Článek
Nikdo nepochybuje ani náznakem o smyslu zateplování budov, přestože se otepluje a zimy jsou bez mrazů většinou deštivé a lezavé. Pocitově jsou nepříjemnější než suché zimy s mírným mrazem nebo dokonce sněhem, ale za topení ušetříte, navíc když si vezmete svetr nebo mikinu a budete se zahřívat vlastním tukem, kterého my Češi máme dost.
Nejsem „ropák“ a hlásím se k ekologickému přístupu k životu. Nenaskakuji na nesmysly, že se otepluje, protože někde vybuchla sopka, která tady existuje miliony let, ani že se země odchýlila ze svojí dráhy a řítí se do Slunce. A že spalovací motory jsou na věčné časy a nikdy jinak a je to to nejlepší, co máme. Dětství jsem promarodila ve smogu v Ostravě, nekonečné kašle a angíny, jeden rok jsem ani do školy nechodila a byla doma s nemocemi tři měsíce. Vím, co znečištění a smrad dokáže udělat se zdravím. Na druhé straně si myslím, že jsou zde tlaky od různých skupin a lobby, které ekologické problémy zneužívají pro vydělávání peněz a udržování svého vlivu a je otázka, do jaké míry prospívají a jak škodí.
V článku bych se chtěla zamyslet nad zateplováním budov všeho druhu, a nejen pozitivními důsledky v podobě ušetřených peněz za topení a snad i sníženého množství emise CO2 (oxidu neboli kysličníku uhličitého pro ty, kdo už mají problém se základní chemií).
Většina domů je dnes zateplená polystyrenem. Co to vlastně je a jak se vyrábí? Na pomoc si vezmu umělou inteligenci, takže pokud uvedu nepřesnost, prosím specialisty za prominutí. Článek není vědecká studie, je to námět na zamyšlení bez předsudků.
Citace z AI: „Výroba polystyrenu (PS) začíná zpracováním ropy. Základním stavebním kamenem je kapalný uhlovodík zvaný styren , který se získává z etylbenzenu, jenž je sám produktem kombinace etylenu a benzenu (derivátů ropy). Počáteční fáze je rafinace ropy, která sama o sobě používá různé znečišťující látky a produkuje emise skleníkových plynů. Klíčovými meziprodukty jsou etylen a benzen, ze kterých se vyrábí etylbenzen.
- Emise: V této fázi vznikají emise oxidu siřičitého (SO₂) a oxidů dusíku (NOx) ze spalování fosilních paliv při přepravě a zpracování, které přispívají ke kyselým dešťům a eutrofizaci.
- Vedlejší produkty: Vznikají stopy dalších uhlovodíků, jako je toluen nebo propylen, které jsou často recyklovány nebo používány jako palivo v rámci zařízení.
2. Výroba styrenového monomeru (SM)
Etylbenzen se dále zpracovává na kapalný styrenový monomer.
- Styren: Samotný styren je hlavním produktem pro výrobu polystyrenu. Styren je klasifikován jako potenciální karcinogen a neurotoxin. Může dráždit oči, nos, hrdlo a plíce. Expozice styrenu může způsobit podráždění kůže, očí, horních cest dýchacích a gastrointestinálního traktu. Nadměrná expozice styrenu může způsobit závažnější účinky, jako jsou deprese, bolesti hlavy, únava, slabost, ztráta sluchu a narušená funkce ledvin. Styren při výrobě vytváří přízemní ozon, který může zhoršit funkci plic, vést k respiračním onemocněním a také poškodit nervový systém.
- Těkavé organické látky (VOC): Do ovzduší se během výroby styrenu uvolňují těkavé organické sloučeniny, včetně benzenu a nezreagovaného etylbenzenu, které způsobují znečištění ovzduší a tvorbu fotochemického smogu.
- Odpadní vody: Proces generuje odpadní vody obsahující stopové množství uhlovodíků a zbytků katalyzátorů, které musí být před vypuštěním nebo recyklací prováděny v čistírnách odpadních vod.
- Nebezpečný odpad: Podle starších zpráv byla výroba styrenu největším zdrojem nebezpečného odpadu v USA, ačkoli moderní opatření a regulace (jako např. EPA Clean Air Act ) snižují emise.
3. Výroba finálního produktu (pěnový polystyren – EPS)
V této fázi se perle styrenu napěňují pomocí horké páry a nadouvadla.
- Pentan: Nejčastějším nadouvadlem je pentan, lehký uhlovodík, který se během procesu předpěňování a zrání uvolňuje do atmosféry. Pentan je těkavá látka, která se podílí na vzniku přízemního ozonu (smogu).
- Další chemikálie: Dříve se používaly látky poškozující ozonovou vrstvu (CFC/HCFC, známé jako freony), ty však byly nahrazeny méně škodlivými alternativami, jako je právě pentan nebo CO₂ u extrudovaného polystyrenu (XPS)“
Tolik k výrobě. Polystyren je tedy „pěkné svinstvo“. Nicméně se uvádí, že emise CO2 na výrobu kilogramu polystyrenu jsou mnohonásobně nižší než množství CO2, vzniklé při topení fosilními palivy v nezateplené budově. Polystyren se na konci životnosti bude muset nějak zlikvidovat. Při pátrání, jak se to dělá, se dozvíte, že:
Polystyren je jedno z největších světových zdravotních a environmentálních rizik, a to navzdory falešnému marketingu od jeho výrobců.
Polystyren zabírá na skládkách více než jakýkoli jiný odpad – celosvětově 30 %.
- Polystyren není biologicky odbouratelný a jeho rozklad trvá více než 500 let.
- Polystyren jako komerční produkt byl zakázán v mnoha městech, státech a zemích, včetně Kalifornie, Seattlu, Washingtonu, Portlandu, Toronta, Paříže, Manily a Tchaj-wanu.
- Polystyren se snadno rozpadá na malé kousky, což vážně ovlivňuje mořské prostředí a volně žijící živočichy.
Můžete oponovat, že s výrobou polystyrenu to u nás není tak divoké a co bude, až se budou likvidovat zateplené budovy, není náš problém, ale budoucích generací, a ty nás přece nezajímají. Já bych se chtěla ale zamyslet nejenom nad tím, jak tento ropný produkt vzniká a zaniká, ale jak funguje během své životnosti na fasádách domů, kde žijeme. Jistě jste si už všimli, jak vypadají mnohé zateplené domy, hlavně paneláky, po pár letech od zateplení. Křiklavé barvy ještě nestačily vyblednout, a už jsou celoplošně potažené plísní od prvního do posledního patra, z oken po fasádě tečou černé šmouhy jako by někdo z oken vyléval splašky rovnou na dům. Panelové domy jsou hustě vedle sebe, a tak žijeme v prostředí, zamořeném sporami těchto škodlivých hub a dýcháme je. Podobně vypadají i některé rodinné domy, kde po krátké době se objeví bílé tečky a výrazné čtverce polystyrenu a mezitím tmavý povlak plísní. S pomocí AI shrnu potíže, které plísně způsobují:
1. Alergie a respirační potíže: Alergická rýma, astma, dráždivý kašel.
2. Kožní a slizniční problémy (mykózy)
3. Toxické působení: Chronická únava a bolesti hlavy, často nesprávně přisuzované stresu, poruchy soustředění a pocit „mozkové mlhy“.
4. Podráždění sliznic: pálení v nose, škrábání v krku, u citlivějších osob i závratě.
5. Houbový zápal plic – nová nemoc, která dříve byla výjimečná, na kterou nezabírají antibiotika a léčba bývá mnohem delší a náročnější a někdy nepomůže vůbec nic.
A tak si doma pečlivě hlídáme data spotřeby u potravin, vyhazujeme nahnilé ovoce, a když v obchodě najdeme něco zkaženého, je z toho skandál. Potom nasedneme do auta, nastartujeme milovaný levný dieselův motor, a dovezeme se do plesnivého sídliště, kde na nás padají spory ze všech stran.
Zajímavé je, že některé zateplené domy neplesniví a jiné ano. Nejsem specialista a sama to nevím, jaká technologie se používá. Skutečností je, že staré zanedbané domy mají omítku, která padá, ale nikdy není plesnivá. Kdosi mi to zdůvodňoval tak, že nezateplené domy mají velký únik tepla a fasáda je teplejší než vzduch, tudíž se na ní voda nesráží. To dává smysl, ale protiargumentem je, že i zateplená fasáda má malé úniky tepla a fasáda také musí být teplejší než okolí a není důvod, aby se na ní voda srážela, to by musela být chladnější než okolí, a to není fyzikálně možné. Nevytápěný dům má teplotu okolí, a i staré vybydlené domy vypadají všelijak, ale nejsou plesnivé zvenku. Musí tedy nějak docházet k tomu, že do fasád zatéká voda, ty jsou trvale vlhké a výsledek vidíme a ničí nám zdraví. Alergie, únava, deprese. Nevím, jaké je řešení. Nějak to umýt, ale to bude drahé, takže úspora za topení sežere cena za odstranění plísní. To také bude mít ekologickou zátěž, ručně to přírodním mýdlem nikdo dělat nebude.
Také jsem si dala práci a jelikož věřím svým vlastním výpočtům vždycky nejvíce, vypočetla jsem si, jaké jsou vlastně ty úspory za topení při zateplení zdiva. Můj model předpokládal vytápění bytu o vnějším zdivu 30 m2 od října do dubna na teplotu 20 °C po dobu 24 hodin denně pro průměrnou hodnotu vnějšího okolí 0 °C v lednu a únoru, 2 °C v březnu, 8 °C v dubnu, v říjnu 10, v listopadu 4 a v prosinci -1 °C.
Tepelné ztráty byly vypočteny jako ztráty pouze zdivem pro porovnání materiálů: staré plné cihly o tl. 45 cm (součinitel tepelného odporu 1,3 W/mK), beton 20 (panelák – součinitel tepelného odporu 3,1 W/mK), duté cihelné bloky 44 cm (0,21 W/mK), izolační zdivo s nejmenšími možnými ztrátami při současné technologii (0,11 W/mK) a pórobeton (0,35 až 0,5 W/mK). Výpočet: součinitel x (20 – vnější teplota) x 24(hodin) x (počet dnů v měsíci) x 30 (m2). Součinitel tepelného odporu i průměrné teploty v našich krajích během roku mi našla AI – neplacená verze Gemini. Tepelné ztráty za rok, kdy jako referenční počítám izolační zdivo, mi vyšly takto:
Staré plné cihly 45 cm – ztráta 3034 kWh, beton 20 cm – ztráta 7667 kWh, cihelné bloky 44 cm – ztráta 251 kWh, pórobeton – ztráta 610 až 993 kWh. Přepočteno na cenu například dle aktuálního ceníku Innogy pro náš dům 2,073 Kč za 1 kWh mi vychází roční úspora:
Staré plné cihly 6289 Kč/rok, beton 20 cm 15892 Kč/rok, cihelné bloky 44 cm 522 Kč/rok, pórobeton 1265 až 2059 Kč/rok.
V paneláku jsou ztráty veliké, tenká deska betonu neizoluje, tam se skutečně topí „pánubohu do oken“. Ale vždy záleží, za kolik se zateplení dělá. Našla jsem náhodně na internetu ceny, že by cena zateplení na těch 30 m2 vyšla cca 75 000 Kč. U panelu návratnost cca 4,5 roku, to je dobré. U plné cihly 12 let, to je na zvážení. U pórobetonu návratnost 36 a více let a u dutých cihelných bloků návratnost 143 let, to už smysl nedává. Co mi ale říkala známá z paneláku, budou jim zateplovat bytovku, dva vchody, 24 bytů, budou tedy zateplovat i strop, ale má to stát 8 milionů. Tak to je 330 tisíc na byt, a to je i u paneláků návratnost dvacet let. Polystyren je nezničitelný, 20 let je ale dlouhá doba a nevím, jestli do té doby neopadá omítka a co se stane.
Panelákové domy jsou prostě neštěstí. Řešení neznám. Přesto existují paneláky, které neplesniví. Technologie tedy existuje, já ji neznám, nejsem z tohoto oboru. Ale považovala bych za maximálně důležité používat takovou technologii, která k plesnivině nevede, a pokud ano, ať se na to vztahuje reklamace jako na všechno ostatní, co je tzv. odfušováno. Tabulku mám u sebe, počítala jsem ji sama pro sebe a pro jeden dům z plných cihel, který zatím zaplácaný polystyrenem není. Zateplovat polystyrenem bezhlavě kde co, jenom aby se vyčerpala dotace, za cenu živoření a mizerného zdraví, smysl nemá. Leda tak pro nějakou polystyrenovou neboli ropnou lobby.
Zdroj:
Umělá inteligence Gemini
