Článek
Tak tedy „revoluční Myšlenka řídit stát jako firmu v politickém marketingu“
Koncept „řídit stát jako firmu“ získal na popularitě především v souvislosti s příchodem podnikatelských elit do politiky. Tento přístup vychází z předpokladu, že principy efektivity, ziskovosti a pragmatismu, běžně aplikované ve firemním prostředí, mohou být přeneseny do státní správy, správy státu. Tento pohled může být atraktivní zejména v době, kdy občané čelí frustraci z byrokracie, korupce či politické neefektivity. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento přístup kompatibilní s hodnotami demokracie, sociální spravedlnosti a občanského zapojení.
Výhody modelu „stát jako firma“
1. Zvýšená efektivita správy
Ekonomický pohled: Firmy jsou nuceny maximalizovat zisky a minimalizovat náklady. Pokud by stát fungoval podobně, mohl by optimalizovat výdaje veřejného sektoru, eliminovat zbytečné byrokratické procesy a zajistit lepší přerozdělení zdrojů.
Praktické příklady: Digitalizace státní správy, outsourcing určitých služeb nebo zavedení „lean managementu“ by mohly vést k rychlejšímu rozhodování a snižování nákladů. Zajímavé jsou (myslím to ironicky) ceny státních zakázek všeho druhu. Skoro vždy vítězí nejpředraženější zakázka a navíc se spornou kvalitou, a to už od dob Václava Klause jako premiéra. Důležitá je ovšem provize pro politika. Na tom to vše stojí. Proto se zdá myšlenka řídit stát jako firmu velmi zajímavá, ale jen na první pohled. Aspoň pro vyvolání marketingovéhoa předvolebního nadšení. Ono se ani za všech Babišových vlád nezměnilo skoro nic.
2. Zaměření na výsledky
Politologický pohled: Namísto politických kompromisů, které často zpomalují procesy, by mohl stát fungovat jako firma orientovaná na výsledky. Měřitelné cíle (např. snížení nezaměstnanosti, zlepšení infrastruktury) by byly klíčovým indikátorem úspěšnosti vlády.
Sociologický aspekt: Aspekt, který nemůžeme vynechat. Občané by mohli mít větší důvěru ve vedení státu, pokud by viděli konkrétní výsledky a zlepšení své životní úrovně. Nastává tušení, že tu bude slovo ,,ale…“ To platí jen za předpokladu, že jste stále zaměstnanec.
3. Snížení korupce
Ekonomický a psychologický pohled: Transparentní firemní řízení, zahrnující například pravidelné audity a jasné kontrolní mechanismy, by mohlo snížit prostor pro korupci. Systém založený na meritokracii by zároveň eliminoval nepotismus.
Dnes na vlastní oči snad skoro všichni, kdo jsme schopni chápat tyto procesy, vidíme, že řídit stát jako formu má své temné stránky. Na povrchu to pro voliče vypadá úplně úžasně, ale ti nejslabší s nejnižším vzděláním na to doplatí jako první.
4. Inovace a podnikatelský duch
Ekonomický pohled: Podnikatelé přinášejí do politiky inovativní myšlení a schopnost rychle reagovat na měnící se podmínky. V kontextu státu to může znamenat rychlejší adaptaci na technologické změny či geopolitické výzvy.
Nevýhody a rizika modelu „stát jako firma“
1. Redukce občanů na „zákazníky“
Sociologický pohled: V obchodním modelu je zákazník primárně zdrojem příjmů. V přístupu „stát jako firma“ hrozí, že občané budou vnímáni spíše jako ekonomické jednotky než jako plnohodnotní aktéři občanské společnosti s právem spolurozhodovat.
Zredukovat občany na zákazníky by možná byla ještě únosnější varianta, ale ne takzvaně k žití. Dalším krokem, podobně jako se uvaří žába v horké vodě, je z občanů ve finále udělat ovčany, kteří jsou nahnání ekonomickými okolnostni to takové situace, kterou bychom mohli přirovnat o elektrickému ohradníku, kde přestala existovat veřejná a nezávislá média a váš zaměstnavatel vám podává takovou realitu, jako sám uzná za vhodnou, bez ohledu na okolnosti a vaši schopnost vnímat a pojmenovat realitu. To není dystopie, to je reálný trend, který hrozí ze strany současné Babišovy vlády.
Psychologické riziko: Tento přístup může oslabit pocit občanské sounáležitosti a zodpovědnosti. Občané by mohli přestat vnímat stát jako „náš“, ale spíše jako „jejich“.
Dlouho jsem pro tuto část hledal vám srozumitelná slova. Napadá mne přirovnání k třídě deváťáků, kteří se chystají na rozhodující test. Toto vnímáme i v dospělosti, i když na zkušenosti z testů v deváté třídě jsme zapomněli snad všichni, ale opakujeme stejný vzorec. Funguje to jako v politice. Vynoří se populista a začne zpochybňovat státní instituce, právo, historii, stejně jako ve třídě, kde se chce zviditelnit dlouho přehlížený student/ka a všem oznámí, že ví, jak to s tím testem je. Začne tvrdit, že ví jaké otázky a úlohy učitel vypsal do blížícího se testu. Velká část žáků tomu uvěří, protože spadají do kategorie těch, kteří doufají, že to vždy nějak opíší od schopnějšího spolužáka, který se na to vy…. vyečkoval se na přípravu stejně jako většina třídy. Žák ,,expert na vědění“ potom výsledky testu označí vždy tak, aby on byl ten, kdo měl pravdu, že šlo ze strany učitele o něco nefér, nečistého. Zde je potom část vysvětlení, proč někteří lidé věří úplným pitomostem.
2. Demokratický deficit
Politologický pohled: Firmy fungují na hierarchickém modelu řízení, kde rozhodovací moc mají manažeři. Tento model je v přímém rozporu s demokratickými principy, které kladou důraz na participaci, transparentnost a konsensus.
Praktické důsledky: Koncentrace moci by mohla vést k autoritářským tendencím a omezení kontroly ze strany veřejnosti. Než jsem začal působit ve školství, byl jsem manažerem a věděl jsem, jak dodržet a splnit svou odpovědnost. Jakmile jste odejiti ze zaměstnání, firma nemá jedinou povinnost starat se o váš osud. To stát ano, proto jej musíme udržovat v podobě, aby byl funkční a udržitelný, ale třeba aby se také dokázal bránit v době válečného stavu, ve kterém sice zatím nejsme, ale se skoro sousedem, jakým je Rusko a jho současná politika teroru, není tady co zpochybňovat. Neodpustím si poznámku na adresu T. Okamury, Zahradníkové nebo Rajchla – jsou poslanci českého parlamentu nebo je to výjední skupina ruské Dumy?
3. Ignorování sociálních aspektů
Sociologický a ekonomický pohled: Jak už jsem naznačil výše. Ziskovost a efektivita nejsou vždy kompatibilní se sociální spravedlností. Například privatizace veřejných služeb by mohla vést ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče, bydlení (což se v současnosti děje) či vzdělání pro sociálně slabší vrstvy.
Příklad:Škrty v sociálních programech mohou krátkodobě snížit náklady, ale dlouhodobě prohloubit sociální nerovnosti. Současná vláda sice sociální škrty neprovádí, ale rychle pochopí, že platit důchody a nemocenské někomu, kdo nepřináší nic, nebude dlouho udržitelné. Rychle to pochopí i společnost, která bude chtít zajistit sama sebe a své blízké.
Dodnes si neseme zlodějské dědictví někdejší Komunistické strany československa z padesátých let minulého století, kdy měnová reforma učinila obyvatelstvo doslova závislé na státu.
Dnes všichni platíme ze svých daní také nemalé peníze na důchody a nemocenské těm, s nimiž máme společné jen občanství. Připomínám, že je to na úkor nás samých, našich dětí a našich blízkých. Potom ta samá skupina úplně nesmyslně volí někoho, kdo s nimi opravdu nevkusně vyběhne na okraj společnosti, protože hodili hlas někomu, kdo chtěl řídit stát jako firmu.
4. Omezená adaptabilita na krizové situace
Psychologický pohled: Firmy jsou zvyklé plánovat v relativně stabilním prostředí, zatímco státy musí čelit nepředvídatelným krizím (např. pandemie, války, výkyvy ekonomických cyklů). Přenesení firemního modelu by mohlo znamenat nedostatečnou flexibilitu v krizovém řízení.
Co myslíte, že by firma (jako stát) udělala? To samé co normální, běžná firma dnes. Snížila by počty zaměstnanců, zaplatila by policii a armádu na svou ochranu proti vám.
Jen se vám snažím přiblížit realitu toho, co znamená hltat Babišovy vize. Heslo že bude líp, jeho firmám určitě. Také proto se snaží vyhnout neplacení neoprávněně čerpaných 7 miliard z EU a hned první týdny své vlády si přihrál 250 mil. Do zemědělství. Za mne je to důkaz, že po vás jako občanech mu skutečně nic není, jen jste mu pomohli dostat se do vlády, vyhnout se trestnímu stíhání a až vám budou na hlavu padat ruské rakety, můžete se o sebe postarat sami nebo na to vzpomínat jako na zajímavý zážitek, viz představy Petra Macinky.
Důsledky pro občanskou společnost a demokracii
1. Eroze důvěry ve stát jako zástupce občanů
Pokud by stát přijal firemní logiku, mohl by ztratit legitimitu jako zástupce zájmů občanů. Občané by mohli mít pocit, že stát slouží primárně zájmům „akcionářů“ (tj. ekonomických elit).
2. Zánik participativní demokracie
Zaměření na efektivitu by mohlo vést k oslabení občanských iniciativ a veřejné debaty. Tento model by mohl ignorovat potřebu konsenzu, která je klíčová pro fungování demokratické společnosti.
3. Polarizace společnosti
Hluboké sociální nerovnosti, které by mohly vzniknout při aplikaci firemního modelu, by mohly polarizovat společnost a zvýšit napětí mezi různými socioekonomickými skupinami. Například: firma se přestěhuje a zaměstnance nechá tam kde jsou. Opravdu to chcete? Tohle fungující stát neudělá.
Alternativní přístupy a vize pro budoucnost
1. Hybridní model řízení
Kombinace nejlepších prvků firemního řízení (efektivita, inovace) a demokratických principů (participace, transparentnost) by mohla být cestou vpřed. Například zavedení participativního rozpočtování nebo občanských rad by mohlo zajistit, že efektivita nebude na úkor demokratických hodnot.
2. Rozvoj občanské společnosti
Stát by měl klást důraz na podporu aktivní občanské společnosti, která by fungovala jako protiváha firemním principům. Silná občanská společnost může zajistit, že stát nebude vnímán pouze jako poskytovatel služeb, ale také jako platforma pro kolektivní rozhodování.
3. Regulace a odpovědnost
V případě zavedení firemních principů je nutné stanovit jasné regulační rámce, které by zabránily zneužití moci. Například transparentní zadávání veřejných zakázek nebo pravidelné hodnocení vládních politik by mohlo minimalizovat rizika.
4. Vzdělávání pro občanskou odpovědnost
Psychologické a sociologické aspekty ukazují na potřebu vzdělávat občany o jejich právech a povinnostech ve vztahu ke státu. Informovaná veřejnost je klíčem k vyvážení moci mezi státem, firmami a občany.
Na závěr: Mezi efektivitou a demokracií
Řídit stát jako firmu je myšlenka, která nabízí zajímavé možnosti, ale přináší také významná rizika. Úspěšná implementace by vyžadovala nalezení rovnováhy mezi efektivitou a zachováním demokratických hodnot. Bez ohledu na přístup je klíčové, aby stát zůstal nástrojem pro zajištění veřejného blaha a platformou pro participaci občanů. Pouze tak může být zajištěn dlouhodobý rozvoj společnosti, který nebude na úkor jejích nejzranitelnějších členů.
Upřímně, já mám problém věřit vládě, která se do voleb prolhala, která obelhala své vlastní voliče. Neopomentuelný je fakt jejich proruské náklonnosti. Například zpochybňování obranných závazků, rétorické útoky na bránící se Ukrajinu, zpochyňování role hlavy státu a Ústavy i práva, ale i dalších institucí. Nacís samotný výber personálu vlády. Někteří členové vlády i parlamentí koalice jsou tam jen pro okrasu a nejsou sto respektovat práci zpravodajských služeb, práci akademické obce a z politiky dělají významy podle slova politovat.
Zdroje:
Jak sem odcitovat vlastní úvahy a obavy?
