Dolores O‘Riordan: Zneužíval ji blízký, trpěla depresemi. Odešla předčasně

Je to zhruba osm let, co Dolores O‘Riordan vzpomínala na začátky své kariéry, na důležité momenty dětství a dospívání, které formovaly její budoucí hudební směřování. „V domě mých rodičů byl klavír, píšu písně od svých dvanácti let. Ale chtěla jsem kapelu s baskytarou, kytarou a bicími. O pár let později moje spolubydlící chodila s klukem, jenž zpíval s The Cranberries, tehdy si ještě říkali The Cranberry Saw Us. Řekla mi, že shánějí zpěvačku a že bych se možná s nimi mohla sejít. O nedělích zkoušeli v místním studiu, tak jsem tam šla a seznámila se s Mikem, Fergem a Noelem. Vzpomínám si, že tam bylo tenkrát hodně kluků, jen tak se tam poflakovali. Bylo mi osmnáct let a přišla jsem tam se svými Yamaha klávesami v podpaží, zazpívala jim pár písní a oni zazpívali pár písní mně,“ popsala O‘Riordan v rozhovoru pro The Songwriting Magazine tu nejranější historii kapely.

Přítel spolubydlící se jmenoval Niall Quinn a ve skupině nevydržel ani rok, zato O‘Riordan strávila s kytaristou Noelem Hoganem, baskytaristou Mikem Hoganem a bubeníkem Fergalem Lawlerem s přestávkou více než dvacet let života.

Přijetí mezi bratry Hoganové a bubeníka Fergala Rawlera zajistil zpěvačce kromě jejího pěveckého umu i ten skladatelský a textařský, když svými nápady obohatila již existující demo. Práce na nich vyžadovala i přemýšlení nad tématy, jimiž by se chtěla v rámci působení v kapele zabývat. Vzhledem k jejímu věku nebylo hledání složité, jak přiznala v tomtéž rozhovoru: „Věděla jsem, že ty skladby měly potenciál. Jedna z věcí, kterou kluci tenkrát hráli, byla Linger – ta se mi vážně líbila. Pamatuji si, že jsem si ji odnesla domů na kazetě, na níž Noel nahrál čtyři akordy. Tentýž týden jsem byla zabraná prací na ní ve svém pokoji, snažila jsem se vymyslet své party a to, co budu zpívat. Znáte to, jste teenager, randíte, máte zlomené srdce a je to strašně osudné. No tak Linger se točil právě okolo takové ‚osudové lásky‘, fáze mého života, která byla jedno velké drama.“

Jak se ukázalo o pár let později, Linger svůj potenciál proměnila možná více, než si O‘Riordan na začátku uvědomovala. Jen to trvalo nějaký čas.

Po demonahrávkách přišlo na řadu EP, jež dostalo název Nothing Left at All a kromě titulní písně na něm byly zařazeny i skladby Pathetic Senses a Shine Down. EP kapela nahrála ještě jako The Cranberry Saw Us a vyšlo pod hlavičkou Xeric Records. Udělalo se ho pouze tři sta kopií, které se během několika dnů prodaly. Pod dosavadním názvem pak vyšlo EP Uncertain, jež vlastně doplňovalo předchozí nahrávku o dvě písně s tím, že už neobsahovalo Shine Down. O‘Riordan všechny texty na Uncertain napsala sama a s Noelem Hoganem zkomponovala i hudbu. Společná chemie v tvorbě této dvojici zůstala po celou kariéru skupiny.

Problémem se však stal management. Pears Gilmore, majitel vydavatelství Xeric Records, se stal manažerem i producentem skupiny. I díky jeho vedení projevilo o The Cranberries zájem několik nahrávacích společností.Kapela se po jednom koncertě v domácím Limericku upsala Island Records. Mohl to být teprve její pátý nebo šestý koncert, frontmanka se dokonce nechala slyšet, že tehdy pro nedostatek zkušeností vůbec netušila, jak by měla správně vystupovat, a měla velkou trému. Hrála jí tak do karet skutečnost, že nevěděla, že ji v publiku sleduje i zástupce labelu, který přišel The Cranberries nabídnout smlouvu. Hořká pachuť z neúspěchu EP Uncertain v nich zůstala a pro další neshody během nahrávání se rozloučili se svým manažerem a začali se ohlížet po někom, kdo by splnil jejich požadavky.

V roce 1992 tak spojili síly se Stephenen Streetem, legendárním producentem, který pomohl ke slávě The Smiths. Začali spolupracovat a v březnu roku 1993 tak mohla ve Spojeném království, o pár měsíců později i v Americe, vyjít debutová deska s výmluvným názvem Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We?

Autorsky se na písních podílela opět O’Riordan s kytaristou Noelem Hoganem, tři písně si pak zpěvačka napsala sama. Album zaujalo kritiky i posluchače hned z několika důvodů i přesto, že podobný zvuk a žánrová fúze, jakými tehdy kapela disponovala, nebyl na tehdejší mainstreamové scéně příliš obvyklý. V době, kdy se v lidech zakořenil grunge skupiny Nirvana, jedním z nejvýdělečnějších amerických umělců byl hip-hoper Dr. Dre a na výsluní se šplhali Take That, přišla irská kapela s deskou, která nenabízela jen alternativní rock, osobní texty, podmanivý hlas O‘Riordan schopný jódlování a její akcent, ale i snový pop, jenž se stal pro rádiový éter lákadlem.

O žádném raketovém úspěchu ale nemohla být řeč, krátce po vydání se deska nesetkala s příliš velkým zájmem publika, na pulty obchodů se tak dostala v relativní tichosti. První singl Dreams, jenž vyšel už v září roku 1992, i píseň Linger, kterou skupina vydala o pět měsíců později, byly v podstatě romantické balady, které se dostaly do pozornosti hudebních fanoušků až díky americké stanici MTV, která videoklipy k singlům nasadila do rotace jako pozitivní reakci jednoho z jejích producentů na turné kapely po Spojených státech amerických, jež The Cranberries odjeli s dalšími alternativními rockery, formací Suede. Stalo se tak poté, co se skupina celé tři roky snažila dostat do širšího povědomí, vystřídala několik manažerů a neměla štěstí ani na producenty. Mediální pomoc MTV byl tak moment zlomu, protože si tato čtveřice jako jedná z mála irských muzikantů dokázala podmanit Ameriku. Výrazněji se tam prosadili už jen U2.

V únoru roku 1994 se dočkala píseň Linger reedice, stejně pak kapela naložila se singlem Dreams, který takto vyslala do světa v květnu. Albu Everybody Else Is Doing It, So Why Can't We? to velmi pomohlo a z původně v tichosti vydané nahrávky se stal počin, jehož se v USA prodalo na pět milionů kopií. Kritika vyzdvihovala zpěvaččin poutavý hlas, její pěveckou techniku, jemné melodie i to, že deska tvoří harmonický celek. Linger se stala pro kapelu stěžejní písní. Po jejím celosvětovém úspěchu zpěvačku začali fanoušci poznávat na ulici, což ji děsilo. Dokonce se jí ozval i chlapec, o němž v této písni zpívá, a žádal ji o setkání. Ona už ale neodpověděla.

The Cranberries toužili navázat na úspěch debutového alba, a tak pokračovali ve spolupráci s Stephenem Streetem. Druhá deska vyšla už rok po té první a nesla název No Need to Argue. Kapela si přála natočit materiál, na němž budou důraznější kytary a bude více slyšet, ne však bez výjimky.

Toto přání se projevilo nejcitelněji v prvním singlu Zombie. Na něm skupina nejen přitvrdila co se týče nástrojů, ale zpracovala i silné téma, jejž znásobila naléhavostí a určitou agresivností zpěvaččina projevu. Nikoho by nepřekvapila další jemná, zasněná skladba, Zombie však byla rocková balada s důrazným refrénem.

O‘Riordan k tomuto protestsongu inspirovala událost v anglickém Warringtonu z 20. března 1993, kde byly odpáleny dvě bomby ukryté v odpadkových koších naproti obchodům a kancelářím na Bridge Street. Při útoku, k němuž se přihlásila Prozatímní irská republikánská armáda, zemřel dvanáctiletý Tim Parry a tříletý Johnathan Ball, další lidé byli zraněni.„Pamatuji si, že v tu dobu se bombových útoků v Londýně odehrálo hodně. Byla jsem na turné ve Spojeném království, když ty děti zemřely, a byla jsem z toho opravdu smutná. Bomby vybuchovaly na náhodných místech. Mohly zasáhnout kohokoliv. Je obtížné o tom zpívat, ale když jste mladí, dvakrát o věcech nepřemýšlíte, prostě je vezmete a uděláte. Jak stárnete, rozvinete v sobě více strachu a máte větší obavy, ale když jste mladí, nebojíte se,“ svěřila se v roce 2017 serveru Team Rock. Zombie se stala nejúspěšnější písní kapely, byla číslem jedna v Austrálii, Německu, Belgii, Francii i Velké Británii, v domovském Irsku se umístila v tamní hitparádě nejvýše na třetím místě.

Videoklip, v němž frontmanka zpívá před křížem celá pokrytá zlatou barvou a který obsahuje i záběry na děti hrající si na vojáky a bojující mezi sebou, má na Youtube přes 668 miliónů zhlédnutí. Úspěch zaznamenal i druhý singl Ode to My Family, další už většího komerčního úspěchu nedosáhly.

Třetí desku nazvali The Cranberries To the Faithful Departed, aby odkázali na věnování dvěma jim blízkým osobám, které v roce 1996 zemřely – dědečkovi zpěvačky a Dennymu Cordellovi, který s nimi uzavřel onu smlouvu pro Island Records. Album uvedla na kapelní styl živá píseň Salvation varující nejen před drogami, ale před vším, co by mohlo člověka ovládat, jak upřesnila frontmanka MTV: „Píseň se staví proti myšlence stávání se absolutně kontrolován čímkoliv, jakoukoliv látkou, protože vím, jaké to je. A nebyla to příjemná zkušenost.“To the Faithful Departed reflektovalo světové politické i společenské problémy ještě výrazněji než předchozí album, dotklo se i války v Bosně a Hercegovině, texty se však týkaly i témat lásky a vztahů. Deska sklidila poměrně slušné recenze, ty ji však rovnou titulovaly jako dílo, jež zůstane ve stínu těch předchozích.

Skupina se v tomto roce poprvé na chvíli odmlčela. Spekulovalo se o zpěvaččině touze vydat se na sólovou dráhu, ale i jejích psychických problémech. V tu dobu už byla vdaná za tour manažera Duran Duran a narodilo se jim první dítě. Pauza však netrvala dlouho a The Cranberries se znovu ohlásili s nahrávkou Bury the Hatchet v roce 1999. Po ní následovalo světové turné, jež trvalo do léta 2000 a bylo velice úspěšné, kapela po jeho skončení dokonce připravila pro fanoušky dvojalbum Bury The Hatchet – The Complete Sessions s živými verzemi skladeb nahraných při vystoupení v Paříži.

Rok 2001 byl pak ve znamení Streetova návratu do producentské role a vzniku alba Wake Up and Smell the Coffee. Tato nahrávka tak nezapřela návrat ke zvuku prvních dvou významných položek v diskografii. „Víte, když Stephen pracuje, používá určitou techniku, a vypadá to, že opravdu funguje. Říkám si, proč něco opravovat, když to není rozbité? Je skvělé se k němu zase vrátit,“ okomentovala práci se Streetem O‘Riordan. Po této desce vyšla kapele kolekce největších hitů Stars – The Best of 1992–2002 a další rok se členové rozhodli znovu přerušit činnost a začít se věnovat vlastním projektům.

Během sólové kariéry nahrála O‘Riordan dvě alba, jako sólová interpretka debutovala deskou Are You Listening? v roce 2007. Předtím hostovala v písních Zucchera nebo Jam&Spoon. Videoklip k prvotnímu singlu Ordinary World, jenž byl inspirován narozením jejího třetího dítěte, dcery Dakoty, se natáčel v Praze. Zde zpěvačka vystoupila i v rámci turné k desce, konkrétně ve Velkém sále Lucerny. Ani toto album nebylo ovlivněno pouze světlými okamžiky jejího života, například píseň Black Widow pojednávala o smrti manželovy matky.

No Baggage, její druhá a zároveň poslední sólová deska z roku 2009, pro svou nevýraznost v podstatě zapadla. Pár měsíců před jejím vydáním se však dali The Cranberries opět dohromady, ačkoliv zprvu jen neoficiálně k příležitosti oslavy toho, že se O‘Riordan stala čestnou patronkou studentského spolku na Trinity College. Nakonec se rozhodli na pódia vrátit a odjeli turné po Severní Americe i Evropě, kde některé písně z No Baggage zahráli. Oficiální comeback přišel tedy až v únoru 2012 s deskou Roses, jíž opět produkoval Street.

Vzhledem ke zpěvaččině slávě a uznání, které si během své činnosti na hudebním poli vysloužila, nemohla nikoho překvapit nabídka zasedání v porotě irské varianty talentové soutěže The Voice zvlášť, když se s rodinou přestěhovala z kanadského Ontaria zpět do Irska. Nabídku přijala, ačkoliv o show měla jen elementární znalosti. Zde vystřídala další slavnou irskou umělkyni, Sharon Corr, členku sourozenecké pop-rockové skupiny The Corrs. Působení v pořadu v letech 2013 a 2014 si O‘Riordan pochvalovala, bavila ji práce s mladými zpěváky, kterým se snažila zvedat sebevědomí a učila je nedělat si hlavu z kritiky. Její svěřenkyně Kellie Lewis postoupila až do finále, nakonec však skončila na druhém místě.

O‘Riordan se rozhodla v další řadě nepokračovat, protože to pro ni bylo přes hezké zážitky vysilující a chtěla se opět věnovat rodině. „Po dobu několika týdnů prostě nebudeme dělat nic a já se toho nemůžu dočkat. Vůbec nelituji účasti v The Voice, ale bylo to vyčerpávající. Takže by se mi teď líbila pauza,“ řekla redaktorovi dublinských novin Sunday World po skončení soutěže. Od hudby si však neodpočinula na dlouho, začala pracovat na materiálu se skupinou D.A.R.K. Z tohoto spojení vzniklo album Science Agrees, jež bylo vydáno v roce 2016.

Na konci roku 2014 se s manželem odloučili a později se rozvedli. Toto období doprovázel i listopadový skandál, který se odehrál v letadle na trase z New Yorku do Dublinu, kde zpěvačka napadla letušku a po přistání i jednoho z policistů. Ukázalo se, že v době incidentu byla duševně nemocná, hovořilo se o mánii. V roce 2015 jí pak byla diagnostikována bipolární porucha. „Existují dvě strany spektra – můžete být v šílené depresi, žít ve tmě a ztratit zájem o věci, které rádi děláte, a pak zuřit. Já byla dlouho na té hypomanické straně spektra, ale obvykle vydržíte nakonec jen okolo tří měsíců, než se dotknete dna a spadnete do deprese. Když jste maničtí, nespíte a stáváte se velmi paranoidní. Takže teď beru léky,“ vysvětlovala novinářům, kteří si všimli, že nová píseň Rapture, zařazená na album The Cranberries Something Different, jež nabízelo povětšinou staré skladby v nových aranžích, odráží v textu právě problematiku deprese.

Že zpěvačka špatně snáší stres, se však vědělo už mnohem dříve. Pomoc psychiatra vyhledala již v roce 1996 po vydání desky To the Faithful Departed, kdy měli The Cranberries nabitý program a nasmlouvanou přes stovku koncertů. O svých démonech ale promlouvala více až v posledních letech. LIFE Magazine se před přibližně jedenácti lety svěřila s tím, že byla od svých osmi do dvanácti let sexuálně zneužívána blízkou osobou, což vedlo i k poruše přijímání potravy a zhroucení. V roce 2013 pak řekla Belfast Telegraph, že se snažila i předávkovat, „ale asi tu měla zůstat kvůli dětem“. Netajila ani své problémy s alkoholem.

Problémy spojené se zpěvaččiným psychickým stavem byly důvodem, proč byli The Cranberries nuceni zrušit druhou část plánovaného evropského turné. O‘Riordan však na konci roku 2017 uvedla, že se cítí dobře. Trávila dny v  Londýně, aby zde společně s hard rockovou kapelou Bad Wolves nahrála cover hitu Zombie.

V pondělí 15. ledna 2018 však hudební svět zarmoutila zpráva, že Dolores O‘Riordan byla nalezena tentýž den ráno mrtvá v hotelovém pokoji. Policie vydala prohlášení, že její smrt není vyšetřována jako podezřelá. Bylo jí šestačtyřicet let. Pitva a toxikologické testy potvrdily, že příčinou její smrti bylo utonutí v důsledku intoxikace alkoholem. Při vyšetřování nebyly nalezeny žádné známky sebepoškození nebo úmyslného jednání. Policie objevila v jejím pokoji pět prázdných miniatur alkoholu, prázdnou láhev šampaňského a obaly od předepsaných léků, přičemž množství léků v krvi bylo v terapeutických hladinách. Koronerka Shirley Radcliffe označila smrt této velké hudební hvězdy za tragickou nehodu.

Sociální sítě se zaplnily vzpomínkami. „Mluvil jsem s Dolores minulý pátek a měla se skvěle. Bavili jsme se o tom, jak se vrátíme k práci – nahrajeme nové skladby, na nichž jsme pracovali. Nějaké z nich mi poslala e-mailem v sobotu ráno,“ řekl Rolling Stone Noel Hogan. „Je pár umělců, kteří mají sotva jednu píseň, díky níž si na ně vzpomenete. Dolores jich má tolik. Jde o velký odkaz,“ zakončil.

___________________

Zdroje:

https://www.rollingstone.com/music/music-news/dolores-oriordan-inside-cranberries-singers-final-days-125322/

https://www.rollingstone.com/music/music-features/dolores-oriordan-cranberries-noel-hogan-talks-singers-life-and-legacy-253632/

https://www.theguardian.com/music/2018/sep/13/she-was-on-a-roll-the-cranberries-on-the-last-days-of-dolores-oriordan

https://people.com/music/dolores-oriordan-dead-inside-difficult-life/

https://www.hotpress.com/music/30-years-ago-today-the-cranberries-released-no-need-to-argue-23052504

https://www.bbc.com/news/entertainment-arts-42702826

https://www.radiox.co.uk/features/dolores-oriordan-cranberries-zombie-story-meaning/