Článek
Odepřít lidem diskuzi pod článkem zavání zbabělostí. Je to jako mít svůj názor a nesnést jiný. Nechtít ho vyslechnout, natož se nad ním, potažmo nad sebou zamyslet a nedej bože ho i přijmout. Sto lidí, sto názorů a nikdo se nezavděčí všem. Je pravda, že rádi diskutujeme, rádi se k obsahu vyjadřujeme, píšeme slova obdivná a často i nesouhlasná, dokážeme podpořit, někdy i odsoudit. Na vypnutí diskuze má každý autor právo, ale v mých očích je to určitý druh zbabělosti. Bát se toho, co se v diskuzi dočtu. Neodsoudil mě někdo? Neměl někdo jiný názor? Mám špatnou gramatiku nebo pravopis? Píšu nesmysly? Jsem celkově špatná? Jsem prolhaná?
Mám potřebu něco lidem sdělit, ale nejsem ochotna přijmout reakci. Pokud si za sděleným obsahem stojím, nemůže mě přece nějaký prostoduchý názor diskutujícího nijak rozhodit. Článek, který pobaví, dost se líbí, většina s ním souhlasí, moc velikou diskuzi většinou nemá. Posbírá svoje srdíčka, ale pokud se už diskuze nějakým stylem rozvine, většinou jsou to názory rýpavé a negativní, diskutující obecně tak nějak moc nechválí za sdělené, spíše mají potřebu vyjádřit jiný názor, nebo pochyby.
Jenže i článek, který má jen pár srdíček, může mít obsáhlou diskuzi. Stal se čtenářsky zajímavým, autor trefil téma, které zaujalo, a přestože se nikdo se srdíčky nepředá, tak diskuze jede naplno. A proč ne? I čtenáři mají právo na svůj názor a často nediskutují ani o autorovi samotném, jakožto o problematice, které se článek týkal.
Není povinností autora diskuzi číst.
Diskutující se často baví mezi sebou, ani nepočítají s tím, že by autor musel jejich komenty číst. Já, jako autorka, jsem naopak za každou diskuzi vděčná. Jsem ráda, že čtenářům stojím za nějaké vyjádření, i když mi také často nandají, jen jak umí. Možná jsem jim šlápla na nějaké jejich pomyslné kuří oko, nebo píchla do vosího hnízda, jak se říká, nebo jsem je prostě jen naštvala a můj příspěvek je pobouřil, sekla jsem nějakou hrubku, kterou mi vyčtou, nesouhlasí s mými postoji, jsem pro ně prostě… no pro každého asi jiný druh jiného tupějšího zvířátka. Ale zaujala jsem, mají potřebu se vyjádřit, tak ať píšou.
Čtěte a pište. Pište do diskuze. Já jsem ráda, že jsem zaujala, že máte potřebu se vyjádřit. Věnovat svůj čas sepsání textu. I když se mnou nebudete souhlasit, na což máte právo, jsem ráda, že vám stojím za ten čas.
