Článek
Významná výročí
1. července oslavila Komunistická strana Číny 104. výročí od svého založení. Původně intelektuální kroužek při Pekingské univerzitě čítající přibližně 60 osob se pod vedením poradců ze Sovětského svazu rychle rozrostl a v občanské válce svrhl legitimní republikánskou vládu. Následně roku 1949 komunistická strana založila Čínskou lidovou republiku. Pod jejím vedením v novém státě zemřelo během ozbrojených střetů, v politických procesech, etnických čistkách ale i během uměle vyvolaného hladomoru dle konzervativních odhadů alespoň 35 milionů čínských občanů, některé odhady nicméně hovoří až o jednom stu milionů obětí. Od roku 2012 je generálním tajemníkem KS Číny Si Ťin-pching, který v rámci vnitrostranických čistek ročně vyšetřuje a stíhá více než půl milionu spolustraníků pod záminkou korupce. Během jeho funkčního období též výrazně zesílily represe vůči etnickým a náboženským menšinám; například koncentračními tábory ve Východním Turkestánu (Sin-ťiang) prošlo na tři miliony vězňů ujgurského původu, z nichž asi 1,8 milionu je stále vězněno (v Číně žije necelých 12 milionů Ujgurů).
Páté výročí oslavil taktéž 30. června Zákon o státní bezpečnosti, jímž Komunistická strana Číny definitivně připravila Hongkong o poslední zbytky autonomie i občanských a politických svobod. Hongkong byl spravovaný jako britská kolonie, 1. července roku 1997, tedy na výročí vzniku KS Číny, jej však Velká Británie předala Čínské lidové republice. Oba státy v roce 1984 společně podepsaly právně závaznou deklaraci, jež měla Hongkongu zaručit rozsáhlou autonomii po dobu následujících padesáti let. Tento závazek vydržel sotva polovinu té doby.
Zdroje:
University of Hawaii: China`s Bloody Century
RFA: Expert Says 1.8 Million Uyghurs, Muslim Minorities Held in Xinjiang’s Internment Camps
Sinopsis: Čínská lidová republika – politický systém
Sinopsis: Hongkong
Dalajlama definuje podmínky své reinkarnace, Číně navzdory
Další důležité výročí 6. července čeká 14. dalajlamu Tändzin Gjamccha, a sice jeho 90. narozeniny. Během probíhajících oslav v indické Dharamsale, kterých se účastní podporovatelé Tibetu z celého světa, vydal dalajlama zásadní prohlášení potvrzující budoucí pokračování této instituce. Současně zdůraznil, že výhradní pravomoc rozpoznat jeho budoucí reinkarnaci bude ležet v rukou nadace Gaden Phodrang, která spravuje majetek a duchovní odkaz dalajlamovské linie, a zopakoval, že žádná jiná autorita nemá pravomoc se do této záležitosti vměšovat.
Tímto prohlášením reaguje na dlouhodobé snahy Pekingu o kontrolu nad tibetským buddhismem a jeho globálním vlivem. To dokazuje i případ unesení tehdy šestiletého 11. pančhenlamy v roce 1995 a dosazení vlastního adepta na hierarchicky druhou nejvyšší pozici po dalajlamovi. V roce 2007 čínské úřady přijaly „Opatření k řízení reinkarnací živoucích Buddhů v tibetském buddhismu“, čímž chtějí dále institucionalizovat stranickou kontrolu nad tímto duchovním procesem. Dalajlamovo prohlášení přichází v kontextu širší čínské politiky, která zahrnuje rostoucí militarizaci Tibetu, těžbu nerostných surovin a strategické projekty, jako jsou obří přehrady na mezinárodních tocích. Komplexní analýzu problematiky dalajlamova nástupnictví a jeho geopolitických dopadů přináší nedávná zpráva výzkumnice Kate Saunders publikovaná projektem Sinopsis.
Zdroje:
Sinopsis: Sacred Authority and State Power: The Future of the Dalai Lama Institution in a Global Context
Čínští diplomaté – jednající i provokující
Čínský ministr zahraniční Wang I během tohoto týdne navštíví EU a setká se s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallas. Jednat pravděpodobně budou o obchodních vztazích a roli ČLR ve válce na Ukrajině. Ve světle nevyzpytatelné zahraniční politiky Donalda Trumpa se Peking snaží vztahy s EU prezentovat jako „kotvu stability“ ve světě, kde „bují protekcionismus, unilateralismus a šikana (slabších států)“. Z obdobných prohlášení čínského ministerstva zahraničí je patrné, že se ČLR snaží využít asertivní chování Washingtonu pro narušení tradičních transatlantických vazeb, vůči nimž se prezentuje jako racionálnější alternativa. Ze strany USA a ČLR mezitím zaznívají opatrné náznaky snah o deeskalaci obchodní války. Donald Trump minulý týden mluvil o dosažení obchodní dohody s Čínou, aniž by zmínil další detaily. Čína zase naznačuje ochotu domluvit se v oblasti vývozu vzácných kovů do USA. Trump by pak rád stál v čele podnikatelské delegace do ČLR a zve Si Ťin-pinga na summit OSN do New Yorku.
Méně diplomatickou tvář ČLR Evropě nastavuje, pokud jde o vztahy s Tchaj-wanem. O dramatickém průběhu loňské návštěvy ČR tchajwanskou viceprezidentkou Siao Mej-čchin (Hsiao Bi-khim), jež přijela na pozvání projektu Sinopsis, nově informovalo Vojenské zpravodajství. Během pobytu v Praze byla viceprezidentka sledována diplomaty z vojenského úseku čínské ambasády. Jeden z nich při manévrech kolem Siao, která se nacházela pod ochranou české policie, málem způsobil dopravní nehodu. VZ také zaregistrovalo přípravy čínské strany na zastrašení viceprezidentky, ke kterému mělo dojít úmyslným nabouráním jejího vozu. Tato provokace nicméně zůstala pouze ve fázi přípravy. Pro vřelé vztahy s Tchaj-wanem je Česko často terčem čínských zpravodajců a kyberútoků. Mezi nedávno zveřejněné čínské akce tohoto charakteru patří kyberútok proti Ministerstvo zahraničních věcí či obtěžování lidí u tchajwanského stánku na festivalu Svět Knihy čínskými návštěvníky.
Zdroje:
Nikkei Asia - Trump envisions China trip with dozens of CEOs
iRozhlas - Čínský nátlak na Světě knihy. Žena fotila lidi v tchajwanském stánku, žádala i odstranění vlaječek
WHO nemůže vyloučit vznik Covid-19 z laboratoře – klíčové informace ale Čína nepustí
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve své zprávě z 27. června 2025 uvedla, že i přes pravděpodobný zoonotický přenos ze zvířete na čověka zůstává reálnou hypotézou vzniku pandemie COVID-19 také únik viru z laboratoře Wuchanského virologického institutu. Vědecká poradní skupina pro původ nových patogenů (SAGO) zdůraznila, že nejistota zůstává kvůli nedostatečné transparentnosti Číny, která nadále omezuje přístup k zásadním datům, jako jsou genetické sekvence raných případů, informace o zvířatech prodávaných na wuchanských trzích a podrobnosti o podmínkách v místních laboratořích a výzkumných pracovištích. O vyšší míře pravděpodobnosti úniku z laboratoře hovořily už některé dřívější zpravodajské zprávy, včetně amerických a německých analýz.
Samotná WHO dlouhodobě čelí kritice za to, že podléhá politickým tlakům a v mnoha ohledech během pandemie šla na ruku čínskému vedení. Kontroverze kolem zkoumání původu viru doprovázely i další problémy, jako vyzdvihování čínské politiky „nulového covidu“. Ta na sklonku roku 2022 vyvolala masové protesty a vedla k ukončení bezprecedentních lockdownů, jež tvrdě omezovaly základní občanské svobody. Politizaci struktur WHO ilustruje i pokračující vyloučení Tchaj-wanu ze Světového zdravotnického shromáždění (WHA), a to navzdory jeho včasným varováním před nezvyklým respiračním onemocněním šířícím se v Číně několik týdnů před reakcí WHO. Tyto postoje ztěžují globální spolupráci v oblasti veřejného zdraví a potenciálně zadělávají na další problémy do budoucna.
Zdroje:
Čína jen bokem
Nedávnému summitu NATO v Haagu dominovalo především téma ruské agrese na Ukrajině a otázka navýšení obranných rozpočtů členských států. Generální tajemník Mark Rutte se v úvodu summitu krátce vyjádřil i k Číně a její rostoucí vojenské expanzi a uvedl, že Čína spolu s Íránem a Severní Koreou umožňuje další trvání války na Ukrajině prostřednictvím dodávek zboží s dvojím využitím. Ve finální deklaraci ale zmínka o Číně úplně chybí, přestože v předchozích letech NATO identifikovalo Čínu jako jednu z nejvýznamnějších hrozeb. Namísto toho se velmi stručná deklarace věnuje téměř výhradně otázce obranných rozpočtů, pravděpodobně ve snaze udržet náklonnost a pozornost Donalda Trumpa, který dlouhodobě vyhrožuje vystoupením USA z aliance.
Přestože Rutteho poznámky byly spíše okrajové, Peking se proti vyjádřením silně ohradil a obvinil alianci z šíření „nepodložené hysterie“ a zneužívání bezpečnostních otázek k politickému nátlaku. Čína se obává zvýšení vojenských aktivit NATO v Indo-Pacifiku a viní alianci z podpory „hegemonie“ Spojených států. Trump si ale bere Čínu a Indo-Pacifik jako svou hlavní prioritu a oproti předchozí administrativě se snaží zbytek aliance do regionu příliš nezapojovat.
Zdroje:
Newsweek: China Reacts to ‚Massive‘ NATO Warning
