Hlavní obsah
Názory a úvahy

Proč jsou slabé politické strany v Česku problém 1/4

Foto: Joakim Honkasalo/Unsplash

Zdravá demokracie si vyžaduje silné, fungující politické subjekty.

Polistopadový politický vývoj se nesl ve znamení privatismu a sílící nedůvěry v politickou elitu neschopnou efektivně a odborně reagovat na současné výzvy. Svůj podíl na tom mají politické strany, kterým se nedaří mobilizovat občanskou společnost.

Článek
Proč nízká politická angažovanost a důvěra ve věci veřejné nahrávají populismu a klientelismu?

České země mají dlouhou tradici občanských spolků a organizací, které se začaly naplno rozvíjet v druhé polovině 19. století. Ty přispěly k obohacení společenského, kulturního, sportovního a politického života i v těch nejmenších obcích. Po komunistickém převratu v roce 1948 však spolkový život dostal tvrdou ránu. Na jednu stranu perzekuoval spolky, které nebyly pohodlné komunistické straně a na druhou stranu skrze své loajální organizace šířil svou propagandu, kontroloval a postupně umlčoval občanskou společnost. Tím byl položen základ sílící nedůvěry společnosti. Tento trend se nepodařilo zvrátit ani po pádu komunistického režimu v roce 1989. Socioekonomický vývoj od 90. let do současnosti byl ve znamení privatismu, který nepřál a dodnes příliš nepřeje masovému zapojení společnosti do občanských spolků a sdružení. Svou roli zde hrají i některé politické strany, které v posledních letech začaly vést nesmyslnou válku proti nevládním organizacím a jiným občanským sdružením. Výsledkem je směs dvou nebezpečných ingrediencí – ztráta důvěry občanů v instituce a ve společnost jako takovou.

Krize důvěry si vybírá svou daň i u samotných politických stran, které nedokázaly v posledních 30 letech konsolidovat své členské základny a zajistit si solidní volební jádro.  Strany rezignovaly na výraznější nábor nových členů a na formování stranických elit, což krásně vidíme v momentě, kdy po volebním úspěchu nejsou některé strany schopné jmenovat do vysokých pozic osobnosti připravené na exekutivní roli. Místo toho strany spíše odrazují od členství nebo o své členy přichází. Ti, kteří zůstanou, pak často kumulují mandáty, čímž snižují svou schopnost naplno se věnovat své funkci. Nízké členské základny zároveň limitují schopnost stran dělat kvalitní politiku založenou na práci s daty, neboť nemají dostatek lidských zdrojů, které by se této analytické práci věnovaly. S tím se pojí  další problém a tím je odolnost stran vůči populismu a klientelismu. Bez členské základny platící příspěvky a podporovatelské základny zasílající pravidelné finanční a materiální dary jsou politické strany v Česku odsouzeny hledat velké sponzorské dary. S nimi často přichází vlivné lobbovací skupiny, což může vést k tomu, že strana pod finančním tlakem nemá na výběr než hájit zájmy těchto skupin a to i v případě, kdy jsou v rozporu s veřejným zájmem.

V extrémním případě je tento soukromý zájem natolik bezostyšný, že si založí vlastní politické hnutí, do kterého vloží nemalý finanční kapitál, který investuje i do koupě významné mediální skupiny, kterou si chce pojistit co nejlepší mediální obraz. S touto těžkou mašinérií postupně rozdrtí polomrtvé a skandály oslabené politické strany a stane se nejmocnější silou české politiky na příštích 10 let. Hovořím samozřejmě o Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO, které navzdory absenci reálného programu a jasného názorového ukotvení vykazuje opakovaně v průzkumech preference okolo 30% a vyšší volební jádro než součet volebních jader všech vládních stran dohromady.

Anketa

Uvažoval*a jste někdy o členství v politické straně?
Ano
80 %
Ne
20 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 5 čtenářů.

V tuto chvíli si položte otázku, co jste pro zdraví naší demokracie udělali Vy. Chodit poctivě  k volbám se samozřejmě cení, ale co když Vás nabídka politických stran nebo kandidátů neoslovila? Jsem si jistý, že řadě z Vás se to již někdy přihodilo. Napadlo Vás, že můžete také přispět ke změně politické nabídky a vstoupit do politické strany? Každá pomocná ruka, každý příspěvek do fungování kterékoli politické strany pomáhá utvářet odolnější politickou kulturu v Česku. V současném politickém kontextu potřebují politické strany rozšířit své členské základny více, než kdy dřív. A dobré důvody jsou pro to minimálně tři - prevence proti kumulaci mandátů a nepřipravenosti politických elit, prevence proti dojmologii a marginalizaci některých skupin a nakonec prevence proti oligarchizaci a klientelismu ve vysoké politice. V nadcházejících třech částech se budu postupně budu věnovat každému z těchto aspektů a poukazovat na negativní důsledky v případě, že se současný stav nezmění a politické strany nebudou přikládat tomuto tématu větší pozornost.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz