Článek
Na e-mailu se vám objevila pozvánka na třídní sraz. Okamžitě, aniž byste chtěli, to ve vás vyvolá reakci. Pokud jste byli oblíbení, tak tato reakce bude nejspíše pozitivní a budete se na spolužáky těšit. Může se ale i stát, že se okamžitě orosíte při vzpomínce, jak těžká pro vás léta na dané škole byla.
Hlavou vám probíhají vzpomínky a vy se už jako kolikrát přistihnete, že se stydíte za některé události. Budou si to spolužáci pamatovat? Vytáhne tam někdo ty trapné historky? No ani nemusíte dlouho pochybovat o tom, že vytáhne. A moc rád! Dokonce vám naskočí jméno toho, kdo to nejspíše bude.
Ale to je teprve začátek. Kromě toho, kým jste byli, totiž na sraz přinášíte další faktor - kým jste.
Ne všem se podaří v životě prosadit tak, jak by chtěli, a když si pak naproti vám sedne spolužák, který vás například ještě dost otravoval, a vy zjistíte, že je to úspěšný doktor, tak máte na depresi zaděláno.
Navíc se postupem let měníme a ne vždy je to bohužel k lepšímu. Takže poté, co otevřete pozvánku, přijdete k zrcadlu a přemýšlíte, zda máte šanci za ten měsíc zhubnout těch dvacet kilo nadváhy.
Psychologové radí na tohle všechno nemyslet, na sraz přijít, na nic si nehrát a pobavit se.
Které srazy jsou nejlepší?
Nejlepší bývají srazy ze střední školy, protože se zde schází parta lidí, kteří si školu vybrali, mají společné zájmy a jsou na tom intelektuálně podobně.
„Na základní škole se setkávají děti nahodile. V dospělosti se pak často děje, že si s bývalými spolužáky připadáme jak z jiné planety,“ říká psycholog Jan Svoboda.
Na srazech ze základní školy se nejvíce srážejí tzv. sociální bubliny, které jsou nekompatibilní. Po chvíli si tak nemáte co říct, a tak prostě pijete.
Svoboda také uvádí, že nejvíce se lidé účastní srazů po padesátce, protože už se tolik neřeší, co kdo dělá a kam to dotáhl. Za ty roky už totiž každý prošel nějakým pádem a vzestupem.
„Většinou už bývá někdo ze spolužáků po smrti. V každé třídě se najde jedinec s mnohem pohnutějšími osudy než ostatní. Někomu zemřelo dítě, je sám vážně nemocný, řešil dluhy. Všem nám život naložil, ale chceme vzpomínat hlavně na to hezké,“ vysvětluje Svoboda.
Jak přežít třídní sraz
Německá psycholožka Sabine Maschkeová se fenoménu třídních srazů věnovala a udělala si průzkumy.
„Jasně bylo znát, že lidem záleží na určitém společenském statusu, tedy na tom, jak je bývalí spolužáci budou vnímat. To převažovalo nad očekáváním prosté radosti ze setkání,“ uvedla k závěru svého výzkumu.
Navíc ji výzkum přivedl k několika radám, jak takový sraz překonat pokud možno bez újmy. Tak zaprvé radí, abyste se nesrovnávali. Že se z toho arogantního floutka stal úspěšný a bohatý člověk? No a co! Musíte si uvědomit, že na takových srazech lidé říkají jen to hezké. Už vám nepoví, že se počtvrté rozvádí a své děti vůbec nevídá.
Na třídní srazy jste dlouho nechodili a nemáte ani dobrou paměť na jména. Máte proto hrůzu na setkání přijít s tím, že některé lidi nepoznáte. Toho se vůbec bát nemusíte. Buď se prostě na rovinu zeptejte nebo se zeptejte někoho, koho poznáváte a on vám pomůže.
Dále psycholožka radí, abyste se nechlubili. Toto není ani tak kvůli vám, ale kvůli ostatním. Nikdy nevíte, jakým životním obdobím prochází vaši bývalí spolužáci a komu tím ublížíte.
V neposlední řadě se bavte. Na školní sraz nemáte jít v depresi a sedět zde v tenzi. Jděte, pobavte se a hlavně včas odejděte. To je asi na srazech to nejdůležitější.
Každý sraz je zpočátku super, všichni si mají co říct a povědět. Postupem času ubývá témat, vznikají skupinky a přibývá alkohol. V ten daný moment je nejlepší odejít. Pokud totiž máte mít na sraz jen dobré vzpomínky, neměli byste dovolit alkoholu, aby vás dovedl do trapné situace.
