Článek
Jak je možné, že Vánoce a další události, které teoreticky můžeme naplánovat v klidu, nás paradoxně uvádějí do uspěchané doby? Proč se stále cítíme, že nestíháme, že nás honí čas? Vánoce přijdou až za pět týdnů, ale odevšad nás bombarduje reklama, obchody jsou plné vánočních kolekcí, adventních kalendářů a výhodných kosmetických balíčků. Města jsou vyzdobená, stojí vánoční stromy, na náměstích jsou připravené stánky na občerstvení. Už se chystají atrakce jako vánoční kluziště nebo světelné parky a do jejich otevření zbývá jen pár dní. Email je bombardován neskutečně výhodnými nabídkami na koupi různého vánočního zboží, na objednávky cukroví, na dárky.
Uspěchanost se přesunula do hlavy.
Není to tak dávno, kdy byl Štědrý den běžným pracovním dnem. Dárky, stromeček i kapr, se pořizovaly jen s malým předstihem. Přesto z Vánoc neprožíval nikdo takový stres jako nyní. V některých rodinách dokonce pořídili kapříka i stromek až přímo na Štědrý den, cestou z práce.
Dříve znamenal spěch fyzický shon. Třeba právě nákupy na poslední chvíli. Dnes se spěch přesunul do psychiky a podle Hartmuta Rosa, sociologa, se moderní člověk nehoní proto, že musí, ale proto, že se bojí zpomalit.
A tak Vánoce nejsou jen svátkem klidu, ale i časovou pastí. Nakupujeme dárky, pečeme perníčky, plánujeme setkání s rodinou týdny dopředu, abychom se vyhnuli stresu, paradoxně tím stres sami vytváříme.
Nejen technologie a sociální sítě nás tlačí dopředu.
E-maily s vánočními nabídkami, vyzdobené město, obchody plné vánočního zboží. Města už lákají na adventní a vánoční program. Ohňostroj, kluziště, stánky se svařákem, kolotoč, koledy. Česká televize už koncem října zveřejnila vánoční pohádky. Na Štědrý den shlédneme pohádku Záhada strašidelného zámku a na Boží hod Největší zázrak.
Fyzicky spěchat nemusíme, ale mozek je zahlcený a cítíme, že nestíháme. Vše je naplánované a připravené, jen my zaostáváme. S vánočním úklidem jsme ještě ani nezačali, natož abychom měli nakoupené nějaké dárky. Cítíme se provinile, jsme ve skluzu. Podle Daniela Kahnemana je naše kognitivní kapacita je omezená. Když se bombardujeme stovkami vánočních možností, vzniká pocit, že nestíháme, i když reálně času máme dost.
Marketing a Vánoce jako zdroj „předběžného spěchu“.
Obchodníci dokonale využívají předvánoční atmosféru:
- „Nakupte včas, ať není pozdě.“
- „Poslední adventní nabídky.“
- „Rezervujte si vánoční pobyt dřív, než se vyprodá.“
Každý, kdo otevře sociální sítě, vidí ostatní, kteří už pečou cukroví, zdobí stromeček nebo posílají dárky. Tento tlak vytváří fenomén FOMO – fear of missing out– a nutí nás řešit Vánoce dopředu, i když by to nebylo nutné.
Proč se cítíme uspěchaní?
Odborníci se shodují: času máme dost, problém je psychologický. Permanentní tlak, množství možností a informační přetížení vytvářejí pocit, že Vánoce a další události „přiběhly rychle“. Psycholožka Barbara Fredrickson tvrdí, že chronický stres omezuje naši schopnost soustředit se a užívat si okamžik. I když vánoční úkoly máme připravené třeba týdny dopředu, mysl stále pociťuje, že je „málo času“.
Zdroj.
Rosa, H. (2013). Acceleration: A New Theory of Modernity. Columbia University Press.
Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. Farrar, Straus and Giroux.
Fredrickson, B. L. (2001). The role of positive emotions in positive psychology. American Psychologist.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/na-ct-se-na-stedry-vecer-bude-strasit-na-silvestra-tancit-se-stardance-366405?
