Článek
Čínské vojenské manévry kolem Tchaj-wanu
Tři dny po inauguraci nového prezidenta Tchaj-wanu, jež proběhla v pondělí 20. května, uspořádala Čínská lidová osvobozenecká armáda dvoudenní vojenské cvičení v okolí ostrova. Poprvé šlo o simulaci plnohodnotné invaze, nikoli pouze blokády. Prvně také cílilo i na Tchaj-wanem spravovaná souostroví Ťin-men a Ma-cu poblíž čínské pevniny.
Navzdory vyhrocené rétorice a senzačním zprávám se však nejednalo o cvičení, které by bylo svou délkou, rozsahem či intenzitou výjimečné. Největší manévry od demokratizace Tchaj-wanu provázely první přímé prezidentské volby roku 1996 a vyústily do tzv. Třetí krize v Tchajwanské úžině. Peking tehdy prohlásil, že uspořádání svobodných voleb znamená začátek války. Následně zorganizoval sérii mnohadenních vojenských cvičení ČLOA za použití ostrých střel, jež narušila standardní provoz tchajwanských přístavů. Krize skončila poté, co Spojené státy do Úžiny vyslaly letadlovou loď s vojenským doprovodem. Současné vojenské cvičení, včetně tchajwanské odezvy na něj, však život na ostrově nijak viditelně neovlinilo.
Zdroje:
RFA: 中国围台军演升级
Britannica: Taiwan Strait Crises
Problematický zákon o kompetencích Legislativního dvora schválen
V úterý tchajwanský Legislativní dvůr, v němž drží většinu křesel opoziční Kuomintang (KMT) s podporou Tchajwanské lidové strany (TPP), za poněkud netransparentních okolností schválil Zákon o výkonu pravomocí Legislativního dvora (立法院職權行使法). Stalo se tak i přes mohutné protesty opozice, jež vyústily v bitku přímo při zasedání Legislativního dvora, i demonstrace před budovou parlamentu. Těch se během minulého a tohoto týdne účastnilo více než sto tisíc protestujících, zejména mladých lidí.
Opozice, ale i široká odborná a laická veřejnost, považuje zákon za hrozbu pro demokracii i národní bezpečnost. Dává totiž Legislativnímu dvoru větší kontrolu nad exekutivou. Umožňuje mu například jmenovat kontrolní komise, které mohou předvolat kohokoli z vlády i nevládního sektoru k podání vysvětlení jakékoli jejich aktivity. Pokud by daný subjekt nespolupracoval, hrozí mu vysoké pokuty i vězení. Zákon také umožňuje zveřejňovat i utajované informace. Zároveň nepočítá s přítomností právníků u výslechů a nepřipouští opravné prostředky. Lze tedy očekávat, že po jeho přijetí protesty neskončí.
Zdroje:
Laws & Regulations Database of the ROC: 立法院職權行使法
Medium: Call for Petition — Taiwan CSOs: Proposed ‚Reforms‘ Endanger Rights, Enable Transnational Repression
Světové zdravotnické shromáždění opět bez Tchaj-wanu
Do třetice o Tchaj-wanu, ovšem bez Tchaj-wanu. Světová zdravotnická organizace (WHO) se rozhodla nepozvat Tchaj-wan na své výroční shromáždění, jež od pondělí zasedá v Ženevě. Pod tlakem ČLR mu neudělila ani status pozorovatele, který má například Vatikán, Palestina či Řád maltézských rytířů. Mottem WHO je „zasazujeme se o lepší budoucnost pro všechny“, což ovšem zjevně neplatí pro 24 milionů obyvatel Tchaj-wanu.
Tchaj-wan má skvělý zdravotní systém a také se velmi aktivně podílel na potlačení pandemie covidu-19. Ta se tak rychle rozšířila i kvůli tomu, že Peking nákazu dlouhé týdny tajil. Tchaj-wan aktivně sdílí informace s mezinárodním společenstvím, přestože mu v tom WHO brání upíráním jakékoli účasti na svých aktivitách. Proti vyloučení Tchaj-wanu se ohradila skupina osmi demokratických států včetně České republiky ve společném prohlášení odsuzujícím kroky WHO.
Zdroje:
ČEKK v Tchaj-peji: Joint Press Release: Support for Taiwan's meaningful engagement with the World Health Organization and participation as an observer in the World Health Assembly
Čína, Japonsko a Jižní Korea u kulatého stolu
26. a 27. května se v Soulu po více než čtyřech letech sešli představitelé Jižní Koreje, Číny a Japonska a vydali společné prohlášení o spolupráci týkající se obchodu, změny klimatu, kultury a cestovního ruchu i stárnutí společnosti. Všichni tři hodlají podpořit dohodu o volném obchodu a budou usilovat o zajištění rovných obchodních podmínek na celosvětové úrovni.
Čína je pro Jižní Koreu i Japonsko nejdůležitějším obchodním partnerem, snaží se tedy udržovat dobré vztahy. Jak však konstatovala Minseon Ku, odbornice na zahraniční politiku a národní bezpečnost z Dartmouth College, „politicky dává prezident Yoon najevo, že je silným zastáncem amerického konceptu mezinárodního řádu a sdílí hodnoty s Japonskem“. Japonský premiér Kišida zdůraznil také otázku Tchaj-wanu a upozornil, že Japonsko bedlivě sleduje manévry Lidové osvobozenecké armády v okolí Tchaj-wanu po inauguraci tchajwanského prezidenta.
Zdroje:
