Článek
Šedesátiletá důchodkyně je víc než osmdesátiletá? Proč? Takový hezký článek a nemá diskuzi. Proč? Líbivá slova a chlouba pozitivními reakcemi u článku se zakázanou diskuzí? Obava, že by někdo vyjádřil třeba nesouhlas?
Dnes si každý může plkat, co chce a kde chce. Vyjadřovat své názory a jmenovat věci, ale i lidi! tak, jak chce. Pokud autorku a její maminku iritují slova jako důchodce, ať navrhne jiné slovo, které nebude nikoho dehonestovat. Pěkné české. Něco jako smrkonosoplena. Ráda bych poradila, ale fakt mě nic nenapadá. Ačkoliv jsem jistě mnohem mladší než maminka pisatelky, mě o nějaká slova nejde. Jsou to pouhá slova.
Více ze života radosti a na slůvka prděti
Nejsem vztahovačná, a přitom jsem také důchodkyně. Ano, mám invalidní důchod. Jsem invalida a se slovem důchodce či důchodkyně, či snad invalida nemám nejmenší problém. Ono, když člověk přežije smrtelnou nemoc a je rád, že mu třeba ještě zbývá pár let života, tak se v těch slovíčkách tak nehnípe. Je rád, že je rád a raduje se ze života tak, jak to jde. Chápu, že maminka pisatelky je diblík, ano takových mám také pár ve svém okolí, a chápu, že divoženku vyššího věku může slovo důchodce dehonestovat, bohužel jiné slůvko pro mladší dámy a pány, kteří pobírají starobní důchod, ale slovo důchodce jim vadí, prozatím není k dispozici. Já rozhodně také nesedím na zadku a nečekám na smrt, ale slova pro mne nejsou tak zásadní. Se svojí nemocí jsem odhodila spousty zbytečných kravin za hlavu. Žiju šťastně a raduji se z každého dne a jsem prostě invalidní důchodkyně a zvesela na to prdím. Ono trochu toho humoru a povznesení se nad prkotiny nikomu neublíží. Opravdu jsem se obávala začít sledovat seriál Smysl pro tumor. Je to něco, co se mě velmi dotýká. Ale co jsem zatím viděla, je zpracování tak úžasné, že koukám. A tleskám. A jestli si myslíte, že mě diagnóza nijak nezaskočila, tak se pletete. Byl to pro mne skok smrtce do chřtánu.
Mladého potěší a staršího zaskočí
V osmnácti jsem byla nadšená, když mě prodavačka oslovila mladá paní. Byla jsem mladé trdlo. Oslovení mi lichotilo, přidávalo mi jaksi věk a nějaký společenský status. Pokud mě dnes někdo osloví mladá paní, tak se kouknu, jestli nemá slepeckou hůl. Dalo by se říct, že mládí v háji a do penze daleko. Ale já už důchodkyně jsem. A vůbec se nepohoršuju. Nejsem o nic lepší, ani horší než paní, které je třeba devadesát. Jsou to pouhá slova.
