Jackpot ze „zapadákova“. Jak a odkud se přivádí posily do Slavie? Stop i přestupu za miliony

Libo rychlou rekapitulaci? Bah, rodák z maličkého dánského města Årslev, kde žije necelých pět tisíc obyvatel, prožil neskutečných 18 měsíců. 20. prosince 2020 kousal v barvách průměrného Sønderjyske hořkou domácí prohru s Randers, o čtyři měsíce později coby nepostradatelný člen základní jedenáctky Slavie čelil ve čtvrtfinále Evropské ligy Arsenalu. V květnu 2021 pak zvedl nad hlavu trofej pro vítěze MOL Cupu a na krk si pověsil medaili pro mistra české ligy. V následujícím ročníku před svým odchodem do Benfiky Lisabon, do kádru portugalského hegemona a účastníka základní skupiny Ligy mistrů, stihl své druhé evropské čtvrtfinále v rámci UECL.

V jeho případě trefil sportovní úsek Slavie jackpot. Co mu předcházelo? Dozvíte se.

Unikátní text byl sepsán pro klubový magazín HALFTIME v červenci roku 2021.

Vybrané evropské regiony, v nich vytipované fotbalové soutěže, které dávají naději objevit pro Slavii vhodnou zahraniční posilu. Pojďme se společně podívat za oponu odvětví, o kterém se tolik nemluví, nepíše. Za oponu sešívaného skautingu.

Posledního skauta ve slavnému americkém snímku z roku 1991 ztvárnil Bruce Willis. Zasvěcení vědí, netřeba představovat. Jak ale vypadá ideální fotbalový skaut? Zní to jako práce snů pro každého fanouška fotbalu, vždyť kdo si při sledování zápasu nebo v přestupním období ani jednou nezaspekuloval, jaká posila by se hodila do jeho oblíbeného týmu.

A teď ruku na srdce, nenechali jste se při svém výběru opít rohlíkem, například jednou jedinou povedenou akcí, hezkou brankou, která vám utkvěla v paměti a díky které jste si hráče zamilovali?

Jak říká známé přísloví – jedna vlaštovka jaro nedělá, a tak musí skaut sledovat hráče jako ostříž. Na zápase, na tréninku, mimo něj. Jaké jsou ideální předpoklady, aby se mu to dařilo?

„Je výhodou, pokud se ve fotbalovém prostředí pohyboval. U nás jsou to většinou bývalí hráči, třeba Filip Stibůrek hrál i za áčko Slavie, Zdeněk Mikyška přes deset let v Rakousku. Ač je to jedna z nejlepších a nejžádanějších prací, která existuje, je to hodně o cestování. Skauti jsou schopní vidět za víkend třeba osm zápasů. Důležitá je časová flexibilita, ovládání cizího jazyka a schopnost získávat důležité informace. Měli by poznat zajímavé hráče a naučit se na ně nahlížet našima očima,“ prozrazuje Jiří Bílek, sportovní ředitel Slavie, do jehož gesce skauting spadá.

A protože ukázaná platí, vraťme se spolu na začátek května. „Přestoupit do Edenu? Nejlepší rozhodnutí, které jsem kdy udělal,“ rozplýval se pro klubovou kameru Alexander Bah, zatím poslední klubový import ze zahraničí. Slavia stvrdila zisk třetího mistrovského titulu v řadě domácí rozborkou Plzně, dánský bek zaznamenal svou první trefu v červenobílém.

Do Vršovic dorazil v lednu ze SønderjyskE, podškrábl čtyřletou smlouvu, na dres si zvolil pětku. Stejné číslo navlékal Vladimír Coufal, ikonický bek, jehož místo měl optikou trenérského týmu zaujmout. Za doprovodu německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha pokynul v rámci uvítacího spotu prázdným tribunám a zapojil se do tréninkového procesu.

Bah v Edenu! Jak to krásně zní… Rozkoukal se, přivykl náročnému hernímu stylu i kabině. A začal válet. V Evropské lize odehrál šest duelů, sedmnáct přidal v domácí soutěži, kterou se spoluhráči prolétl bez jediné porážky. Byl platným členem soupisky, zvedl nad hlavu trofej pro mistra ligy i vítěze MOL Cupu. „Jeho příchod byl jako jackpot. Ideální ukázka toho, jak by skauting měl vypadat. Kluci při jeho sledování odvedli skvělou práci. Dorazil přesně takový hráč, jakého očekávali, jakého si trenérský tým po odchodu Vládi Coufala přál,“ vypráví Petr Hurych, manažer akademie, který do roku 2020 šéfoval slávistickému skautingu.

Pro zajímavost: ke kompletaci zlatého hattricku v ročníku 2020/21 přispělo kromě tuzemských fotbalistů společně s Bahem celkem dvanáct hráčů jiného než českého původu. Rekrutování posil ze zahraničí i cizinců působících na domácí scéně je nedílnou součástí veleúspěšné éry posledních let.

Bahův výskok na centr Nicolae Stancia a gólová hlavička proti Viktorii ze 72. minuty byla ale jen symbolická tečka, viditelná špička ledovce. Potěšila necelé dvě tisícovky fanoušků na tribunách, blahem se tetelili i obyvatelé malé kanceláře v útrobách stadionu.

Skauting, píše se na jejích dveřích.

Slavia zaměstnává skauty na plný úvazek, v jejich gesci je jak dospělý fotbal, tak mládežnické kategorie. V nich se pak hráči vybírají nejen podle dovedností, ale třeba i místa bydliště, aby byl přechod co nejhladší i z pohledu školy, dojíždění či případného ubytování v Praze.

„Dorazí na internát, rodičům i jemu samotnému to dává smysl. Přestup z drtivé většiny stojí na brandu Slavie. Nabízíme kvalitní spoluhráče, trenéry, špičkový tréninkový proces. Mohou si zkusit týdenní stáž, její součástí je i pohovor s pevně danou strukturou otázek, u kterého je přítomný náš sportovní psycholog,“ vysvětluje Hurych.

Do dorostu hráč přichází výjimečně, je to nákladná záležitost, v 16-17 letech jsou obvykle pod smlouvami ve svých klubech. „Jde o hráče, se kterým se výhledově počítá pro áčko, stanovisko tak musí sdělit realizační tým,“ říká Hurych, který čtyři roky pracoval v agentuře zabývající se skautingem a zastupováním hráčů. Pak se vrátil do Slavie a začal pracovat jako skaut, později vedoucí celé sekce. Dal do kupy tým, revidoval práci ostatních kolegů. A také dost kočoval po Evropě, frekventovanou destinací bylo Portugalsko, kam zavítal i desetkrát do roka.

„Nebyl měsíc, kdy bych nebyl pryč. Od pondělí do pátku jsem seděl v kanceláři, víkendy jsem trávil na cestách,“ přibližuje režim skauta Hurych a v roce 2020 se stal šéfem mládežnické akademie.

„Příchod nového skauta znamená dát mu čas a školení, aby získal představu, co klub dnešní Slavia potřebuje, protože náš herní způsob je velmi specifický. Naše současné skauty máme čtyři roky. Už mají přesně v oku, co chceme, a hledají takové hráče, kteří se hodí do našeho systému. Fungují také jako filtr a já se pak mohu díky nim koncentrovat jen na nejužší výběr potenciálních posil. S jejich prací jsem maximálně spokojený,“ chválí Bílek.

Vlastní skauti jsou v Česku jev stále raritní, Slavia určuje trend. „Důvod je poměrně jednoduchý – není to levné. Drahá záležitost je to ale jen v tom prvním momentu, protože když si představíte, že skauti dokážou nalézt správného hráče, kterému se pak zvedne hodnota, tak na konci je to dobrá investice. Pokud bych měl vzít konkrétní příklad, nedávno nám vycházel podle dat a podle videa jeden útočník z Řecka. Skauty jsme vyslali, aby se na něj podívali i v tréninku. A zjistili jsme, že je líný a nechce se mu trénovat. Takže konkrétně v tomto případě skauti odvedli dobrou práci, protože zabrzdili přestup, který by byl v řádech milionů korun,“ těší Bílka.

Aktuálně jsou vytipovány regiony, které skauti Slavie bedlivě sledují. Roli hraje kvalita tamních soutěží, dostupnost hráče pro Slavii, a jeho typologie. Zda se hodí do systému a koncepce, kterou ve Slavii nastolil trenérský tým Jindřicha Trpišovského, který se vlády na áčkem chopil v prosinci 2018. A od té doby dokráčel na domácí scéně k zisku sedmi trofejí.

„Za tři roky už víme přesně, co chtějí, co se jim líbí a na jakých pozicích. První rok se to ladilo, musel se sjednotit náš pohled. Byla to taková fáze poznávání se. Teď už ale skauti přesně tuší, co trenéry nadchne, a jaký hráč na úrodnou půdu nikdy nepadne,“ je si vědom Hurych.

Jedním z regionů, který spadá do gesce skautů, je Skandinávie. Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko všechno tamní elitní soutěže. Na zápasové tripy skaut vyráží jednou dvakrát do měsíce, harmonogram si naplánuje tak, aby odbavil maximální počet duelů. Dva za den se dají zvládnout, tři jsou extrémně náročné.

Obvykle se létá, několik cest skaut absolvuje i autem. „Přiletí do Kodaně, zhlédne dva zápasy, přesune se do Švédska. Začínal od nuly, rozvíjel kontakty, hovořil s kluby, agenty, dalšími skauty. Vytvořil si vlastní síť a už ví, komu pro jakou informaci zavolat,“ popisuje Hurych a prozrazuje, že v hledáčku nejsou všechny kluby. V Dánsku například nemá cenu sledovat Midtjylland, FC Kodaň a Bröndby, důvodem je kvalitativní blízkost Slavii. „Nikoho nám neprodají, jsou to týmy na naší úrovni. My bychom v případě zájmu jednali podobně. Složitý je i Nordsjælland, který je zvyklý prodávat hráče rovnou na západ.“

Že vám poslední jmenovaný klub tolik neříká? Nordsjaelland profituje ze slavné ghanské akademie Right to Dream, kterou založil Brit Tom Vernon, bývalý skaut Manchesteru United pro Afriku. Akademie nabízí mladým sportovcům dvě postgraduální cesty – profesionální fotbalovou kariéru nebo sportovní stipendium na prestižní americké univerzitě. Každý rok se o pětiletá stipendia, která zahrnují vše od vzdělávání a školení až po jídlo a vybavení, uchází na 25 000 chlapců a dívek. Vybráno je 15 až 20 nejlepších. V prosinci 2015 koupila společnost Right To Dream právě FC Nordsjaelland (FCN) a bylo to vůbec poprvé, co byl evropský fotbalový klub zakoupen africkou neziskovou organizací.

Jedním z posledních hráčů, kteří Right to Dream prošli, je Mohammed Kudus. 20letý Ghaňan přišel do akademie ve věku 12 let, hrál za FCN a vloni přestoupil do Ajaxu za devět milionů euro. „Right to Dream je asi nejlepší sociálně sportovní projekt, o kterém vím,“ smeká Hurych.

Ale zpět do Edenu. Další regiony zahrnují kromě střední Evropy i třeba Benelux, například belgickou Jupiter League. „Je to region, kde se dají najít dobří hráči a do naší hry sedí. Skrz datovou analýzu je belgická liga soutěží, která se české hodně blíží,“ vysvětluje Hurych.

Datovou analýzu pro Slavii exkluzivně zajišťuje od podzimu 2020 společnost PPM Data Analytics. Do dat se zaznamenává úplně každá herní interakce všech hráčů na hřišti, za jeden zápas je to celkem přes 2000 herních událostí.

„Ke každému hráči jsme schopni přiřadit více než stovku základních druhů dat (metrik), které monitorují jeho chování na hřišti v určitých situací. Na základě toho pak máme nebo vytváříme modely, které kombinují nebo spojují relevantní data z jednotlivých událostí a vytváříme výstup v podobě grafů, tabulek, ratingů, indexů a jednotlivých srovnání. Některé parametry samozřejmě sledujeme více a jiné méně s ohledem na pozici hráče a u skautingu zejména na typologii posil, které na jednotlivé posty hledáme. Na Slavii máme od sportovního vedení detailní zadání, které požadavky by měli hráči na určitých pozicích splňovat,“ vysvětluje Jakub Mareš PPM Data Analytics.

„V dnešní době už datová analýza není ani moderní trend. Je to základ dobře fungujícího klubu. Denně mi přijde do mailu třeba deset hráčů a není v mých silách, abych je sledoval na videu a jednotlivě, a hlavně efektivně si je vyhodnocoval. Datová analýza je první filtr, který používáme. Tady by měl vypadnout z celého objemu hráčů užší seznam. Celý proces nám usnadní práci a my se pak můžeme soustředit na ty perspektivní jedince,“ říká Bílek a pokračuje.

„Velký pokrok je, že díky této analýze jsme samostatní, nezávislí na agentech a dalších lidech, kteří se točí okolo fotbalu a nabízejí nám hráče. My si je hledáme sami.“

„Největším přínosem naší datové analýzy je rychlost, hloubka informací, možnost sledovat obrovské množství hráčů najednou a pomoc při filtrování nebo výběru hráčů podle zadaných kritérií. Tím ušetří skautům obrovské množství drahocenného času a pomůže se jim soustředit jen na hráče, kteří mají opravdu potenciál na přestup. Jejich cvičené oko nahradit nemůže, ale výrazně jim dokáže práci zjednodušit a zefektivnit,“ navazuje Mareš z PPM Data Analytics.

Zajímá vás, jak to chodí na výjezdu? Skaut se musí klubu, do kterého míří na pozorování, nahlásit s předstihem, napíše oficiální žádost. Jméno fotbalisty, který je předmětem jeho zájmu, nevyplňuje. Vstupenku hradí místní klub, skaut je umístěn ke středu hrací plochy. Ubytování si hledá po své ose, někdy v blízkosti stadionu, někdy letiště, jak je potřeba.

Osobní kontakt s hráčem neprobíhá, není potřeba, mapují se věci a schopnosti viditelné okem. Jak hraje s míčem, jak hraje bez něj. Každý skaut má svůj osobitý styl, poznámky se dělají převážně ručně do bloku. Někdo si pořizuje hlasové záznamy, někdo pracuje na tabletu. Po příchodu na hotel je potřeba vše převést do elektronické podoby.

„Skrz koncentraci je sledování velmi náročné, zvládl jsem i tři duely za den, soustředění ale v tom třetím výrazně klesá,“ přiznává Hurych.

Z každého utkání, které skaut navštíví, sepisuje report s pevně danou strukturou. Rychlost, kvalita přihrávky na kratší i delší vzdálenost, schopnost zakončovat. A tak dále… Navrch se píše osobní hodnocení a z každého duelu i sumarizující text, ke kterému náleží známka od jedné do pěti. A až E. „Áčka padají hodně málo, béčko značí zajímavého hráče zasluhujícího další sledování. Když si vzpomenu na Alexe Baha, měl několik béček, občas C. V součtu ze všech zápasových reportů vycházel velmi dobře,“ vzpomíná Hurych.

Aktuální databáze Slavie čítá stovky různých fotbalistů a tisíce reportů. V užším interním seznamu každého skauta jsou ale pouze jednotky hráčů. Zná jich hodně, pracuje s málem. Nelze říkat, že má pro Slavii připravených deset pravých obránců, tak to nefunguje. Hledají se diamanty.

Pokud skaut není na výjezdu, pracuje z domova nebo dochází do kanceláře, která byla zřízena v útrobách Edenu. Mezi skauty probíhá interakce, koukají se společně na zápasy, vyměňují si informace. V některých evropských klubech mají skauti i tzv. dark roomy, kde nikým nerušeni sledují fotbalové zápasy. Někdo kolektivní sledování a debaty vítá, někdo si raději pustí zápas večer doma, když jde manželka s dětmi spát. Jednotný úzus v tomto směru neexistuje, se společnou edenskou kanceláří ale panuje spokojenost.

„Je strašně důležité, aby byl sportovní úsek pohromadě. Když jsem přicházel, tak jsme nebyli na patře s mládeží a skauting neměl vlastní kancelář. Jsem velmi rád, že se všechno povedlo propojit a sportovní úsek je tak na jednom patře vedle sebe. Tím, že na stadion dochází i skauti, vidí ostatní v klubu, jak pracují. A naopak oni vidí, jak to funguje i v rámci jiných oddělení. Hlavně díky tomu, že tady prezenčně jsou, získávám daleko větší přehled o hráčích a jejich aktuální formě. Potkáváme se skoro denně, velké porady máme jednou za dva týdny, kdy mi skautský tým představuje zajímavé hráče z celé Evropy. I já nabírám znalosti o hráčích, které můžu předávat dál,“ těší Bílka.

Rivalita? Pro skauty Slavie to není téma, jsou jeden tým. A pokud vidí novou posilu vzkvétat v sešívaném dresu, mají radost. „To, že Bah hraje a daří se mu, je pro kluky největší odměna. Jsou šťastní, prožívají jeho úspěchy. Stejně tak prožívají neúspěchy. Pocit, že jste finální dohodě napomohl, je skvělý, klíčová esence. Neděje se, že by někdo říkal: Je to můj hráč! Já jsem ho viděl první! Není to relevantní soutěž, každý sleduje jinou ligu a funguje to,“ prozrazuje Hurych.

Samostatnou kapitolou skautingu je česká nejvyšší soutěž. Česko obecně. Sledování je rozděleno mezi skauty, datové analytiky, ale především trenéry. Trenérský tým má své oblíbené hráče, skrz vzájemné zápasy a přípravy na ně mají takřka o každém velký přehled. V lize se tak řeší pouze nové tváře, které naskakují z mládeže.

„Třeba Lukáše Provoda, jsme všichni znali, trenéři ale přišli s tím, že se jim líbí. Prostudovali jsme ho detailně a shodli jsme se, že by to mohla být trefa,“ vysvětluje Hurych a Bílek souhlasí.

„Pokud hráče chtějí trenéři, tak je to ukázka toho, že mu důvěřují, chtějí mu dát prostor a většinou to dopadá tak, že se hráče snažíme udělat. Máme velkou důvěru v jejich rozhodnutí, přeci jen za ně ve Slavii mluví výsledky.“ A důvěru v trenérův úsudek mají i fanoušci. Pryč jsou doby, kdy rozhořčeně sledovali čachry se sestavou v Genku, teď věří, že – JTVCD. Tedy že Jindřich Trpišovský ví, co dělá.

„Trenéři mají velký vliv a nasloucháme jim. V českém prostředí je skauting jednodušší, protože hráče známe, vidíme je každý víkend a získáváme o nich snáz informace než o zahraničních hráčích. Skauti je samozřejmě znají taky, protože jezdí na českou první i druhou ligu, na mládežnické reprezentace… Sledují hráče podle parametrů, které jim zadáváme. Důležitější jsou ale hlavně v zahraničním skautingu, kde mají větší přehled než kdokoliv z nás,“ dodává Bílek.

Musí se také probrat maily s tipy od agentů, kteří nabízí Slavii své vlastní klienty. „Z 90 procent to není relevantní. Jsme Slavia, my si volíme hráče, nefunguje to tak, že by si nás vybral hráč, potažmo jeho agent. Pozitivní příklady samozřejmě jsou, třeba když jsme někoho dříve sledovali, tehdy to nešlo, a najednou je dostupný. Pak to stojí za hlubší analýzu, ale takových případů je jako šafránu. Stále jsou agenti, kteří o Slavii nikdy neslyšeli… Ale naopak jsou i tací, kteří jsou relevantní. Chodí nám toho do mailových schránek spousta.“

Pojďme si hledání možné zahraniční posily ještě jednou cvičně sehrát. Skauti dlouhodobě sledují potenciální posily a sbírají vhodná jména na konkrétní pozice. Pokud je potřeba najít například pravého obránce, ekvivalent k Vladimíru Coufalovi, každý skaut za sebe dodá vhodné tipy, konkrétní jména. A následuje porada.

Všichni skauti musí být ve shodě, jeden dodá jméno, zbývající se podívají na video, dojde ke křížovému sledování. A potvrdí si, že mají vhodného adepta. Následně hráče prolustrují datoví analytici. „Každý hráč prochází okem i daty. Už nám to vychází. Zlepšuje se práce a zvyšuje se efektivita. Kluci z agentury dělají přípravu na soupeře a analyzují i naše hráče. Zda se vyvíjí, stagnují atd. Když odejde Coufal, klub chce nového Coufala. Pomáhá to vytvořit takový předobraz posily, od našich hráčů se odvíjí, co hledáme. Zahraniční hráč se připodobňuje někomu známějšímu, je to pro trenéry představitelnější,“ osvětluje Hurych.

Ale funguje to i opačně, nejdřív datová analýza, pak nástup skautů. „Je to individuální. Někdy se stane, že to jde zcela mimo systém a je to o tom být ve správný čas na správném místě a jednat rychle. Jako byl třeba Abdallah Sima. Pokud to má být systémově, pak proces zahajuje datová analytika, následně si ho projedou přes video skauti a jezdí se na něj dívat osobně. Pokud projde přes tyhle dva filtry, dostane se k Marcelovi Šťastnému. To je hlavní analytik Jindry Trpišovského a předává mu finální produkt. V tom případě se pak na hráče jedu podívat já, nebo někdo z trenérů. A rozhodujeme se, zda ho předložíme představenstvu,“ říká Bílek.

„V první fázi už se snažíme získat maximum informací, co má za agenta, jakou má rodinu, děti, přítelkyni, kde bydlí, jak se prezentuje na sociálních sítích… zkrátka všechno. Samozřejmě i jaké jsou finanční požadavky klubu, hráče i agenta. Já z toho pak udělám balíček, který předložím předsedovi představenstva, který má poslední slovo v celém rozhodovacím procesu.“

Někdy s tipem na hráče přijdou samotní trenéři. A kolo se roztočí znovu. Na uvolněnou pozici Vladimíra Coufala doporučili skauti i analytici Alexandera Baha. Ve své složce ho vedl Lukáš Martínek, skaut pro Skandinávii. „Viděli jsme ho naživo několikrát, vycházel dobře z reportů i z datové analýzy. Skaut oslovil jeho agenta, ten nastínil možnost Alexovi. Chce tě Slavia, co ty na to? Alex o Slavii věděl, znal její cestu Evropou. Až potom hrál proti Plzni v Evropské lize,“ říká Hurych.

„Využili jsme kvalifikaci o Ligu mistrů, kdy jsme hráli v Midtjyllandu, a s hráčem jsme se sešli. Jeli jsme za ním já, trenér a generální sekretář Martin Říha. Navnímali jsme, jaká je osobnost, mluvili jsme s jeho agenty. Měli jsme z toho skvělý pocit a zintenzivnili jsme jednání o přestupu. V ten moment se to ještě bohužel dotáhnout nepovedlo, ale nakonec jeho příchod vyšel v zimě. Na druhou stranu musím říct, že kdyby se už tehdy povedl Bah, tak dnes možná nemáme Simu, kterého jsme si v tomto období vytáhli z béčka,“ upřesňuje Bílek a pokračuje.

„Málokdy se stane, že na hráče máme jednotný názor, protože v celém procesu je více lidí. Skauti, analytici, trenéři… Někdy se stane, že ano. Například u Alexe jsme se všichni shodli, že to je přesně hráč pro nás. A nakonec se to, troufám si říct, potvrdilo,“ těší ho.

Po odevzdání všech možných dostupných informací skaut ustoupí, předdomluvil kontakt a předložil všechny pro něj dostupné informace. „Trenéři znají a respektují finanční rámec, ve kterém se pohybujeme, ale samozřejmě chtějí ty nejlepší hráče. A tohle vnímám jako svůj úkol – balanc mezi sportovní a ekonomickou stránkou. Snažíme se na to dívat proklubově, snažíme se udržet platovou strukturu v klubu i přestupní částky. Byť na konci je samozřejmě předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který nakonec rozhodne.“

Pokud se obě strany domluví, podepíše se smlouva. Hráč přicestuje do Prahy a Slavia poskytne člověka, který dotyčného maximálně zaservisuje. Evropské kluby na „players care“ zřízenou speciální pozici, sešívaní rovněž. Agendy je hodně, je potřeba najít vhodný byt, zajistit mobil, poskytnout lektora, který začne s výukou češtiny. Přestěhovat do nového bydliště věci, přítelkyni, domácího mazlíčka.

Maximálně úspěšná tříletka, během které Slavia krom domácích titulů a vítězství v poháru dvakrát dokráčela do čtvrtfinále Evropské ligy, sešívaným skrz renomé prospěla.

„Za dobu, co jsem v téhle pozici, cítím ohromnou změnu v tom, jak nás vnímají kluby ze zahraničí. Hráči, agenti… Po tom, co se tu za poslední čtyři roky povedlo, naše prestiž stoupla. A získat hráče ze zahraničí je pro nás dnes snazší. Nevidí nás převážně jako konečnou stanici, vnímají nás jako tranzit pro přestup do lepšího klubu. Ale to nám nevadí, i naším cílem je, že chceme zvedat hodnotu hráčů, prodávat je a vydělávat na tom. Takže je to taková win-win situace,“ těší Bílka a Hurych souhlasně přitakává.

„Bah by sem před pěti lety nepřišel. Ti, co se vyznají a jsou z oboru, o Slavii vědí. Ví, že Provod je výborný, říkají, že je dobře, že jsme udělali Simu. Mají velký přehled, mínění se strašně zvedlo. Trenérský tým díky koncepční práci a jasné vizi pomohl tomu, že nás v Evropě vnímají velmi dobře. Pro Bundesligu a Premier League jsme byli zbytečná země, ale to se mění díky klubovým úspěchům a dobré reprezentaci Suka s Cufem. Prestiž se zvyšuje, ukázali jsme, že se z Česka, ze Slavie, dá přivést kluk do Premier League.“

Takže milí skauti a datoví analytici: Kdo bude další Alexander Bah?