Článek
Ačkoliv mám děti odrostlé, také jsem ještě zažila látkové pleny, které se musely vyvařovat a žehlit z obou stran a skleněné lahvičky na sunar, které se taktéž vyvařovaly a nebyly žádné mikrovlnky a polotovary a myčky nádobí a o pár let dříve nebyly ještě ani pračky, takže se ty pleny vyvařovaly v hrnci a protože nebyly moderní sporáky, tak se vyvařovaly na kamnech. V kamnech se muselo topit, nestačilo otočit čudlíkem. A ještě dnes si pamatuji, jak mi moje bývalá tchyně líčila s úsměvem na tváři, kterak brzy ráno probudila svých pět dětí, oblékla je a odvedla, upozorňuji, že pěšky a ve velmi hornatém terénu do jeslí, školek a škol, a šla do práce. Po šichtě sebrala všechny děti, nakoupila, odvlekla v ruce nákup do neskutečného kopce, uvařila na kamnech, kde topila dřevem, vyprala na valše, obstarala děti i muže, který jí s ničím nepomohl a druhý den vše nanovo. Pracovala v nějaké jídelně jako kuchařka. Takže její šichta nebyla vysezená za stolem. Možná to byla i dokonce pouze pomocná kuchařka, která tahala ty veliké hrnce brambor a dalších surovin. Ještě nyní si pamatuji můj úžas, jak to vůbec mohla zvládnout. Přitom ona to líčila pouze jako fakt, nijak si nestěžovala.
Dnešní mámy jsou uštvané a servané. Mají jedno, dvě děti, nic nestíhají. Jsou rozhozené z toho, že manžel, nebo partner nepomáhá dostatečně, ať už s domácností, nebo s výchovou dětí. Potřebují také čas pro sebe, kterého se jim nedostává. Jsou vyčerpané nejen fyzicky, ale spíše psychicky.
Doba se změnila, je jiná. Z výchovy dětí se stala věda, dítě už není možné usměrnit plesknutím, děti nejsou zvyklé pomáhat, nemusí se podílet na chodu domácnosti. Pochopitelně ty starší, školou povinné. Ačkoliv maminkám ubyly povinnosti s látkovými plenami miminek, chod domácnosti se zjednodušil mnoha moderními vymoženostmi, mnohonásobně se zvýšil tlak na dokonalou výchovu. Vše se řeší odborně a podle doporučení specialistů. Děti je třeba rozvíjet, věnovat se jim. Neexistují už děti, které by od tří let běhaly bezprizorně za domem a snažily se napodobit starší sourozence. Děti chodí na zbudovaná hřiště pouze pod dozorem matky. Matka je bedlivě sleduje, aby je v případě nebezpečí dokázala bezpečně ochránit. Jsou ovšem i matky, které koukají do mobilu a ty jsou trnem v oku těm „lepším“ matkám, které sledují své dítě nepřetržitě. Dobré je také vodit děti do herničky a učit je tam hrát si a podle příručky je vést k navazování správných vztahů s vrstevníky. A zde se pozorují opět matky navzájem. Která je moc benevolentní a dítě nenapomene, a která dítě okřikuje přespříliš a bere mu jeho sebevědomí. Prostě výchova dítěte matku naprosto vyčerpá. Některá matka je dokonce tak vyždímaná, že navzdory všem vymoženostem nedokáže ani ve své super moderně vybavené kuchyni splácat rychlý oběd či večeři.
A všechny ty dnešní mámy jsou vyčerpané a potřebovaly by si odpočinout. Není to vyčerpání fyzické, ale spíš emoční. Dělají opravdu všechno tak, jak je pro dítě nejlepší? Vyvíjí se jejich dítě zdárně? Dávají mu dost své péče? Nejsou v něčem špatné? Na druhou stranu pociťují, že už nemůžou a potřebovaly by vypnout. Děti jsou náročné. Stále něco vyžadují, neustále se hašteří a je třeba s nimi stále komunikovat, vše jim vysvětlit, domluvit se s nimi. Děti mají své hlavy a nechtějí spát, chtějí jíst bonbony, odmítají jíst klasické jídlo. S dětmi je třeba si hrát, je třeba je zabavovat, a věnovat se jim. A maminky jsou vyčerpané už na mateřské dovolené. Neříkám, že mateřská dovolená ve skutečnosti je dovolenou, ale přece jen zvládnout jedno či dvě děti v domácnosti vybavené všemi vymoženostmi nemůže být až tak vyčerpávající. Do roka se může stát, že jsou vlastně už z dětí frustrované a rády je svěří do péče kolektivního zařízení, nebo babičkám. Už jim došla síla na jejich přemrštěné výchovné ideály a ideálem se stane dovolená, kdy děti s radostí odloží a vyrazí sami za odpočinkem. A můžu říct, že bych nechtěla být v kůži toho odloženého dítěte, které tři týdny myslí na maminku a ta posléze přijede a líčí mu, jak to tam bylo všechno krásné a jak si to užila.
