Článek
Dcera byla vždy hubená. Dokonce tak moc, že nás paní doktorka posílala na všemožná vyšetření, zda je v pořádku. Marně jsem se snažila paní doktorce vysvětlit, že je hodně živá a neustále v pohybu, ale jinak že jí. Věděla jsem, že dceru nezanedbávám, a nechala věcem volný průběh.
Když byla dcera na devítileté prohlídce, doktorka sama konstatovala, jaká z ní vyrostla krásná slečna. Dcera výškově všechny dohnala a váhově byla také v pohodě.
Hodně sportuje, takže jsem neměla obavy o to, že by jí hrozilo přibírání na váze. Její lásku ke gumovým medvídkům jsem tedy sice krotila, ale nijak významně jsem ji neomezovala, že by třeba směla jen jedenkrát týdně.
Jakoby snad přes noc ale najednou dceři narostl špíček na břichu. Zhrozila jsem se a začala si nadávat, že jsem ty gumové medvídky domů vůbec kdy začala kupovat. Všimla jsem si, že dcera sama si začala natahovat kalhoty tak, aby špíček zakryla.
Toho sladkého ale dcera opravdu nemá tolik, aby přibírala. A rozhodně nezačala jíst více. Tak kde se stala chyba? S úlevou jsem zjistila, že nikde. Moje dcera se dostala do předpubertálního období a hormony dělají neplechu.
Puberta je tady
Nárůst tělesné hmotnosti u holčiček kolem desátého roku věku je úzce spjat s hormonálními změnami. V tomto období začíná puberta, kdy tělo začíná produkovat více estrogenů, což způsobuje změny ve skladbě tělesného tuku. Tuková tkáň se začíná ukládat na strategických místech, jako jsou boky, stehna a prsa, což je důležité pro vývoj ženského těla. Tento proces je nezbytný pro reprodukční zdraví a další vývoj.
S nástupem digitálních technologií a počítačových her tráví děti více času uvnitř domů a méně se věnují pohybovým aktivitám venku. To společně s výše uvedeným fyziologickým navýšením ukládání tukových zásob vede k výraznému přibývání na váze, což je trend, který se často objevuje právě kolem desátého roku.
Mnoho rodičů, stejně jako mě, ale toto ukládání tuku vystraší a mají za to, že za to mohou stravovací návyky dítěte. Je pravda, že jsem v této nevědomosti také dceři naznačila, že by měla ubrat sladké, protože se jí začal tuk ukládat. Byla to velká chyba a nyní, poučená, budu pracovat na nápravě.
Bohužel mě nenapadlo, že moje malá holčička už by opravdu mohla pomalými krůčky mířit k pubertě. K období pro dívku tak citlivému, že každé špatně zvolené slovo může zadělat na celoživotní problémy.
Že se věk puberty posouvá, to jsem zmínila již v článku „Menstruace na prvním stupni základní školy? Běžná realita s vážnými následky“, ale očividně jsem typická kovářovic kobyla, co chodí bosa. Nejspíše to odmítal přijmout můj mozek, protože puberta? Zachraň se, kdo můžeš.
V uvedeném článku jsem psala, že dle odborníků dřívější nástup puberty souvisí s lepší výživou. Tělo je proto připraveno na nastartování puberty dříve.
Přibírání v citlivém období
Puberta je obdobím, kdy si děti začínají více uvědomovat své tělo a jsou vystaveny společenskému tlaku a očekáváním týkajícím se vzhledu. Dívky mohou být citlivé na svou měnící se postavu a nárůst hmotnosti může vést ke sníženému sebevědomí nebo obavám z toho, jak je vnímá jejich okolí.
Co tedy dělat, abyste své dceři nezadělali na problémy s poruchou příjmu potravy? Mluvte o tělesných změnách otevřeně a pozitivně. Můžete ji například uklidnit tím, že každá dívka prochází podobným vývojem a že tyto změny nejsou známkou toho, že by byla „tlustá“ nebo měla problém s váhou.
Chvalte svou dceru nejen za její vzhled, ale zejména za to, jak je šikovná, chytrá, laskavá nebo kreativní. Ukažte jí, že její hodnota přesahuje fyzický vzhled.
Nyní navíc nastal ten čas, abyste dceři začali vysvětlovat, že televize a sociální sítě nejsou tím správným měřítkem. Ano, když bude sportovat a zdravě jíst, může mít hezkou postavu, jako má její oblíbená herečka nebo youtuberka, ale i tyto ženy prošly obdobím, kdy neměly takové křivky.
Tatínkova holčička se mění
Tatínci si často neuvědomují, jak velký dopad mohou mít jejich slova na psychiku dospívající dcery.
„Co ti to tady čouhá?,“ říká tatínek ukazující na bříško dcery a myslí to z legrace, ale dcera se pak jeho slovy trápí.
Studie ukazují, že kritika vzhledu, ať už přímá či nepřímá, je jedním z hlavních faktorů přispívajících k rozvoji poruch příjmu potravy.
V roce 2015 vyšla kniha European Psychiatry, ve které byl uveden výzkum ohledně vztahu otců a dcer s ohledem na poruchy příjmu potravy. Výzkum ukazuje, že zejména otcové mají významný vliv na to, jak se dcery vnímají, což může mít dalekosáhlé důsledky pro jejich tělesný obraz.
Pokud již tatínek pronesl směrem k dceři poznámky, které mohly mít negativní vliv na její vnímání těla, je důležité situaci napravit. Otevřená komunikace a přiznání chyby mohou být klíčové. Důležité je ukázat, že tatínek chápe, jaký dopad mohla jeho slova mít, a že chce podpořit dceru v tom, aby se cítila dobře ve svém těle.
Samozřejmě to nesmíme házet jen na tatínky, i maminky umí s psychikou dcer pěkně zamávat, ale právě tatínci jsou ti, kdo formují svým dcerám budoucí představy o romantických vztazích a ke komu jejich dcery vzhlíží. A jsou to právě oni, vtipálci, kdo pronesou nevinnou větu typu: „Už se hezky proneseš.“
Zdroje: Médium, WHO, ScienceDirect
