí. Setkání na jednu stranu potvrdilo přetrvávající podporu Ukrajiny ze strany Západu, současně však poukázalo na rostoucí globální rozpory. Na konferenci totiž chybělo nejen Rusko, ale i značná část takzvaného globálního Jihu. ČLR pak nejenže odmítla pozvání, ale podle prezidenta Zelenského se navíc od účasti prostřednictvím svých diplomatů snažila odradit i další země. Místo toho usiluje o získání podpory pro svůj vlastní šestibodový mírový plán, který koncem května představila spolu s Brazílií.
Vzhledem k absenci na summitu měl Vladimir Putin čas na cestu po Asii, po čtyřiadvaceti letech se tak vydal do Severní Koreje a následně do Vietnamu. Kim Čong-un od návštěvy ruského Dálného východu loni v září poskytuje Putinovi ještě výraznější vojenskou podporu. Pravděpodobně i proto si vysloužil uzavření nové dohody o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Ta má „zajistit bezpečnost v Eurasii“ mimo jiné tím, že zavazuje obě země ke vzájemné pomoci v případě napadení jedné z nich. Ve stejný čas přitom paradoxně zástupci diplomacie a vojenské sféry z Číny jednali se svými jihokorejskými protějšky s cílem prohloubit „politickou důvěru a podpořit praktickou spolupráci“. Dlouhodobě živená „proruská neutralita“, která vytváří prostor pro výše uvedené pakty, však těmto cílům příliš nepomáhá.
Zdroje:
South China Morning Post: In ‚2+2‘ talks, China and South Korea agree to push for more ‚political trust‘
Kiwi, koaly a pandy
Čínský premiér Li Čchiang se v uplynulém týdnu vydal na cestu po Novém Zélandu, Austrálii a Malajsii. Ve Wellingtonu svému zélandskému protějšku připomněl, že Čína je pro Zéland momentálně největším obchodním partnerem, zejména díky zélandskému exportu mléčných výrobků a masa, a nebylo by tak moudré si dobré vztahy mezi oběma zeměmi kazit „zbytečnými“ politickými rozhodnutími. Mezi ně by mohlo patřit například sbližování Zélandu s bezpečnostním paktem AUKUS, aliancí mezi Velkou Británií, Spojenými státy a Austrálií. Na důkaz vřelosti současných vztahů pak Li Čchiang oznámil, že Nový Zéland bude zařazen mezi země s možností bezvízového cestování do Číny.
Poměrně vřelé bylo i Li Čchiangovo setkání s australským premiérem Anthonym Albanesem, který jejich rozhovory označil za „konstruktivní“. Právě Albanese odstartoval „restart“ vzájemných vztahů, které Peking blokoval kvůli krokům předchozí vlády vůči čínskému vměšování do australské politiky či kvůli vyloučení firmy Huawei z budování 5G sítě. Kromě přerušení dialogu na nejvyšší úrovni využíval Peking i ekonomický nátlak a omezoval import australských výrobků do ČLR, v posledních dvou letech však většinu z těchto restrikcí zrušil. Momentálně jsou hlavním zájmem Číny v Austrálii investice do získávání kritických minerálů, za což Li Čchiang přislíbil více pand pro australské zoo. Kulantní nabídka, kterou nelze odmítnout…
Zdroje:
RMRB: 李强同新西兰总理拉克森会谈
Oko za oko, elektromobily za vepřové
Zatímco obchodní válka s Austrálií postupně utichá, s Evropskou unií se začíná rozhořívat. Čínské ministerstvo obchodu zahájilo vyšetřování cen vepřového masa dováženého z EU. Jde o reakci na rozhodnutí Evropské unie zavést předběžné clo až 38,1 procenta na čínské elektromobily, jejichž vývozem za dumpingové ceny se Čína snaží oživit svou stagnující ekonomiku, v níž nabídka vysoce převyšuje poptávku. Mluvčí Evropské komise Olof Gill uvedl, že bude bedlivě sledovat, zda je řízení v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.
V minulosti se již Pekingu stylem oko za oko podařilo přimět EU k ústupkům; v roce 2013 EU zrušila plánované vyšší clo na solární panely z Číny poté, co Čína pohrozila vyššími cly na evropské víno. Čínský dovoz následně zdecimoval výrobu solárních panelů v Evropě. Zaznívají obavy, že stejný osud stihne také elektromobily, nicméně španělský ministr zemědělství Luis Planas doufá, že „máme čas i prostor k tomu, abychom se pokusili tomuto obchodnímu konfliktu vyhnout“. Jeho postoj bude jistě souviset s tím, že Španělsko je jedním z velkých evropských exportérů vepřového do Číny.
Zdroje:
The New York Times: Facing E.V. Tariffs, China Threatens Pork Imports From Europe
AP: China targets Europe’s farmers, and not its automakers, in response to EU tariffs on electric cars
Kdo se bojí Sophie Chuangové?
Za „podvracení státní moci“ odsoudil v pátek kantonský soud novinářku a aktivistku za ženská práva Sophii Chuang Süe-čchin k pěti letům vězení, druhý odsouzený Wang Ťien-ping, obhájce práv pracujících a handicapovaných, dostal 3,5 roku. Úřady je zadržely v roce 2021, den před novinářčiným plánovaným odletem na studia do Velké Británie. Od té doby byli drženi ve vazbě a podle obhájců vystaveni špatnému zacházení i mučení.
Chuang Süe-čchin stála v počátcích hnutí MeToo v ČLR, když v roce 2017 začala zveřejňovat příběhy obětí sexuálního násilí, především z mediálního prostředí. Kampaň měla dílčí výsledky a vedla k potrestání některých útočníků, úřady ji však velmi brzy zarazily a zcenzurovaly. Strana prohlašuje rovnost pohlaví za jeden ze základních principů své politiky a v některých oblastech je úspěšná – například studentek vysokých škol je v současnosti dokonce více než studentů. Její podpora ženských práv má však jasné limity a končí tam, kde by mohla vést k výraznějšímu rozvoji občanské společnosti. „Ukazuje to, jak moc se čínská vláda bojí nově se formující vlny aktivistů,“ dodává Sarah Brooks, ředitelka čínské sekce organizace Amnesty International.
Zdroje:
