Hlavní obsah
Aktuální dění

Čína a svět tento týden: Postrach severních i jižních moří

Foto: Johnmartindavies / CC BY-SA 4.0 / Wikimedia Commons

Čínské lodě ve světových mořích prorážejí plynovody i díry do lodí amerických spojenců.

Článek

Náhodná nehoda?

Čínská vláda se přiznala k poškození plynovodu Balticconector mezi Finskem a Estonskem. Na vině byla pravděpodobně čínská loď Newnew Polar Bear, jejíž kotva zanechaná na místě vedla k identifikaci lodi. Podle Číny jde o nehodu, finské a estonské úřady ovšem pokračují ve společném vyšetřování.

V poslední době narůstá počet plavidel, která se pohybují mezi Čínou a Ruskem s vypnutými telekomunikačními zařízeními, a to i v okolí podmořské infrastruktury, jako jsou plynovody a datové kabely. Tvrzení o nehodě navíc vyvrací odborníci, podle nichž by muselo dojít k tolika selháním v řadě, že je to téměř nemožné. Poučení z tohoto incidentu je nicméně jasné: se vzrůstajícím geopolitickým napětím je třeba zvýšit i ochranu energetické infrastruktury.

Zdroje:

Od Tomáše k Sabině

Ani napětí v Jihočínském moři nekončí. Čína a Filipíny minulý měsíc uzavřely dohodu, která měla alespoň dočasně ukončit několik měsíců trvající potyčky mezi filipínskými zásobovacími loděmi a čínskou pobřežní hlídkou u atolu Second Thomas. Ten se sice nachází ve filipínských výsostných vodách, Čína si ho však také nárokuje a nebojí se k tomu použít síly.

Spor sice skutečně na několik týdnů utichl, nicméně nyní čínské hlídky zakročily vůči filipínskému zásobování znovu, tentokrát u atolu Sabina (Escoda), též ležícího ve filipínských výsostných vodách. Čína tak dává najevo, že se i přes občasné dohody svých nároků ve filipínských mořích vzdát nehodlá. Napjatou situaci okolo filipínských atolů svět sleduje především proto, že Manila má uzavřenou obrannou dohodu se Spojenými státy; tyto potyčky by tak mohly být potenciálním zdrojem globálního konfliktu.

Zdroje:

Čínský premiér na misi v Rusku a Bělorusku

Čínský premiér Li Čchiang ve středu neohlášeně zavítal do Moskvy, kde se setkal se svým protějškem Michailem Mišustinem a posléze i s prezidentem Vladimirem Putinem. Oficiální komuniké Kremlu se pyšní tím, že „navzdory rostoucímu vnějšímu tlaku“ vzájemný obchod v uplynulém roce přesáhl 20 bilionů rublů (tedy 1,6 bilionu jüanů či více než 224 miliard dolarů), čímž země překročily cíl stanovený dříve Putinem a Si Ťin-pchingem. S odklonem od dolaru a eura, mimo jiné ve snaze o obcházení západních sankcí, navíc podíl rublu a jüanu ve vzájemných platbách nyní přesahuje 95 procent.

Čínské komuniké pak o něco vágněji vyzdvihuje, že Li Čchiang v Moskvě „posílil všestrannou praktickou spolupráci mezi Čínou a Ruskem“ a dále „povýšil čínsko-ruské komplexní strategické partnerství v nové éře na novou úroveň“. Po Moskvě Li Čchiang zavítá do běloruského Minsku. S Běloruskem, které umožnilo ruským silám vpád na Ukrajinu skrze své území, nedávno čínská armáda uskutečnila společné vojenské cvičení. Li Čchiangova návštěva obou zemí tak může být i reakcí na pokračující vojenský postup Ukrajiny v Kurské oblasti a snahou Pekingu zmapovat situaci pro další kroky.

Zdroje:

Rezoluce o rezoluci na podporu Tchaj-wanu v australském parlamentu

Málokterý dokument se tak často stává předmětem manipulací jako rezoluce OSN č. 2758 z roku 1971. Ta říká, že Čankajšek a jeho nástupci nemají v OSN reprezentovat „Čínu“. ČLR však v naprostém rozporu s obsahem textu tvrdí, že tento dokument kodifikuje její nárok na Tchaj-wan a zakládá právní rámec nejen pro sjednocení Tchaj-wanu s ČLR, ale i pro jeho ostrakizaci na mezinárodním poli, projevující se například blokováním účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. Čínské lidové republice bohužel pomáhá fakt, že ani mnozí politici, kteří s Tchaj-wanem pravidelně spolupracují, si text rezoluce, který má sotva půl stránky, nikdy nepřečetli.

Australský parlament však nyní vydal vlastní rezoluci, v níž jasně vysvětluje své stanovisko. Podle něj rezoluce OSN č. 2758 nestanovila suverenitu Čínské lidové republiky nad Tchaj-wanem, neurčuje jeho pozici v OSN ani nemluví o jeho účasti v orgánech OSN či jiných mezinárodních organizací. Jedná se o důležitý akt podpory Tchaj-wanu a jasné a jednoduché odmítnutí krkolomných čínských konstrukcí. Podstatné je i to, že podpora přišla právě z Austrálie, která často řeší pronikání čínského vlivu do nejvyšších pater své politiky.

Zdroje:

United Nations Digital Library System: UN Resolution number 2758

Ministerští dohazovači

Čínské ministerstvo občanských záležitostí chce usnadnit vstup do manželství a ztížit rozvody. Nový návrh na změnu předpisů ruší povinnost předkládat některé dokumenty a umožňuje žádat o sňatek mimo místo trvalého pobytu, naopak u rozvodu potvrzuje povinnou 30denní lhůtu „na rozmyšlenou“. Tento krok je součástí širší politiky reagující na rekordně nízký počet sňatků a velmi nízkou porodnost. Ministerstvo je v tomto směru velmi tvořivé – od září také například otevře nový vysokoškolský obor zaměřený na „manželské služby a management“, který bude studenty vzdělávat například v „plánování svateb, seznamovacích službách a rodinném poradenství“.

Strana se tak snaží udržet si kontrolu nad životy obyvatelstva i po skončení „politiky jednoho dítěte“ a zároveň řešit výzvy spojené se stárnutím populace, jež dále komplikuje již tak těžce zkoušenou čínskou ekonomiku. Zdá se, že Si Ťin-pching našel recept na tyto problémy v „novém trendu rodiny“, v níž ženy opět převezmou svou tradiční roli ochranitelky krbu (a trhu). Výsledky to zatím příliš nemá, ale dá se očekávat, že „kreativita“ a tlak úřadů v následujících letech ještě zesílí.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz