Článek
Podle Si Ťin-pchinga je strategie Pekingu vůči USA úspěšná
Minulý týden na Ústředním zasedání k ekonomické práci generální tajemník Si Ťin-pching uvedl, že „uprostřed bouřlivých proudů celních válek“ reakce Číny „prokázala odhodlání a sebevědomí čínského lidu“ a zároveň „posílila mezinárodní postavení země“. Jinými slovy, podle stranického politbyra strategie Pekingu vůči Washingtonu funguje. Si dodal, že zahraniční pokusy o „přiškrcení“ Číny v klíčových technologických oblastech selhávají, protože země posílila svou ekonomickou a technologickou odolnost.
Navzdory sebevědomé rétorice čínské úřady v poslední době omezily informování o realitní krizi a Národní statistický úřad i státní média přestaly upozorňovat na propady cen bytů, nižší prodeje i zadlužení developerů. Právě nemovitosti byly po dekády hlavním úložištěm bohatství čínských domácností i klíčovým zdrojem příjmů místních vlád. Pokles prodejů a slábnoucí investice do bydlení proto podkopávají spotřebu, důvěru domácností i finanční stabilitu samospráv. Kontrast mezi oficiálním optimismem vůči vnějším hrozbám a cenzurou domácích problémů naznačuje, že skutečná ekonomická odolnost Číny zůstává křehká a závislá na kontrole narativu.
Zdroje:
Lidový deník: 微镜头·习近平总书记在中央经济工作会议上 „追求实实在在、没有水分的增长“
Trivium China: Xi Jinping says China’s US strategy is working
De facto doživotní trest pro hongkongského disidenta
Po nedávném tragickém požáru a rekordně nízké volební účasti se Hongkong opět dostává na přední stránky světových médií. V pondělí před tamním soudem stanul 78letý miliardář a mediální magnát Jimmy Lai a podle kontroverzního zákona o státní bezpečnosti byl shledán vinným z ilegální spolupráce se zahraničními silami. Délku trestu by Laiovi, který je vězněn již od konce roku 2020, měl soud finálně vyměřit v lednu. Vzhledem k jeho podlomenému zdraví se však dle jeho syna „i pětiletý trest prakticky rovná trestu smrti“.
Jimmy Lai ve dvanácti letech emigroval z ČLR do Hongkongu. Původně pracoval jako dělník v textilní továrně, později zbohatl jako zakladatel módního řetězce Giordano. Po masakru na Náměstí nebeského klidu Lai založil deník Apple Daily, který během hongkongských protestů proti extradičnímu zákonu v letech 2019–2020 podporoval prodemokratické demonstrace. Těch se Lai sám aktivně účastnil; čínská média ho označila za zrádce a jednoho z „gangu čtyř“, který do Hongkongu „vnesl chaos“. Úřady Laie v roce 2020 uvěznily a následujícího roku byl Apple Daily zakázán. Podle pondělního soudu Laiova média šířila „jedovatá tvrzení“ o Pekingu, Lai pak údajně s USA spolupracoval na „podřízení Číny“ Washingtonu. Británie, jejímž je občanem, i další země volají po jeho propuštění. To však vzhledem k Laiově symbolické hodnotě pro Peking i prodemokratické obyvatele Hongkongu není příliš pravděpodobné.
Zdroje:
South China Morning Post: Jimmy Lai found guilty on all charges in Hong Kong national security trial
百度百科: 黎智英
Další zmizelý soudruh
Člen politbyra KS Číny Ma Sing-žuej se v posledních týdnech nečekaně neobjevil na dvou klíčových jednáních nejvyššího vedení strany, na listopadové studijní schůzi politbyra a prosincovém Ústředním zasedání k ekonomické práci. Ostatní členové politbyra přítomni byli a státní média jeho absenci nijak nevysvětlila, což rychle vyvolalo spekulace o jeho osudu.
Ma byl zároveň letos v červenci odvolán z funkce tajemníka strany v autonomní oblasti Sin-ťiang s tím, že má být „přeřazen“. Jeho nová pozice ale zatím oznámena nebyla. Ačkoliv může být jeho nepřítomnost oficiálně zdůvodněna zdravotními obtížemi, pravděpodobná je i varianta, že se stal terčem Si Ťin-pchingovy protikorupční kampaně. Ma má totiž silné vazby na obranný a kosmický průmysl, který je v posledních letech hlavním cílem čistek. V letošním roce už Si Ťin-pching jednoho člena politbyra odstranil – byl jím generál ČLOA a místopředseda Ústřední vojenské komise Kche Wej-tung.
Zdroje:
Pokusy zvrátit klesající porodnost
Čínská vláda přijímá další opatření ve snaze zvýšit porodnost, která od roku 2021 soustavně klesá. Nově hodlá hradit veškeré náklady spojené se základní prenatální péčí i porodem a rozšiřuje přístup k porodním anestetikům. Přichází též s ročními příspěvky na děti ve výši 3 600 jüanů do tří let věku i uvalením 13% DPH na antikoncepční pomůcky. Již dříve vláda zavedla daňové úlevy, omezenou možnost registrovat nemanželské děti, zakázala soukromé doučovací školy (kvůli snížení nákladů na vzdělávání) či zpřísnila podmínky rozvodu. Žádná z těchto metod se však nezdá být účinná.
Čínská vláda půl století tvrdě vynucovala politiku jednoho dítěte. Roku 2015 ji zrušila a postupně nahradila politikou tří dětí. Mnoho mladých však děti nechce, rodiny s více dětmi ani neznají. Náklady na výchovu jsou enormní a kvalitní školství nedostupné. Pětina mladých lidí je bez práce, zatímco ti zaměstnaní často pracují dvanáct hodin denně šest dní v týdnu. Upřednostňování chlapců také způsobilo, že mužů je v populaci až o pětinu více než žen. Nesezdaní muži tak často čelí frustraci z nemožnosti najít si partnerku, což posiluje jejich příklon k výrazně konzervativním hodnotám, dále umocněný radami na internetu i samozvaných odborníků na seznamování. Oproti tomu se mladé ženy emancipují a po dětech ani partnerovi často netouží, i kvůli systematické nerovnosti mezi pohlavími a neochotě státu stíhat násilí na ženách.
Zdroje:
Foreign Policy: What Happens to China’s Surplus Men?
Sinopsis: Tři děti, ne víc… nebo taky nic
