Článek
Summit BRICS: Zlaté cihly a dolary
Si Ťin-pching se po roce a půl vydal na zahraniční cestu do Ruské federace, kde se účastní summitu zemí BRICS (čínsky 金砖国家 neboli „Státy zlatých cihel”). Jeho ruský protějšek Vladimir Putin v Kazani hostí na 36 světových lídrů, vedle hlav původních členských států nechyběli ani zástupci nově příchozích členů, včetně těch z Íránu, Spojených arabských emirátů nebo Saudské Arábie. Účast generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který dříve odmítl pozvání na Globální mírový summit ve Švýcarsku, kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Hlavní diskuse se na summitu vedle „reformy světového řádu“ soustředí také na alternativní platební systémy a snížení závislosti na dolarových transakcích, což by členským státům usnadnilo obcházení západních sankcí. Že to však nebude jednoduchý úkol, dokazuje oficiální průvodce pro účastníky summitu. Ten jim doporučuje, aby si kvůli omezené funkčnosti zahraničních platebních karet na místo přivezli právě americké dolary a eura volně směnitelné za rubly.
Zdroje:
Xinhua: 习近平出席金砖国家领导人第十六次会晤并发表重要讲话
Business Insider: Russia tells BRICS summit guests to bring US dollars, euros
Cla a celnice
Evropské ekonomické spory s Čínou se netýkají jen oblasti elektroaut, na jejichž dovoz Evropská komise nedávno uvalila nová zvláštní cla, ale také například společnosti Nuctech. Ta je celosvětově jedním z největších dodavatelů techniky, jako jsou bezpečnostní scannery pro letiště. Stejně jako v případě výrobců elektrovozů EK firmu Nuctech vyšetřuje, zda k udržení svého dominantního postavení na trhu nevyužívá podpory čínského státu. Firma se krokům EK komise brání a tento týden se odvolala proti rozhodnutí Tribunálu EU, který rozhodl o pokračování vyšetřování.
I přes probíhající vyšetřování se firmě Nuctech v Evropě daří. V posledních měsících například získala zakázky v hodnotě několika milionů eur na dodání techniky pro celnice v italských přístavech. Jejich financování bude čerpáno z fondů Evropské komise.
Zdroje:
Izolace Tchaj-wanu a výročí rezoluce, o níž ČLR stále lže
V pátek 25. října uplyne 53 let od přijetí rezoluce OSN č. 2758. Tato rezoluce, jíž prostou většinou v roce 1971 přijalo Valné shromáždění OSN, rozhodla, že „představitelé Čankajška nesmí v OSN reprezentovat Čínu“. Tchaj-wan, který si v té době činil nároky na celou Čínu, odmítl návrhy dvojího zastoupení. Ztratil tak místo v této organizaci, které spolu s pozicí stálého člena Rady bezpečnosti převzala ČLR.
Roku 1991 se Tchaj-wan ústavními dodatky vzdal nároků na Čínu. ČLR však dále blokuje jakoukoli jeho smysluplnou účast v OSN i přidružených organizacích a dezinterpretuje význam této rezoluce. Dokument podle ní s konečnou platností rozhodl, že Tchaj-wan má patřit Číně, nemá mít možnost sám sebe reprezentovat na mezinárodním poli a nemá k němu být přistupováno jako ke státu. Proti překrucování významu rezoluce vystupuje například Meziparlamentní aliance k Číně. Ta vyzvala členské státy k přijetí usnesení, která by její význam uvedla na pravou míru. Prozatím tak učinila Austrálie s Nizozemskem, dnes o tom jedná i Evropský parlament.
Zdroje:
United Nations Digital Library: Restoration of the lawful rights of the People's Republic of China in the United Nations
Embassy of the PRC in the USA: White Paper: The Taiwan Question and China's Reunification in the New Era
X: IPAC
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
Sbližování Číny s Vatikánem pokračuje
Tento týden papež František rozhodl již o třetím prodloužení prozatímní smlouvy o jmenování biskupů v ČLR. Dohoda, podle níž papež světí biskupy předem schválené Pekingem, byla uzavřena roku 2018 původně na dva roky, papež ji však vždy po dvou letech prodloužil. Nyní má smlouva platit další čtyři roky. Deklarovaným cílem papeže, jenž je k porušování lidských práv ze strany ČLR značně shovívavý, je sjednocení čínských katolíků. Ti jsou od vzniku ČLR rozděleni na státem uznávanou a trpěnou církev, která až do roku 2018 s Vatikánem nekomunikovala, a tzv. podzemní církev, která naopak se Svatým stolcem vztahy udržovala, a to i za cenu vysokých osobních obětí, včetně rizika zatýkání a mučení. Mnozí věřící proto tuto dohodu vnímají jako zradu.
ČLR považuje státem povolená náboženství, včetně katolické církve, za součást jednotné fronty, náboženské organizace tak mají především pomáhat šířit socialistickou ideologii. Od nástupu Si Ťin-pchinga k moci navíc pozorujeme kampaň za „počínštění“ náboženství, kostely jsou dozdobovány portréty Si Ťin-pchinga, případně rovnou bořeny, a součástí výuky katechismu je Si Ťin-pchingovo učení. Již okleštěná práva věřících, kteří například smí vyznávat víru až od 18 let, jsou tak dále omezována.
Zdroje:
