Článek
Když v roce 1922 Howard Carter objevil neporušenou hrobku mladého faraona Tutanchamona, svět oněměl úžasem. Poklady, šperky, slavná zlatá posmrtná maska… A uprostřed toho všeho – téměř neznámý chlapec.
Dnes, o více než sto let později, však vědci přinášejí další překvapení. Tutanchamon sice vládl jako faraon, ale krása mu k tomu nebyla nadělena. A jeho rekonstruovaná tvář? Ta se ideálu egyptské krásy zdaleka nepřibližuje.
Kdo byl Tutanchamon: Dítě z dynastie chaosu
Tutanchamon žil přibližně mezi lety 1341 až 1323 př. n. l., v době, kdy Egypt procházel náboženskými a politickými zmatky. Jeho otec, kontroverzní faraon Achnaton, radikálně změnil náboženství a uctíval jediného boha Atona. Po jeho smrti se Tutanchamon – pravděpodobně pod vlivem svých poradců – pokusil vrátit vše do starých kolejí. Vládnout však začal už v devíti letech a zemřel ve věku osmnácti či devatenácti let, což ho činí spíše loutkou než vládcem.
O to větší bylo překvapení, když Carter našel jeho hrobku takřka neporušenou – což je ve světě archeologie jackpot. Díky tomu se stal Tutanchamon nejznámějším faraonem historie, přestože ve srovnání s Ramsesem II. nebo Thutmosem III. toho příliš nedokázal.
Krásný byl jen po smrti: slavná maska vs. realita
Zlatá posmrtná maska Tutanchamona váží přes 10 kilogramů a je považována za vrchol egyptského zlatnictví. Byla navržena tak, aby z Tutanchamona učinila boha. Však je zhotovena ze zlata, lapisu lazuli, skla a drahokamů. Její estetika měla zajistit faraonovi nejen posmrtnou důstojnost, ale i věčný obdiv. Z pohledu PR je to brilantní tah. Symetrický obličej, ideální proporce, klid ve tváři – všechno na ní křičí: „Podívej se na mé božské já!“ Jenže jak se ukázalo, pod maskou se skrýval zcela jiný příběh. Tutanchamonovy pravé rysy musely počkat na to, až je ukáže světlo digitálního věku.
Vědecké týmy z Egypta, Itálie a Francie v uplynulých letech provedly takzvanou „vizuální pitvu“ (visual autopsy) pomocí CT skenů a forenzní antropologie. Výsledek? Tutanchamon měl deformovanou lebku, výrazný předkus, křivé a vyčnívající zuby, špatné držení těla, ženské boky, na jednu nohu kulhal a navíc byl náchylný k nemocem, což bylo podmíněno geneticky.
Výsledky tak připomínaly spíše karikaturu neduživého puberťáka, který se vyloupl z nešťastného svazku blízkých příbuzných. Což, jak ukázaly testy DNA, byla pravda. Jeho rodiče totiž byli sourozenci.
Hodně pochroumané zdraví
Autopsie z roku 2010, která probíhala pod vedením egyptského archeologa Zahího Hawáse, ukázala šokující informace. Královská mumie vykazovala známky malárie, kostních poruch i genetické degenerace. Výzkum publikovaný v Journal of the American Medical Association naznačuje, že faraon měl tzv. Köhlerovu chorobu – vzácné onemocnění nohy, které zřejmě vedlo k jeho kulhání. A to není vše:
- Deformovaná chodidla: U Tutanchamonovy mumie byl nalezeno přes 100 holí, z nichž mnohé vykazují známky používání. Zřejmě trpěl silnou bolestí při chůzi.
- Rozštěp patra a výrazný předkus: Rekonstrukce lebky odhalila genetické vady, které podle expertů vznikly následkem incestu.
- Rozsáhlé degenerace kostí: CT sken ukázal známky nekrózy a deformace.
- Nešťastný genofond: Jak již bylo zmíněno, DNA analýza ukázala, že Tutanchamonovi rodiče byli sourozenci, tedy bratr a sestra.
- Slabá imunita: Kromě malárie se v jeho těle našly známky parazitických infekcí.
- Fraktura stehenní kosti: Před smrtí utrpěl vážné poranění nohy, v němž mohla být i infekce.
- Ženské rysy: Podle výzkumů měl Tutanchamon gynekoidní typ postavy, což někteří badatelé připisují endokrinním poruchám.
- Nepravděpodobná smrt v bitvě: Dlouho se spekulovalo, že byl zabit. Věda to však vyvrací – pravděpodobně podlehl kombinaci infekcí a genetických slabin.
- Dalším přispěvatelem do jeho nekrologu byla zřejmě i malárie – DNA testy objevily stopy nejnebezpečnějšího druhu této nemoci, Plasmodium falciparum.
Kombinace slabé imunity, tělesné deformace a infekcí z této historické postavy dělají jednoho z nejzranitelnějších faraonů všech dob. A to všechno ještě dřív, než jsme mohli spatřit jeho obličej.
Sbohem, ideále krásy
Jednou z nejvíce fascinujících (a současně děsivých) částí příběhu je Tutanchamonova genetická linie. DNA testy provedené Egyptskou radou pro antické památky odhalily, že jeho matkou byla anonymní „mumie číslo 35“ a otcem Achnaton – její bratr.
To vysvětluje mnoho fyzických vad a zdravotních komplikací. Incest byl ve starém Egyptě běžnou praxí mezi panovníky, kteří chtěli zachovat „božský původ“. Výsledky ale byly… ehm, řekněme, esteticky i geneticky diskutabilní.
Zatímco jeho zlatá maska zůstává ztělesněním egyptského ideálu krásy – s pravidelnými rysy, mandlovýma očima a klidným výrazem – skutečná tvář mladého faraona byla poněkud jiná. Forenzní rekonstrukce založená na CT skenech lebky a analýze měkkých tkání totiž zcela mění pohled na jeho fyzickou podobu.
Egyptský vědecký tým spolu s francouzskými a britskými specialisty vytvořili trojrozměrný model Tutanchamonovy lebky. Pomocí metody, kterou forenzní antropologové běžně využívají i v kriminalistice, určili tloušťku měkkých tkání, pozici očí, nosu, rtů a tvar tváře.
Výsledek měl daleko do elegantní symetrie jeho masky. Tutanchamon měl vystouplé přední zuby, ne zcela rovný nos, podsazenou bradu a těžká víčka. Jeho oči byly hluboko posazené a jeho obličej nesl známky genetických abnormalit – například mírně asymetrické lícní kosti a posunuté čelisti. Rekonstrukce zveřejněná v roce 2022 ukazuje muže s unaveným výrazem, který působí spíš nemocně než majestátně „Když jsme výsledný model poprvé viděli, nebyli jsme si jistí, jestli se díváme na faraona, nebo na mladíka, který právě vyhrál smutnou loterii DNA,“ přiznal jeden z členů vědeckého týmu v rozhovoru pro Live Science.
Vzhled bez idealizace a retuše
Rekonstrukce byla založena na více než 2000 CT skenech a analýze více než 140 fragmentů mumifikovaného těla. Vědci využili 3D tisk, počítačové modelování i historické poznatky o podobě starověkých Egypťanů. Tvář, kterou vytvořili, je pokusem o co nejvěrnější přiblížení jeho skutečného vzhledu – bez idealizace a retuše.
„Je to poprvé, co máme takto detailní pohled na skutečného Tutanchamona. Je to zároveň fascinující i nepříjemné,“ uvedla egyptoložka Salima Ikram z Americké univerzity v Káhiře.
Pokud byste Tutanchamona dnes potkali na ulici, pravděpodobně byste mu nabídli místo v tramvaji a zeptali se ho, jestli mu není špatně. Místo sebevědomého pohledu poloboha byste viděli pohled teenagera, který to v životě nemá jednoduché.
Proč právě on?
Je bizarní, že právě Tutanchamon – pravděpodobně geneticky nejméně „povedený“ faraon – se stal nejznámějším symbolem starověkého Egypta. Jeho sláva spočívá paradoxně hlavně v tom, že se jeho hrobka zachovala téměř nedotčená – na rozdíl od většiny hrobek jiných faraonů. Nebyl to tedy jeho život, ale jeho smrt, co z něj udělalo legendu.
A tak tu dnes máme dvě tváře jednoho panovníka: jednu božsky krásnou, druhou lidsky křehkou. Ironií osudu se právě díky té druhé Tutanchamon stal ještě zajímavější – ne jako ideál, ale jako skutečný člověk, jehož život i smrt byly spletité, bolestné a daleko od hollywoodské představy o královském osudu.
Bez tohoto významného archeologického nálezu, čímž objev jeho hrobky bezpochyby byl, bychom dnes o Tutanchamonovi pravděpodobně věděli jen pár řádků. Jeho majestátní posmrtná maska přitom v současnosti zdobí snad všechny suvenýry starověkého Egypta od magnetek po plážové osušky. Což je krásný důkaz toho, že image je všechno – i když pod ní číhá realita, která má k božskému vzhledu zatraceně daleko. Pokud totiž Tutanchamonův příběh něco učí, pak je to fakt, že i ti, kteří jsou dnes uctíváni jako bohové, byli kdysi jen lidmi. Se vším všudy.
