Článek
Určitě to znáte, jdete ke kasám, ale u každé je dlouhá fronta. Zařadíte se do té nejkratší, ale ouvej, sice je tam méně zákazníků, ale zase jim přetékají vozíky nákupem. Stojíte a náhle se ozve hlášení, že se otevírá kasa pět. Tak vystartujete rychlostí blesku k té otevřené kase, ale jste stejně až pátí, nebo třeba i druzí, jenže na kase nesedí prodavačka a trvá jí to opravdu dlouho, než se dostaví. Na své původní pozici byste měli už dávno zaplaceno. Nebo se stane jakýsi zádrhel, zákazník před vámi nemá třeba zváženou mrkev, a tak se čeká, než si ji doběhne přes celou prodejnu zvážit. Nebo je třeba storno. Produkt byl špatně označený, paní ho za tu cenu nechce, a tak prodavačka zvoní a čeká se, až se dostaví nadřízená a stornuje položku. Prostě tam stojíte jako ovce, potíte se v zimní bundě, chce se vám na záchod a čas letí.
Dobrým krokem vpřed je samokasa. Důležité je, zapamatovat si druhy ovoce, zeleniny a pečiva, které nakládáte do vozíku. Pro ty, kteří tuto informaci nedokážou donést v hlavě až na kasu, je dobré si cedule ofotit. Pak nebudou mít problém zvolit správný produkt. V některých obchodech může být problém se zlevněným sortimentem, bude potřeba spolupráce obsluhy, někde zase s alkoholem, kdy je třeba, aby obsluha odsouhlasila věk. Také doporučuji skenovat kód čtečkou, která je součástí této kasy, jde to někdy snadněji než mávat zbožím nad váhou kasy. Některé samokasy, a v určitých obchodech dokonce všechny samokasy, berou pouze karty, takže hotovostí zde nezaplatíte. Samokasa není až taková výhra, ale už je to krok kupředu a vždy jsem rychlejší než zákazník na obslužné pokladně.
Dalším vylepšením některých prodejen je možnost skenovat si kódy zboží telefonem v průběhu nakupování. Je pravda, že jsem zkoušela, ale nijak mne to neuchvátilo. Telefon kódy nebral moc spolehlivě, musela jsem s výrobkem různě točit a kroutit a naklánět ho, prostě žádná hitparáda.
Ovšem systém Scan&Go je naprostá vychytávka. Miluju obchody, které ho mají. U vstupu načtete zákaznickou kartu, přihlásí se vám volná čtečka. Tou naprosto bez problémů skenujete kódy výrobků a ihned na místě víte, kolik co stojí, protože v regálech je kolikrát chaos a zboží je promíchané. Nakoupit ovoce nebo zeleninu je také jednoduché, stejně tak jako pečivo. Prostě naskenujete kód z cedulky nad regálem a zadáte počet kusů, nebo oskenujete nálepku ze sáčku v případě vážených produktů. Zde má každá prodejna ovšem trošku jiný systém, jinak se skenuje toto zboží v Globusu a jinak třeba v Kauflandu. V každém případě to je snadné. A hlavně sken bere všechny položky spolehlivě a rychle, průběžně víte, kolik za nákup zaplatíte a zboží si rovnou skládáte do tašek. Při ukončení nákupu uděláte jen pár skenů, přiložíte kartu a jdete. Nic už nikam nepřekládáváte na pás, nic z něj opět neskládáte do vozíku nebo do tašky. Prostě paráda.
Ideální je, když má tento systém i svoje kasy, protože tam to jde jak na běžícím pásu. Pokud jsou kasy společné také pro zákazníky, kteří si markují sami, tak zvané samokasy, opět to zdržuje. Než oni si projedou čtečkou každý produkt, než zadají ty správné housky nebo jablka, tak vytvářejí v nákupní špičce frontu i zde.
Jenže Scan&Go využívá sotva pár zákazníků. Většina stojí nekonečnou frontu na paní prodavačku, ale nemyslete si, že tyto fronty se týkají jen starších lidí. Kdepak. Mezi maminami a tatíky s plnými vozíky stojí i studentíčci, kteří v ruce třímají pytlík chipsů a jedno frisco. Stojí a čekají, než na ně konečně dojde řada, ne každý má takové tvrdé lokty, aby řekl: „Prosím vás, nemohl byste mě pustit? Já mám jen dvě věci.“ Ale vlastně co by říkal? On přece ovládá ten nejchytřejší mobil, a tak proč není schopný nakoupit Scan&Go?
A neříkejte mi, že vy všichni, kteří stojíte ty předlouhé fronty, tak činíte ze soucitu k práci prodavačky. To mi tvrdil zpočátku i můj muž, když začal boom samokas. Doteď teda nenávidí to vyhledávání zboží bez kódu. Ovšem se čtečkou v ruce, ukládáním nákupu do tašky a rychlým placením i on zapomněl na podporu této profese, kterou zprvu demonstroval předlouhým vystáváním v nekonečné frontě. Ne, je to o nechuti učit se novému, pohodlí zažitých stereotypů a odmítání představy přínosu moderních technologií ve svůj prospěch.
