Článek
Pro ty, kteří netuší, co to Knihobot je, tak malé představení
Je to internetový obchod, který vykupuje použité knihy. Platí ovšem až po jejich prodeji, ze kterého si pochopitelně bere od prodávajícího patřičnou provizi.
A jak to vše funguje?
Dejme tomu, že máte doma knížky, o kterých víte, že je nevyužijete. Mohou to být knihy, které jsou relativně nové, ale protože neustále obměňujete svoji knihovnu, tak se starších a přečtených titulů zbavujete. Nebo máte knihy dětské. Děti odrostly, knihy zabírají místo, nastal čas poslat je dál. Další, dost častou možností jsou knihy z pozůstalosti. Mohou jich být desítky až stovky.
A všechny tyto knihy se rozhodnete poslat dál právě přes Knihobot. Oslovíte Knihobot, pošlete fotky knih. Stačí klidně hřbety knih vyskládaných na sebe, nebo knihy srovnané na polici. Do druhého dne vám do emailu přijde zpětná vazba. O vaše knihy se postaráme, nebo v záporném případě, tyto knihy bohužel nedokážeme prodat. Vyjádření přijde vždy hromadně k celé fotografii knih. Staré básně, cestopisy, učebnice, říkanky pro děti, moderní romány.
V případě vyjádření, že knihy přijmou, si vygenerujete kód do zásilkovny, který napíšete nebo nalepíte na krabici, ve které knihy odešlete. Klidně si můžete nechat poslat i více kódů. Knihy pečlivě zabalíte a odnesete na pobočku zásilkovny. Po určité době se knihy objeví ve vašem klientském účtu. Vidíte přesně, za jakou cenu budou nabízeny. Je pravda, že může přijít rozčarování. Kousek, o kterém jste byli přesvědčeni, že má určitou hodnotu, je nabízen za pakatel. Ta částka je tak nízká, že je jasné, že z prodeje nedostanete ani halíř. Řeknete si, ale co, někomu udělá radost.
Čím je kniha dražší, tím vyděláte více peněz. Je to pochopitelné. Pokud je ovšem oceněna na méně než padesát korun, nedostanete nic. Vám náleží 60 % prodejní ceny mínus poplatek 29 korun z každé prodané knihy. Za knihu, která se prodá za 350 Kč, máte zisk 181 Kč, což není mnoho.
Výhody Knihobotu
Knihobot má své veliké výhody. Systém je jednoduchý a pohodlný. Knihy zdarma hromadně odešlete a o nic se už nestaráte. Pravidla prodeje jsou jasná, jediné, co vás může překvapit, je výše ocenění.
Jako příklad: Encyklopedie z osmdesátých let ve třech svazcích byla tehdy neskutečně drahá a její majitel si jí velmi vážil. Při prodeji se dostaví zklamání. Ačkoliv je ve výtečném stavu, je nabízena za pár desítek korun. Je to tím, že tato encyklopedie vyšla ve velikém nákladu, nyní je pochopitelně již zastaralá a nemá ani historickou hodnotu. Trh je tímto titulem nasycen. Zjistíte, že stejnou encyklopedii nabízí každý antikvariát a internetové bazary jsou jí také plné. Na druhou stranu se může stát, že kniha, která je podle vás naprosto obyčejná, se prodá za nečekaně vysokou cenu.
Proč Knihobot není lichva
Knihobot je bazar knih s předem nastavenými pravidly a lichva je poskytnutí půjčky nebo úvěru za extrémně vysoký úrok, který je neúměrně vysoký ve srovnání s obvyklými úrokovými sazbami. Lichva je považována za neetickou a nelegální praktiku, protože využívá finanční tísně nebo nedostatečné informovanosti osob, které si půjčují peníze.
A i když vezmeme v potaz, že zde vzniká jiná smlouva, než smlouva o půjčce, ale smlouva kupní, tak zde není splněna podmínka zneužití finanční tísně nebo nedostatečné informovanosti.
Jde o zcela běžnou kupní smlouvu mezi prodávajícím a kupujícím za cenu běžnou pro prodávaný předmět. Je to prostě trh. Cena je tržní. Nikdo nikoho do ničeho nenutí, nikoho nezneužívá. Každý si může vybrat, kde knihu koupí a kde ji prodá. Možností je hodně.
Jiné možnosti prodeje
Antikvariát
Knihy můžete odnést do antikvariátu. Tam je proberou, některé přijmou, jiné vrátí. Pokud se v cenách knih neorientujete, tak vás klidně napálí. Je to mnohem méně průhledné než Knihobot, kde máte srovnání. Někdy může pracovník antikvariátu dorazit i k vám domů, pokud máte knih k prodeji hodně, třeba z pozůstalosti, je běžné, že vykoupí rovnou i celou pozůstalost, kterou na místě ocení. Můžete si zde být jisti, že vás nenapálil a že ve skutečnosti nemají tituly několikanásobně vyšší hodnotu? Nemůžete.
Trh knih
A potom je ještě možnost prodávat knihy po jedné. Třeba na internetu na Trhu knih. Musíte mít ovšem místo, kde budete knihy skladovat, třeba i řadu let, než dojdou k prodeji a také vás bude čekat mravenčí práce. Jednu po druhé nafotit, vystavit a hlavně zjistit cenu, za kterou je ještě možné ji nabízet. Dá se předpokládat, že kupující budou stát vždy pouze o jednu knihu z vaší nabídky, je tedy třeba nastavit takovou cenu, aby se ještě kupujícímu vyplatil titul koupit právě od vás, když bude muset zaplatit vysoké poštovné. A potom budete každou knížku zvlášť balit a běhat s ní na poštu, nebo do zásilkovny. Při prodeji knih z pozůstalosti, kde jich bývají běžně stovky, naprosto nemyslitelné.
Paní spisovatelku Špitálníkovou ale nejvíce rozlítilo, že Knihobot prodával knihu, kterou napsala a nebyla určena k prodeji, neměla ani ISBN. Inu, je to bazar knih, prodej knih není podmíněný přiděleným ISBN. Je to stejné, jako by malíř namaloval obrazy pro členy své rodiny. A najednou je někdo prodal do frcu. Co k tomu dodat?
Není na tom nic nezákonného a nikde není ani stopa po nějaké lichvě. Jedni dobrovolně prodávají a druzí dobrovolně nakupují.
Kde končí neprodané knihy?
Špitálníková také poukázala na svědectví zaměstnanců, kteří uvedli, že určité množství knih se pravidelně likviduje, ačkoliv Knihobot tvrdí: Dáváme knihám druhý život.
Je nutné si uvědomit, že většina lidí nedokáže posoudit, jak moc jsou jejich knihy prodejné. Krásná kuchařka, jako nová, na křídovém papíře, plná ilustrací a má neskutečně nízkou prodejní cenu. Kdo by to do ní řekl? Ale stará omšelá sbírka básní po babičce se prodá za tři stovky. Nebo třeba potrhaná knížka, která ve sklepě ležela celá desetiletí Poslední plavba kapitána Lapérouse se prodá třeba za tisíc korun. Také nečekané.
Jenže velká část knih se nabízí dlouho, nikdo je nechce, cena pochopitelně klesá, až se nakonec z nabídky vyřadí. A mohou to být tituly, na které byl dědeček tak pyšný, že je má ve své knihovně. Jenže bohužel, vyšly v takových vysokých nákladech, že se staly neprodejnými. Je jich dosud mezi lidmi mnoho. Ano, zde je heslo, dáváme knihám druhý život. Prý jdou do knihovniček do zařízení pro seniory, k dalšímu uměleckému zpracování nebo jsou využity jinak. Jenže při tom objemu knih, které se přes Knihobot valí, ani není divu. Kam by se všechny ty tisíce knih daly? To by knihovničky všech domovů pro seniory už dávno praskaly ve švech.
Dnes Knihobot na svých stránkách hlásí: Za posledních 24 h jsme přidali 26 820 knih. To je na výšku jako 8,4 Petřínských rozhleden. Takže jen tak pro představu.
Tisíce spokojených zákazníků prodává a nakupuje, dosud nikoho nenapadlo, že by se stal obětí lichvy. Až nyní se spisovatelka a koreanistka Nina Špitálníková rozohnila na svém Instagramu a vyzvala k bojkotu Knihobotu.
Na tento popud začaly na povrch vyplouvat stížnosti zaměstnanců na nelidské pracovní podmínky. Ale to už je jiná kapitola. Pouze poznamenám, že tito zaměstnanci (spíš brigádníci) mají právo volby. Nejsou tam přeci drženi násilím.
Mohou odejít a pracovat jinde. Práce je dost, to bychom zde tak nadšeně nevítali pracovníky z ciziny.
Zdroje:
