Článek
Zní to jako absurdní městská legenda, ale jde o reálný a znepokojivý fenomén: v některých částech Pákistánu, Indie či Afghánistánu si lidé balí do cigaret sušené škorpiony (či štíry, chcete-li) a kouří je s nadějí na silné omámení. Tato nelegální, extrémně nebezpečná droga je přitom paradoxně příbuzná léčivu, které může v budoucnu pomoci pacientům s rakovinou nebo roztroušenou sklerózou.
Fenomén kouření škorpionů se rozmohl především mezi mladými lidmi v chudých oblastech, kde jsou tradiční drogy nedostupné nebo příliš drahé. Šíří se i mezi dětmi. Podle reportáže z The Friday Times (2024) je kouření škorpionů běžné v některých oblastech Pákistánu, kde jde o dostupnou alternativu k heroinu či hašiši. Podobné informace potvrzuje i magazín High Times (2021), který uvádí, že v oblastech pod vlivem Tálibánu jsou klasické drogy více sledované, zatímco štíři jsou „na každém rohu“.
Praktika se v Pákistánu, Afghánistánu a Indii šíří mezi mladými lidmi i dětmi.
Krutý zásah do nervového systému
Kouření škorpiona obvykle probíhá tak, že se tvor chytí, usuší (často živý), rozdrtí a smíchá s tabákem nebo hašišem. V některých případech se štíři jen opékají a kouř se inhaluje přímo z ohně. Účinek se pak dostavuje zhruba do deseti minut a může trvat několik hodin. Jak popisuje Bug Under Glass, pocity euforie se střídají s halucinacemi, ztrátou rovnováhy a extrémní bolestí hlavy.
V reportáži serveru Dawn.com (2016) vystupuje pod jménem Sohbat dlouhodobý uživatel této drogy. Vzpomíná, jak šíleně pobíhal po domě a vesnici a lovil škorpiony. Často, když byla potřeba příliš silná a nikde žádný tvor nebyl, vydal se do Péšávaru. „Je to ta nejhorší forma závislosti,“ říká. Článek dále uvádí, že většina uživatelů trpí dlouhodobými psychickými poruchami, výpadky paměti a poruchami spánku.
Cítíš se jako král, ale jen na chvíli. Pak přijde bolest v hlavě, nevolnost a dezorientace.
Škorpioní jed obsahuje neurotoxiny, které ovlivňují přenos nervových vzruchů. V malých dávkách může vyvolat euforii, ve větších však hrozí paralýza, křeče nebo dokonce zástava srdce. Studie publikované na portálu UFHealth (2023) ukazují, že jed těchto zvířat obsahuje látky, které ovlivňují iontové kanály v mozku, což může vést k halucinacím nebo epileptickým záchvatům. Dávka škorpioního jedu není nikdy přesně měřitelná – sušením a spalováním se mění jeho účinky, což z každé dávky dělá ruskou ruletu.
Kouření škorpionů má řadu akutních i chronických důsledků:
- Neurologické problémy: Křeče, halucinace, trvalé poškození mozku.
- Psychická závislost: Vzniká velmi rychle – často už po několika dávkách.
- Respirační komplikace: Vdechování spáleného chitinu a jedu může poškodit plíce.
- Srdeční selhání: Neurotoxiny mohou vyvolat arytmii nebo zástavu.
Jelikož neexistuje standardizace dávkování, není možné odhadnout „bezpečné“ množství – i jediná dávka může být smrtelná.
Vedle fyzických rizik je zde i psychologická daň. Uživatelé dlouhodobě trpí výkyvy nálad, paranoiou, depresí a v některých případech i psychózou. Změny osobnosti jsou natolik zásadní, že rodiny postižených je často vyčleňují z domácnosti. „Kouření škorpionů způsobuje krátkodobou i dlouhodobou ztrátu paměti. Také způsobuje halucinace, stav, kdy člověk vnímá něco, co není přítomné,“ řekl Dr. Azaz Jamal.
Benefity? Věda na opačném konci spektra
Paradoxně je škorpioní jed předmětem intenzivního výzkumu ve farmacii. Studie publikovaná na UFHealth uvádí, že izolované proteiny z tohoto jedu mají potenciál při léčbě:
- Rakoviny: Některé peptidy se váží na nádorové buňky a ničí je bez poškození okolní tkáně.
- Autoimunitních onemocnění: Jed ovlivňuje imunitní reakci, což by mohlo pomoci při léčbě lupusu či revmatoidní artritidy.
- Multiplé sklerózy: Experimenty ukazují pozitivní vliv na přenos nervových vzruchů.
Lékařka Dr. Susan Holechek v podcastu UFHealth říká: „Škorpioní jed je jako žiletka – může škodit, ale při správném použití léčí.“
Ilustrace znázorňující mechanismus vystřikování jedu štírem.
Lékařský paradox: od toxinu k terapii
Zatímco na jedné straně se štíři ničí kvůli nelegálnímu užívání, vědci jinde s obtížemi sbírají jejich jed na výzkumné účely. Například kalifornská laboratoř Venomtech pracuje na syntetickém analogu chlorotoxinu – látky ze škorpiona Leiurus quinquestriatus, která selektivně útočí na glioblastomové buňky (rakovina mozku). Paradoxem zůstává, že tatáž látka, která pomáhá zvrátit nejtěžší diagnózy, je ve spálené formě používaná jako toxická omamná látka.
Přestože se lékařské výzkumy zabývají léčivými složkami škorpioního jedu, rekreační užívání zůstává mimo zájem seriózní vědy. Důvodem je jak nízká společenská prestiž uživatelů, tak etická i právní omezení. Žádná univerzita se zatím nepustila do systematického výzkumu účinků vdechování spáleného jedu – mimo jiné kvůli nepředvídatelným rizikům a nelegálnímu statusu této činnosti v mnoha zemích.
Legální status a ekologické dopady
Kouření škorpionů není ve většině zemí specificky zakázáno, protože legislativa nepočítá s tímto typem „drogového využití“. V Afghánistánu byl tento trend několik let přehlížen, než si ho začali všímat i vojenští analytici – v kontextu rozšířeného zoufalství mezi mladými lidmi bez budoucnosti.
Kouření škorpionů není jen biologický hazard – má i svůj kulturní rozměr. V některých komunitách se kolem tohoto aktu vytváří rituál podobný obřadu. Jak uvádí The Friday Times, mladí uživatelé často kouří ve skupinách, sdílejí dávky, přezdívky a mýty o „zvláštních“ štírech s extra silným účinkem. Fenomén tak plní i sociální funkci – v komunitách s rozvrácenou strukturou a minimálními vyhlídkami jde o formu sounáležitosti, byť destruktivní. Stále více dětí v jižním Paňdžábu bylo podle informací deníku zapojeno do kouření sušených škorpionů za účelem dosažení rauše
Trend kouření škorpionů má i ekologický rozměr. V některých oblastech Indie a Pákistánu je poptávka po štírech tak vysoká, že se stávají předmětem ilegálního lovu a černého trhu.
Těžká mise v zónách bez naděje
Jak bojovat proti takovému trendu? Odpověď není jednoduchá. V oblastech, kde chybí školství, práce i základní zdravotní péče, se snaha o osvětu často míjí účinkem. Podle zprávy organizace Doctors Without Borders z roku 2023 pomáhá pouze komplexní přístup: zavedení programů duševního zdraví, dostupnost substituční léčby a terénní práce s komunitami. Pouhé tresty nebo zákazy nestačí.
Kouření škorpionů je příznakem kolapsu veřejného zdraví, vzdělání a naděje. A zároveň ukázka fascinující dvojí tváře přírody: to, co je v jednom kontextu smrtícím jedem, může být v jiném prostředkem k přežití.
____________
