Článek
O válce a koňaku
Generální tajemník Si Ťin-pching se tento týden poprvé po pěti letech vypravil na starý kontinent, aby se pokusil napravit reputaci Číny poškozenou pandemií, podporou Ruska a rozjíždějící se obchodní válkou. Jako první zastávku si Si Ťin-pching vybral Francii, jejíž prezident Macron s oblibou mluví o potřebě snížení evropské závislosti na Spojených státech a během své loňské návštěvy v Pekingu šel generálnímu tajemníkovi hodně na ruku. Od té doby se ovšem atmosféra v Elysejském paláci dost změnila.
Se Si Ťin-pchingem se v Paříži setkala i šéfka Evropské komise a hlavní představitelka evropské politiky „deriskingu“ Ursula von der Leyen. V centru hovorů tak byly obchodní spory ohledně regulace čínského zboží na evropském trhu. Kromě toho si nechal Macron od generálního tajemníka slíbit, že ČLR nebude do Ruska dodávat zbraně. Po loňské Macronově návštěvě se čínský vůdce poprvé telefonicky spojil s Volodymyrem Zelenským – snad proto podlehl francouzský prezident dojmu, že má na Si Ťin-pchinga v tomto ohledu zvláštní vliv.
Si se v Paříži tvářil, že problémy s čínskou nadprodukcí na evropském trhu či pomocí Pekingu Moskvě neexistují. Efekt schůzek je tak nejistý. Hlavní výhrou zatím zůstává Si Ťin-pchingův slib Macronovi, že ČLR neuvalí zvláštní cla na francouzský koňak.
Zdroje:
RMRB: 习近平同法国总统马克龙举行会谈
Přes Pyreneje za skálopevnými přáteli
Si Ťin-pchingovi se dostalo přátelštějšího přijetí na dalších štacích v Srbsku a Maďarsku. Od prezidenta Vučiće ani premiéra Orbána se žádná kritika neočekávala. Obě země sdílí čínskou skepsi vůči Západu a Čína se zde v uplynulých letech stala významným investorem. Do Bělehradu dorazil v den 25. výročí vybombardování čínské ambasády v roce 1999, což mu poskytlo dobrou záminku ke slovním výpadům proti NATO. Srbsko se nikoliv náhodou jako jediná evropská země pyšní čínským systémem protivzdušné obrany. V Maďarsku čínské podniky jako CATL nebo BYD budují továrny na výrobu autobaterií a elektromobilů a připravují tak alternativní cestu na evropský trh v případě uvalení protidumpingových cel na státem subvencovaný export elektromobilů z Číny.
Vztahy se však budují i v jiných oblastech. Na začátku roku posílilo Maďarsko bezpečnostní spolupráci s Čínou a podepsalo dohodu o čínských policejních hlídkách v místech s větší koncentrací čínských turistů. Budapešť také opakovaně vetuje prohlášení Evropské unie týkající se Tchaj-wanu, Východního Turkestánu (Ujgurska) nebo Hongkongu, a úspěšně tak nabourává snahy o jednotný celounijní postoj vůči Pekingu.
Zdroje:
Foreign Policy: China’s Xi Cultivates ‚Ironclad Friendship‘ in Eastern Europe
Visegrad Insight: Xi Jinping in Europe. What Makes His Trip So Special?
„Džentlmenská dohoda“ o rezavějícím vraku
Čínské úřady tento týden zveřejnily přepis údajného rozhovoru, podle nějž Filipíny v lednu přistoupily na dohodu ohledně atolu Thomas 2. Na něm je od 90. let zakotvená loď, která zde pomáhá filipínskému námořnictvu udržovat chatrnou přítomnost. Podle této údajné „džentlmenské“ dohody by Filipíny mohly k lodi přivážet jen potraviny, vodu a humanitární potřeby. To by hrálo do karet Číně – rezavějící loď nutně potřebuje dodávky materiálu na opravu. Filipínská strana se obává, že pokud se loď definitivně rozpadne, bude chtít ČLR strategicky položený ostrov převzít pod svoji kontrolu.
Filipínské úřady existenci takovéto dohody popírají. Čínské nároky na tuto oblast ostatně smetl ze stolu již v roce 2016 závazný verdikt mezinárodního tribunálu v Haagu. Velitel filipínské armády Romeo Brawner k tomu uvedl, že „tvrzení [Pekingu] mají pouze odvést pozornost od pokračujícího agresivního chování čínské pobřežní stráže“. Na opakované čínské útoky silnými vodními děly, laserem vojenské třídy či blokování pohybu poblíž dvou sporných mělčin v Jihočínském moři reagují Filipíny větším přimknutím se k USA. Nejnovějším příkladem prohlubující se vojenské spolupráce je právě probíhající společné cvičení americké a filipínské armády, do kterého se částečně zapojila i Austrálie. Potenciální spor v této oblasti by tak mohl zažehnout širší konflikt, do něhož by mohly vstoupit i USA a další spojenci.
Zdroje:
Český rozhlas Plus: Tchaj-wanská úžina, nebo Jihočínské moře? Příští velký světový konflikt by mohl začít v Indo-Pacifiku
Ministerstvo zahraničí ČLR: Foreign Ministry Spokesperson Lin Jian’s Regular Press Conference on May 8, 2024
Associated Press: US and Philippine forces sink a ship during largescale drills in the disputed South China Sea
Olympijské podvody
Do začátku LOH v Paříži zbývají tři měsíce a tento „apolitický“ svátek sportu se opět stává centrem politických debat. Šéf americké antidopingové agentury Travis Tygart v době Si Ťin-pchingovy návštěvy ve Francii prohlásil, že dopingové podvody čínských sportovců a snaha organizátorů je krýt může na blížících se olympijských hrách způsobit katastrofu. Minulý měsíc novináři odhalili, že 23 čínských plavců bylo v roce 2021 připuštěno k olympijským závodům, přestože byli pozitivně testováni na trimetazidin; někteří z nich dokonce získali medaile.
Olympijské hry se stále častěji stávají předmětem kontroverze nejen kvůli aférám s podvody a dopingem, ale také kvůli korupci či enormním nákladům na jejich pořádání. Státy investují obrovské částky do potřebné infrastruktury, jež je ovšem po konci olympijských her často téměř nevyužitelná. O pořadatelství mají také často zájem nedemokratické státy, které hry využívají k legitimizaci svých režimů v očích domácích obyvatel i mezinárodního společenství. Nejkřiklavějším případem tohoto fenoménu bylo pořádání LOH 2010 a ZOH 2022 v Pekingu.
Zdroje:
